Mezinárodní obchod na vzestupu

O tři procenta se podle renomovaného německého Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v lednu meziměsíčně zvýšil vývoz členských zemí Evropské unie. Podobně nadějně vzrostl i celosvětový obchod – o více než dvě procenta. To je dle německých výzkumníků dobrá zpráva. „Globální obchod na začátku roku nabírá na rychlosti a mohl by být na pokraji dlouhodobého vzestupu. Posiluje zejména evropský a německý zahraniční obchod,“ píší ekonomové IfW sídlícího v přístavním městě Kiel ve své nejnovější studii.

„Leden přinesl velké skoky v německém a evropském zahraničním obchodu, a tím i dobrý start do nového roku,“ vysvětluje expert IfW Timo Hoffmann. „Německo těží z vysoké poptávky po německých výrobcích v zahraničí, což se odráží i ve velkém nahromadění zakázek v průmyslu. Čínský obchod má ještě prostor pro růst. Slabý dovoz tam signalizoval utlumenou domácí poptávku,“ dodává Hoffmann s tím, že uvedené závěry vycházejí z Kielského obchodního indikátoru (Kiel Trade Indicator). Ten odhaduje obchodní toky a je založen na vyhodnocování údajů o pohybu lodí v reál­ném čase. Algoritmus využívá umělou inteligenci k analýze dat a převádí pohyby lodí do sezonně upravených čísel o vývoji mezinárodního obchodu.

Zlepšení dopravy

Němečtí výzkumníci přišli ještě s jedním zjištěním potvrzujícím zlepšení v zahraniční obchodní výměně: podíl zboží, které zatím nebylo dodané kvůli potížím v námořní dopravě, setrvale klesá. Aktuálně činí osm procent, zatímco na vrcholu problémů vyvolaných nemocí covid-19 to bylo 14 procent. „Poprvé od začátku pandemie dosáhlo procento lodí uvízlých v námořních frontách úrovně před jejím vypuknutím,“ říká Hoffmann s tím, že mezi nulou a osmi procenty se tento ukazatel pohyboval i v letech před pandemií.

Významným důvodem zlepšení dopravy je pravděpodobně i to, že se po moři celosvětově přepravuje méně zboží. Objem standardních kontejnerů (TEU) přepravovaných v lednu činil něco málo přes 13 milionů, ve srovnání se 14 miliony kontejnerů před více než rokem (objem kontejnerové přepravy se udává v jednotkách TEU, přičemž jeden TEU je ekvivalent jednoho 20stopového /6,1 metru/ kontejneru – pozn. red.).

„Jedním z vysvětlení je, že speditéři zorganizovali alternativní přepravní trasy po železnici nebo silnici v důsledku zpomalení lodní dopravy a raketově rostoucích přepravních sazeb a nyní je udržují,“ vysvětluje Hoffmann. Na nižším využití námořní kontejnerové dopravy se projevuje i slabá čínská poptávka. „Objem nákladu v Rudém moři – nejdůležitější námořní obchodní cestě mezi Evropou a Čínou – je znatelně nižší než před vypuknutím koronavirové krize,“ dodává.

Domácí nervozita

Dobře si dle Kielského obchodního indikátoru vedlo i Česko, které v lednu v případě vývozu přidalo 1,3 procenta a u dovozu tři procenta. Navazuje zřejmě na výsledky loňského roku, kdy se dle údajů Českého statistického úřadu meziročně export zvýšil o 13, a import dokonce o 18 procent. Tuzemská obchodní bilance tak v roce 2022 vykázala schodek 198,1 miliardy korun, vůbec nejvyšší v historii samostatného Česka. Přitom české firmy nečekají jednoduchý rok.

Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR provedeného ve druhé polovině ledna mezi 136 průmyslovými podniky. Zhruba polovina oslovených firem (46 procent) předpokládá, že rok bude náročný, ale že udrží své výkony a pozici na trhu, a jedenáct procent, že porostou. Naopak 38 procent podniků se obává, že bude mít problém udržet své tržby, a pět procent tvrdí, že pro ně bude rok 2023 zásadně nepříznivý.

„Firmy jsou ve svém výhledu nyní celkově trochu optimističtější, než byly ještě třeba na podzim. Nadále se ale vývoje obávají. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar s tím, že největší dopad na podnikání českých firem bude letos mít zejména růst cen energií, zdražování surovin a materiálů potřebných k výrobě, vysoká inflace, tlak na růst mezd, nedostatek zaměstnanců a snížení domácí a zahraniční poptávky.

Firmy se také potýkají s důsledky ruské invaze na Ukrajinu. „Po korona­virové krizi se už firmy začaly nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další barié­ry. Navíc se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ říká Špicar. 

Podobně situaci vidí největší český exportér, společnost Škoda Auto. „V lednu jsme dodali zákazníkům celosvětově 62 600 vozů, což představuje mírný nárůst oproti stejnému loňskému období. Rok 2023 bude nadále nejen pro Škoda Auto náročný. Pokračující nedostatek polovodičů, pozastavení výroby v Rusku, problémy v dodavatelských řetězcích, ale i nejistota na globálních trzích, stejně jako vysoké ceny energií, surovin a dalších vstupů budou přetrvávat i v nadcházejících měsících. Navzdory všem těmto výzvám je naše podnikání robustní,“ potvrzuje mluvčí společnosti Škoda Auto Simona Novotná.