Moderní jádro pomůže celému českému průmyslu

► V diskusi jste si pochvaloval investici ČEZ do sekce vývoje modulárních reaktorů Rolls-Royce, kde je podle mnoha odborníků budoucnost moderní jaderné energetiky. Slavná britská firma ale nemá ani zakázky své vlastní vlády, chybí reference, není to příliš velké investiční riziko?

Mně to tak nepřipadá. S britskou vládou samozřejmě jednáme, teď jsme ale v situaci, kdy si všechno musí nějak sednout. Věřím, že v dalších letech celý ten vývoj dostane velmi silnou dynamiku. Podle mého názoru jsme naopak na prahu relativně velkého byznysu. Globálně může jít o biliony dolarů. Proto je potřeba, aby si na začátku všichni aktéři na úrovni vlád i firem nastavili systém spolupráce a neřešili problémy, až když přijdou.

► Tomu jistě každý rozumí, ale nějaký referenční bod realizace by asi leckoho uklidnil. Žádná taková zakázka však neběží ani na domácí britské úrovni.

Doporučuji trochu strpení, než se věci rozběhnou, jak mají. Já jsem v tomto ohledu optimista. A věřím tomu, že to pomůže celému českému průmyslu i ekonomice a rozvoji vzdělanosti v Česku.

► V rozhovoru pro Euro při nástupu do funkce ministra jste sliboval, že smlouva o výstavbě jaderných reaktorů v Dukovanech bude uzavřena v březnu. Je to ještě reálné?

Tam běží všechno podle plánu. Alespoň nemám žádné informace, že by se objevila nějaká překážka nebo zádrhel, které by nebyly překonatelné. Navíc je tu důležitá dohoda Korejců s Westinghousem, kterou se uzavírají všechny právní spory, jež vznikly po ohlášení výsledků tendru. Myslím si, že v následující velmi brzké době můžeme očekávat i podpis konkrétní dohody mezi korejskou KHNP a Westinghousem. Paralelně se vedou i různá další jednání, nezlobte se, ale nemohu tu jít do detailu.

► Jak intenzivní ta jednání jsou, co všechno se vlastně probírá?

Dohoda s vládou USA i Korejců s Westinghousem otevřela dveře v jednání firem. S Korejci jsme v kontaktu každý druhý týden, lidé z ČEZ primárně řeší technické otázky, přece jenom ta smlouva je v této oblasti velmi komplikovaná. My budeme jednat hlavně o dalších krocích v zapojení českého průmyslu. I když to předchozí vláda ANO ještě do tendru jako podmínku nedala, pouze se o tom hovoří, pro nás je to naprosto klíčová věc. Chceme mít záruku, že nepůjde jen o nějaká memoranda či prohlášení, ale že se vše snadno překlopí do konkrétních smluv.

► Ten požadavek na 60procentní podíl českých firem na celkovém objemu prací je dost vysoký…

Ano, máte pravdu, 60 procent celkového objemu je hodně, ale takový je plán. To je určitá hranice, která by v konečném díle měla být dosažena. Řada věcí ještě samozřejmě projektově vůbec není na takové úrovni, abychom mohli hledat konkrétní dodavatele. Ale my to připomínáme korejské straně na každém jednání: do podpisu smlouvy chceme mít určitou úroveň záruk, že to, co slibujete – tedy masivní zapojení českého průmyslu do celé stavby –, bude naplněno. Své zájmy v tom má i ČEZ a jeho divize jaderného strojírenství, která by se také měla výrazně zapojit. K tomu ještě jedna důležitá věc, kterou je potřeba zmínit.

► Co máte na mysli?

Vláda projednala a schválila socioekonomickou studii, kterou zadaly Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina a vláda. Ta studie ukazuje, jakým způsobem se musí dopracovat další navazující infrastruktura, jež se v této oblasti mimochodem buduje už mnoho let. Není to jen dopravní infrastruktura, ale i kapacity pro bydlení lidí, kteří tu budou pracovat, pro školství, kulturu, sport a tak dále. Proč to říkám? Protože tady bude zapojení českých firem téměř stoprocentní.

► Takže na podzim, kdy bude vrcholit předvolební kampaň, už budete moct říct, kdo a za kolik bude co stavět?

Bude to všechno trvat ještě celou dekádu, ale děláme vše proto, aby toto zázemí bylo připraveno a celý projekt se rozjel, včetně zapojení českých firem. Ale, a to je důležité, musí to být komfortní s tím, co pro svůj život potřebují regiony v okolí stavby. Dokud se nevyřeší otázka bydlení, dopravy nebo bezpečnosti, nelze dobře stavět.

Prezentuji pravidelně zástupcům místních obcí, jaký tu máme plán. Jinak řečeno: je to tisíc různých kostiček puzzle, které do sebe musejí zapadnout, a my na to musíme být připraveni dopředu. Pokud to necháme na poslední chvíli, nedopadne to dobře. Vždy se snažím včas připravit, nehonit vše na poslední chvíli.

► Pokud jde o financování Dukovan, o němž jednala vláda…

…k tomu, promiňte, neřeknu ani slovo. Nemůžu. Ale přijde čas, kdy to všechno zveřejníme.

► Nové reaktory v Dukovanech jsou asi také jediný projekt, na němž se v principu shodnou v české politice všichni, vláda i opozice. Cítíte to i v parlamentu?

Jsem nějak charakterově nastaven a chci, aby tento stát fungoval. S opozicí se určitě neshodneme na stovkách věcí typu korespondenční volby nebo fungování České televize, budu ale vždy hledat maximální shodu v základních strategických otázkách, na kterých by nějaká shoda být měla. To, že chodím za opozicí, abychom se na takových věcech dohodli – dělal jsem to například naposledy v otázce zákona k dodávkám plynu, lex plyn, jak se vžilo (zrychlení povolovacích procesů pro výstavbu plynových elektráren, zákon je ve sněmovně, pozn. red.), a vyplatilo se to – nikterak nepovažuji za politickou slabost.

► Nebude tedy ani problém s pokračováním tendru na Dukovany, nebo dohody o zakázkách pro české firmy stihne ještě tato vláda?

Můj tým pracuje neustále, nečekáme na oficiální rozhodnutí. Je tam spousta detailů, které se tak jako tak musí připravit. Uvidíme, kam až se dostaneme.

► Jak se k tendru na Dukovany staví místní obce, které dobře znáte? Byl jste starostou Pacova…

Do Dukovan je to z Pacova tak 60 kilometrů, ale máte pravdu, je to vlastně druhý kraj mého kraje, když to tak řeknu. Kraj to všechno přijímá velmi pozitivně, mám tam řadu kolegů, byl jsem zástupcem hejtmana, jezdím tam i jako poslanec. Máme tam jako Starostové silné politické vazby, a tak velmi dobře vidím, že pro tu oblast je to ohromná příležitost. Nemluvím jenom se samosprávou, ale jezdím i po firmách, i ty se na tu stavbu už dnes fyzicky připravují, rozšiřují vzdělání svých lidí.

► Na EBB jste mluvil o nárůstu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, který je ale stále nedostatečný. Co si slibujete od zákona OZE III, který zejména usnadňuje budování úložišť, tedy bateriových center? Jak to zvedne podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE)?

Důležitá jsou pro mě dvě hlediska. Objem záporných cen energie (přebytky energie, které není kam dodat, například ze solárů v letních měsících, pozn. red) bude nepochybně přibývat. A ti, kdo do OZE investovali, samozřejmě cítí, že je to ekonomicky ovlivňuje. A druhá věc: zásadní je, jak bude nastavená další regulační perioda z pohledu Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který na to nepochybně musí nějakým způsobem reagovat. Cítím tu určitý legislativní a ekonomický tlak na provozovatele a investory OZE, aby investovali i do uskladnění energie, a to nejenom formou bateriového úložiště. Je potřeba využít také výhodné kontrakty v regionech, kde jsou velké objemy přebytkové energie.

► Můžete uvést nějaký příklad?

Například v mém regionu za mnou přichází dřevozpracující družstvo Lukavec, které vyrábí různé dřevotřísky a tak dále. Přijdou za mnou a říkají: milý pane poslanče, pomozte, protože náš odběratel IKEA po nás chce, aby určitý objem naší produkce byl udržitelný, tedy aby se na něm podílela zelená energie. A tak začínám komunikovat s provozovateli bioplynových stanic, fotovoltaických elektráren v okolí a říkám: vážení, při přebytku energie z OZE by nebylo od věci využít jako konkrétní partnery tuto firmu, která zelenou energii využije. Ale takových příkladů je mnohem více.

► Tak ještě jeden, úplně jiný.

Nový zákon bude motivovat k tomu, aby se s energií efektivně nakládalo. Tedy ještě jeden příklad. Přijedu do Sokolovské uhelné, kde mi říkají, že budou zavírat dva doly. Mezi nimi je výškový rozdíl 60 metrů. Je tedy na místě vážně uvažovat o tom, zda by se tu nedala vybudovat přečerpávací elektrárna. Ohromně by se to vyplatilo. Podobných příběhů se tady rodí opravdu mnoho, jen je potřeba mít patřičný legislativní základ, dát tomu příležitost a trh si potom už cestu k realizaci takových nápadů najde sám.

► V Česku dál živě běží hádky o to, proč jsme se neodpojili od ruského plynu. Váš předchůdce Jozef Síkela tvrdil, že se u nás lze odpojení od ruského plynu učit, ale v minulém roce se ruský plyn do Česka vrátil ve velkých objemech. Jak to vyřešíte?

Je to samozřejmě hlavně bezpečnostní otázka. Těch důvodů bylo vícero. Před invazí Ruska na Ukrajinu bylo zásobování naší republiky zajištěno ruským plynem z 98 procent. Po vypuknutí války to spadlo téměř k nule, pak to opětovně výrazně rostlo. Určitou roli v tom hrál i německý tranzitní poplatek, který cenu jiného plynu zvyšoval.

► Ten už byl zrušen.

Ano, tam se nám podařilo dosáhnout s Němci dohody, i proto, že jsme se je snažili dohnat, kde to šlo, na všech evropských radách. To určitě ceny a složení dodávek pozitivně ovlivní. Ale neovlivní to chování Rusů. Rusko svůj plyn prodává s opravdu velkým diskontem a různí obchodníci ho pak přes řadu různých prostředníků dostávají do Česka. Dokud Evropa nedosáhne nějaké společné dohody o celkovém embargu ruského plynu, nemá tato věc řešení. Ten zdroj nakupovaného plynu se nedá skoro rozklíčovat, navíc ruská surovina je v takové slevě, že se to těžko odmítá. Rusové nevědí, co s tím mají dělat, jejich plyn nemá například nové distribuční trasy ve vztahu k Číně. Ty vrty se ale nedají zavřít, mohou chvíli plyn skladovat, ale pak ho musí někde, samozřejmě pod tlakem také s velkou slevou, prodat. Co je důležité: plynu je na světě dost. Víme, že když někdo dnes na východě zavře kohout, jsme schopni plyn dodat odjinud, z Kataru, Alžírska, Norska. Velké ambice tu mají Spojené státy. V této oblasti už nejsme vydíratelní.

► Jste v kontaktu se svým předchůdcem Síkelou, který je eurokomisařem v Bruselu? Spolupracujete nějak těsněji?

Potkáváme se na různých akcích, občas mu zavolám či napíšu, když potřebuji nějaký kontakt. Ale on nyní zastupuje především zájmy EU jako celku. O situaci v Česku se však zajímat nepřestal. Agenda jeho portfolia je velmi široká, myslím ale, že má velkou šanci z oblasti mezinárodní spolupráce EU udělat významný resort.