Miliarda pro startupy

Patrik Reichl pracuje pro CzechInvest již šestnáct let. Když se předloni v létě stal generálním ředitelem agentury pro podporu podnikání a investic, dospěla jeho kariéra profesionálního manažera k pomyslnému vrcholu. Novým a nejviditelnějším projektem CzechInvestu pod Reichlovým vedením je takzvaná Technologické inkubace, která cílí na podporu startupů ze sedmi technologických oborů – na mobilitu budoucnosti, umělou inteligenci a IT, herní a kreativní průmysly, udržitelnost a ekologické inovace, kosmické technologie, jadernou fyziku a chytrá řešení proti krizím. „Projekt s rozpočtem jedné miliardy propojí zájmy státu, byznys sféry i akademické obce. Prostřednictvím inkubačního programu podpoříme během sedmi let více než tři stovky inovativních firem,“ říká Reichl.

Proč padla volba právě na těchto sedm oborů?

Je to sedm klíčových aktivit, jež vycházejí z inovační strategie České republiky. Ta nám říká, v jakých oborech má Česko největší potenciál růst, je to nesmírně zajímavá věc. Zároveň pracujeme i s regionální inovační strategií. Program Technologická inkubace zaměřený na zmiňovaná odvět-
ví by měl být jakousi konvergenční zkratkou, aby se Česká republika rychle dostala přes prales inovací a dohnala – či dokonce předehnala – vyspělé země, kterým se nyní díváme na záda. Od 90. let, a především pak od vstupu Česka do Evropské unie, se snažíme dohnat západní ekonomiky, abychom měli co nejdříve stejnou životní úroveň obyvatel. Za posledních 30 let jsme se Německu a dalším západoevropským zemím přiblížili v HDP na hlavu možná o pět procent, a když se podíváte na paritu kupní síly, tak jsme zhruba na polovině té německé.

Přestože jdeme prošlapanou cestou, kterou vyspělé země vyklestily inovacemi a pokrokovými technologiemi, tak si prostřednictvím Technologické inkubace chceme vybudovat cestu vlastní. Jde o takové zrychlení v inovaci. Hledáme způsob, jak podpořit ty nejprogresivnější obory, které mohou české ekonomice pomoci v růstu. Samozřejmě se může ozvat segment, který se bude cítit opomíjený, že nebyl podpořen, ale „kobercové nálety“, kdy každému dáte trochu peněz, by nevedly ke kýženému výsledku. Po 32 letech od revoluce jsme se nepřiblížili západní Evropě natolik, jak jsme očekávali. Proto došlo k výběru takzvaných strategických domén, v nichž Česká republika může být silná nebo má silnou tradici a velké zastoupení ve struktuře hospodářství. Tam je třeba nasměrovat cílenou a efektivní podporu a zkusit tak krátit náskok vyspělých zemí.

Česko bezpochyby roste, ale asi ne tak rychle, jak by země potřebovala. Nicméně s Německem se asi měřit nebudeme, spíš s nějakou srovnatelnou zemí, jako jsou třeba Belgie, Nizozemsko, Portugalsko?

Zrovna země Beneluxu jsou v některých žebříčcích ještě výš. Navíc já se rád měřím s Německem, dává mi to logiku. Víme, že je dnes zcela běžné, že se investoři rozhodují, jestli půjdou do Česka, nebo do Německa. Už si nevybírají, jestli my, Slovensko, nebo Maďarsko. Často se jedná o projekty s vysokou přidanou hodnotou, které potřebují menší počet vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Tudíž i nákladová položka a otázka, jestli zaměstnají 50 vývojářů v Německu, nebo v Česku, není až tak velký problém, jako když jde o tisíce dělníků ve výrobních závodech.

Jakou formu bude mít vaše podpora?

V sedmi klíčových oblastech budeme vybírat inovativní startupy s velkým potenciálem růstu, tedy vizí celosvětového úspěchu. Samozřejmě to nebudeme dělat jen my sami, budeme využívat i experty a poradce ze zahraničí. Expertní poradenství a přímá finanční injekce bude základem podpory startupů v tomto programu. České legislativní prostředí neumožňuje, aby stát nebo příspěvková organizace, jako je CzechInvest, mohly kapitálově vstupovat do startupových projektů, takže podpora bude formou grantů na dokončení vývoje produktů a k jejich umístění na trhu. Výhoda Technologické inkubace je také v tom, že je projekt financován z prostředků státního rozpočtu, takže podporu budou moct čerpat i pražské firmy, což je oproti řadě evropských dotačních programů rozdíl.

Podle čeho jste vybírali právě těchto sedm oblastí?

Původně jsme počítali hlavně s Mobility Innovation Hubem, což byla první aktivita. Mobilita je ohromně zajímavý a růstový segment. Nejedná se jen o automobilový průmysl, zahrnuje se do ní vše například od vzdušné přepravy drony přes železnice, leteckou dopravu až po moderní logistiku a nové ekonomické modely, jako je sdílená ekonomika. Nakonec jsme ve spolupráci s kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR dospěli k tomu, že bychom měli Mobility Innovation Hub zakomponovat do širšího programu Technologické inkubace a rozšířit o další oblasti, jako jsou umělá inteligence, kreativní průmysly – kde je Česko například špičkou ve vývoji her – a o současné trendy ekologie, úspory energie, sofistikované systémy čištění a získávání vody atd. Tak trochu sama se k tomu přidala ještě jedna oblast, která souvisí s pandemií covidu-19, tedy chytrá řešení proti krizi. Když jsme loni organizovali největší hackathon, který kdy byl v České republice organizován – Hack the Crisis –, zjistili jsme, že různé aplikace, produkty a služby mohou lidem zjednodušit život nejen v době pandemie, válečných konfliktů či přírodních katastrof.

Z jakého segmentu podle vás může vzejít takzvaný unicorn neboli jedno­rožec, firma s hodnotou nad miliardu dolarů, která není na burze? Logicky se nabízí mobilita.

Tam k tomu mají nakročeno asi nejvíc, automotive představuje téměř deset procent českého průmyslu, takže logicky ten obor láká spoustu nápadů. Ale nevnímal bych to jen optikou jednoho oboru. Spousta témat, jako jsou umělá inteligence, vesmír nebo jaderná a částicová fyzika s napojením na CERN, se dá aplikovat napříč sektory. Mně to dává smysl všechno dohromady, vzájemně provázané.

Ještě je třeba dodat, že v oblasti technologické inkubace plánujeme využívat dvě základní formy spolupráce: inkubační centra, v tomto případě se zaměřením na vesmírný výzkum za podpory Evropské kosmické agentury (ESA) a jadernou oblast ve spolupráci s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), a pět takzvaných hubů. To je rozšířená platforma, jež jde za hranici podpory startupové scény, v podstatě jde o spolupráci veřejného, privátního a akademického sektoru. Zde jsme nejdále s Mobility Innovation Hubem, na němž pracujeme s našimi podporovateli a budoucími partnery už delší dobu. Podobně je na tom oblast, která se bude zabývat vesmírem.

Do něj je zapojena i Škoda Auto. Pomáhá vám, že ve vedení automobilky působí váš bývalý předchůdce v křesle šéfa CzechInvestu Martin Jahn?

Přiznám se, že toto téma mě vůbec nenapadlo a ani jsme o osobních vazbách zatím nehovořili. Program jsme začali připravovat před třemi čtyřmi lety, kdy Martin Jahn působil v koncernu VW, tuším, že tehdy byl v Číně. Každopádně na obnovenou spolupráci se moc těším.

Zaujal nás inkubátor pro jadernou a částicovou fyziku pod patronátem CERN. Je možné, že by v Česku vznikl třeba i takový projekt, jako je urychlovač částic?

Já jsem profesí ekonom, z těchto věcí jsem v úžasu. V tomto segmentu se těším na výsledky, které si v tuto chvíli neumím ani představit. Vzniklé duševní vlastnictví může být pro české startupisty obrovskou výzvou a příležitostí.

Na co bude moct příjemce dotace použít peníze?

Především na dokončení produktu, aby s ním startup mohl vstoupit na trh, ideálně na světové trhy. Chceme podporovat menší firmy, které budou mít zajímavý, rozpracovaný nápad a podpora grantem – až pěti miliony korun – jim pomůže k tomu, aby dotáhly produkt do fáze prototypu.

Je možné odhadnout, zda bude mi­liarda mezi sedm oblastí rozdělena proporčně, nebo se o to budou huby a inkubátory „prát“?

To se ukáže časem. Obecně se předpokládá, že silnější bude právě Mobility Innovation Hub, už jen proto, že se na to připravuje nejdéle, ale rádi bychom v ostatních oblastech trochu vyprovokovali soutěživost. Třeba se přihlásí firma z jednoho oboru a v průběhu programu zjistí, že aplikovatelnost jeho produktu či služby je úplně v jiném segmentu.

Inspirovali jste se někde v zahraničí?

Nejsem si jistý, zda takový model někde funguje, určitě ne s onou konvergenční vývojovou zkratkou. Tímto a komplexností budeme ojedinělí. Samozřejmě, v podpoře startupů se můžeme učit v Izraeli, v Estonsku zase v oblasti digitalizace, ale to, co právě teď představujeme, je snaha, abychom svou cestou dosáhli velmi rychle pokroku a dostali se na úroveň nejvyspělejších zemí světa.

Bylo složitější projekt vymyslet, nebo sehnat miliardu?

Hodně tomu pomohl vicepremiér Karel Havlíček, který přišel před dvěma lety s inovační strategií, na níž pracoval už předtím jako předseda Asociace malých a středních podniků. Díky jeho snaze se změnila legislativa, především zákon 130 o podpoře vědy, výzkumu a inovací, proto můžeme prostředky pro výzkum a vývoj použít i v průmyslové praxi, nejen v akademické sféře.

Když se v minulosti hovořilo o tom, že by CzechInvest jako majitel vstupoval do startupů, vzbouřila se investorská scéna. Jak investiční fondy, venture kapitalisté a andělští investoři vnímají vaše současné aktivity?

Nejsem si vědom toho, že by CzechInvest někdy plánoval kapitálové vstupy do startupů. Nyní máme hodně pozitivních ohlasů, třeba v mobilitě na to partneři ze soukromé i akademické scény doslova čekají. Mnoho velkým firem ví, že kdyby budovaly vlastní vývojové týmy pro hledání řešení, je to pro ně nákladnější, navíc s nejistým výsledkem. Osobně jsem přesvědčen, že z toho mohou těžit, protože my firmy a jejich nápady „před­filtrujeme“, pomůžeme je provést jakýmsi údolím smrti, kdy nemají dovyvinutý produkt, tedy obdobím, kdy se řada projektů láme, leckdo to psychicky ani fyzicky nevydrží a vzdá to.

A nefušujete do některých činností technologickým centrům, které jsou vybudovány napříč celou zemí?

S těmi to projednáváme od začátku, co projekt připravujeme. Máme pravidelné koordinační schůzky s představiteli regio­nálních inovačních center. Oni to vítají, vnímají to jako synergii či jako doplnění jejich služeb a snah v regionech. Navíc se počítá s tím, že budou součástí celého programu.

Nebojíte se, že nová vláda, která vzejde z podzimních voleb, Technologickou inkubaci zastaví?

Takový projekt by měl vždy určitá rizika, obzvlášť když je financován ze státního rozpočtu. Předpokládám, že když ho schválila současná vláda, nadcházející kabinety ho budou brát jako projekt, který má nakopnout a rozpohybovat českou ekonomiku po pandemii covidu-19. Věřím tomu i s ohledem na fakt, že jde o dlouhodobý prorůstový projekt, nikoli o kompenzační jednoúčelový program.

Zmínil jste, že CzechInvest v poslední době změnil svou filozofii. Historicky bylo nejčastější, že jste v agentuře našli vhodný prostor pro průmyslovou zónu, zasíťovali a celkově připravili pro zahraničního investora, a když jste ho našli, vyjednali jste mu u vlády daňové prázdniny. Co vlastně CzechInvest dnes nejvíc dělá?

CzechInvest byl zpočátku, jak název napovídá, založen na lákání zahraničních investic i proto, že české firmy nebyly kapitálově silné a nové v 90. letech teprve vznikaly. Dnes už máme čtyři základní segmenty, kterým se věnujeme takřka rovnoměrně. Naši původní klienti, tedy investoři, zůstali. Nejen ti zahraniční. Přímé zahraniční investice lákáme nadále. Máme k tomuto účelu devět zahraničních kanceláří. Ale i lokální investor je pro nás zajímavý, proto investiční pobídky nabízíme hlavně firmám s investičním apetitem působícím v Česku. Druhým naším klientem je malý a střední podnik, kde podporujeme především jejich inovační aktivity. Třetím typem klientů jsou právě startupy, které jsme začali intenzivně podporovat zhruba před deseti lety od spuštění programu CzechAccelerator až do dnešní Technologické inkubace. Čtvrtým klientem, k němuž jsme se po několika letech vrátili, jsou představitelé municipalit a oblast podpory podnikatelského prostředí obecně. Sledujeme podnikatelské prostředí v regionech, vybavenost, strukturu pracovní síly. Této činnosti říkáme pasportizace podnikatelského prostředí.

Ve vedení CzechInvestu jste působil již před deseti lety. Jak se od té doby změnila samotná agentura i byznys, který děláte?

Změnila se česká ekonomika, změnil se celý svět, vše je rychlejší, živější. S radostí mohu konstatovat, že se hodně změnily i české firmy – jsou pokrokovější, uvědomují si, že pokud chtějí zůstat součástí světového trhu, musejí investovat do technologií a neustále inovovat. Zároveň všichni víme, že nemůžeme jít cestou levné pracovní síly jako nízkonákladové země, i proto jsme za tu dobu hodně pokročili v podpoře startupových projektů. Posílali jsme české firmy do zahraničí, včetně vyhlášené startupové Mekky v Silicon Valley, ale i do Londýna či Singapuru na zkušenou, aby našly strategické partnery, nové distributory a celkově prorazily do světa.

Zmiňovaný program CzechAccelerator byl postaven na podpoře českých startupů. Proč končí?

Je to jeden z nejdelších a nejúspěšnějších programů CzechInvestu, ale protože se financoval z evropských prostředků – a nyní končí programové období –, spolu s ním končí i samotný projekt. Startupy jsou pro Českou republiku klíčové, přinášejí novou podnikatelskou generaci. Pro ni je připravena Technologická inkubace a Internacionalizace startupů, v rámci které plánujeme pokračování CzechAcceleratoru. Chceme i nadále podporovat špičkové české startupy, vyhledávat unicorny a pomoct jim naplnit globální byznysový potenciál.

Utkvěla vám některá z firem, jež přes projekt prošly, v paměti?

CzechInvest je již pět let lokálním operátorem evropského inkubačního programu ESA BIC, tedy projektu Evropské vesmírné agentury, z něhož vzešly zajímavé nápady a nakonec i nové firmy. Třeba Dronetag v oblasti velmi růstového oboru využití dronů. Podpořili jsme také Festku, což je firma, která využívá pokročilé kosmické materiály pro výrobu rámů kol, specificky karbon. Kola jsou díky tomu tak lehká, že je udržíte jedním prstem. Zajímavým příkladem je firma InsightART, jež díky rentgenovým technologiím dokáže zkoumat pravost uměleckých děl. Je tam i spousta projektů, které využívají družicové snímky Země, například pro vhodné umístění solárních kolektorů či pro zjištění stavu vysušení zemědělské půdy. ESA dala startupům v inkubátorech k dispozici know-how a obrovské duševní vlastnictví, vlastně vše, co se vyvinulo pro vesmírný průmysl.

V minulosti se opakovaně přetřásala otázka spojení CzechInvestu s dalšími státními agenturami CzechTrade a CzechTourism. Jak daleko je ta myšlenka, jaké kroky budou následovat, jak vy se na to připravujete?

V agentuře pracuji 16 let a toto je snad čtvrtá vlna pokusů agentury spojit. Abychom zajistili objektivní proces případného sloučení, objednali jsme analýzu, která by všem třem úřadům řekla, jaké změny udělat. Sám jsem na závěry zvědavý. V tuto chvíli ministerstvo a vláda rozhodly o projektu synergie, tedy sblížení, takže se všechny tři agentury sestěhovávají do jedné budovy. Sloučení pod jedno IČ do jedné státní organizace se bude odvíjet od výsledků zmiňované analýzy. Z mého pohledu nejde primárně o to, kolik provoz stojí, ale především o to, jaký má činnost agentur efekt. S radostí říkám, že CzechInvest je snad jedinou státní institucí, která si na sebe umí vydělat. Máme spočítáno, že se každá jedna koruna vložená do podpory startupů dnes již vrátila čtyřikrát.