Na vlnách bezbřehého luxusu

Byla to velká sláva, když koncem ledna poprvé vyplula největší výletní loď světa Icon of the Seas (Ikona moří) z amerického Miami. Posuďte sami. Dvacet palub, délka tří a půl fotbalového hřiště (365 metrů) a kapacita 7 600 cestujících. Pro představu, legendární Titanic by se do ní vešel téměř pětapůlkrát. Aktuálně se plaví v Karibiku, otázkou může být, jak dlouho jí současný primát vydrží. Předchozí šampion Wonder of the Seas neboli Zázrak moří svůj titul neudržel ani dva roky.

Toto srovnání dobře ilustruje pře­kotný rozvoj oboru výletních námoř­ních lodí, který po drastickém covidovém propadu – mezi lety 2019 a 2020 se počet pasažérů v oboru propadl o více než 80 procent – povstal jako onen bájný pták Fénix. Loni již počet hostí těchto plovoucích paláců dosáhl téměř 32 mi­lionů, což je dokonce téměř o šest procent více než v roce 2019.

Pro srovnání, počet příjezdů mezinárodních turistů byl loni stále o 12 procent nižší než před pandemií covidu-19. A růstu rozhodně není konec.

Do nebeských výšin

Mezinárodní asociace výletních lodí (Cruise Lines International Association, CLIA) předpokládá, že v roce 2027 využije služby námořních výletních lodí přibližně 39,5 milionu cestujících. Ještě rychleji se mají zvedat tržby v oboru.

Zatímco loni dosáhly hodnoty něco přes devět miliard dolarů, za deset let by to mělo být již 25,4 miliardy. Alespoň to předpokládá indická společnost Spherical Insights & Consulting ve své nejnovější výzkumné zprávě.

Vše nasvědčuje tomu, že plovoucí paláce mohou tomuto ambicióznímu cíli dostát. Loni se na moře vydalo čtrnáct nových námořních výletních lodí, letos dvanáct a v příštím roce přibude dalších osm plavidel. Mezi nimi vypluje i sester­ská loď Ikony moří pod názvem Star of the Seas (Hvězda moří), jež má právě současného šampiona nahradit v pozici největšího výletního plavidla planety. Pokud půjde vše dobře, mělo by k tomu dojít v srpnu příštího roku.

Statistiky asociace CLIA odhalují i další zajímavé detaily z odvětví výletních plavidel. Například to, že absolutní šampioni v zájmu o pobyty na výletních lodích jsou obyvatelé USA. Ti tvoří více než polovinu všech pasažérů těchto plovoucích kolosů. Loni se jich na moře vydalo dokonce skoro o pětinu více než v roce 2019. Naopak dramatický propad zájmu o tento způsob trávení volného času lze pozorovat u cestovatelů z Číny. Ovšem operátoři tamního trhu věří v návrat lepších časů a postupně obnovují plavby. Navíc se snaží i samotní Číňané, koncem ledna vyplula první velká, v Číně vyrobená výletní loď Adora Magic City s kapacitou 5 246 pasažérů.

Zda se trh s „mořeplavci“ z říše středu skutečně obrodí, je nejisté, zatím je absolutní hvězdou tohoto oboru Karibik s podílem 44 procent na celosvětovém počtu cestujících. I proto se nelze divit, že všech pět největších výletních lodí obráží právě tuto část světa a patří společnosti Royal Caribbean International (viz Kolosy na vlnách). Po Karibiku je dalším hotspotem zážitkové mořeplavby Evropa, zejména Středomoří. Na starém kontinentu se loni plavilo téměř 29 procent všech pasažérů výletních lodí.

Zajímavá je i věková struktura zájemců o tento druh dovolené. Překvapivě se nejedná jen o střední a starší generaci, naopak téměř dvě pětiny cestujících jsou mladší čtyřiceti let a průměrný věk pasažérů výletních lodí loni činil 46 let.

Přitom vedle obřích lodí s několika tisícovkami cestujících existuje i segment menších plavidel s opravdu luxusní nabídkou. Zážitkové restaurace špičkových světových šéfkuchařů, nádobí od Versaceho či osvěžovače vzduchu rozprašující vodu Evian nejsou výjimkou (viz Vyhrazeno pro náročné).

Provozovatelé těchto plovoucích paláců luxusu dokonce nezapomínají ani na uspokojení intelektuálních potřeb svých zákazníků. Například lodě Queen Elisabeth či Queen Mary 2 nabízejí nádhernou knihovnu, která se rozkládá na dvou palubách a obsahuje více než osm tisíc knih. Mimochodem na obou lodích se na určité příležitosti neobejdete bez velmi formálního dress code black tie a užijete si večery věnované společenskému tanci.

A v nabídce jsou i opravdové speciality. Například pro fanoušky tradičních námořních pohonů vyplouvá Royal Clipper pro 227 cestujících. Plachetnice má pět stěžňů a 42 plachet o ploše přesahující pět tisíc metrů čtverečních. Zájemce o dobrodružství zaujme expediční loď Seabourn Venture. Období zimy na severní polokouli tráví zkoumáním Antarktidy a Jižní Ameriky, zatímco Arktida patří mezi oblíbené destinace pro letní sezonu. Jelikož součástí plavby je řada výletů, ve výbavě nechybí ani dvě na zakázku vyrobené ponorky, 24 nafukovacích člunů Zodiac a flotila dvojitých mořských kajaků.

Modravé dálavy se zelenou vlnou

Příliv nových výletních plavidel netlačí jen rostoucí poptávka, ale i potřeba ozelenit obor, který má pověst obřího znečišťovatele. Například loni publikovaná studie tvrdí, že 218 výletních lodí v Evropě vypustilo tolik oxidů síry jako miliarda spalovacích aut. Což kazí vzduch hlavně ve vytížených přístavních městech.

Největší míru znečištění ovzduší kvůli výletním lodím tak v Evropě hlásí Barcelona, Civitavecchia (italský přístav nedaleko Říma), Palma de Mallorca a Hamburk (přesně v tomto pořadí).

I proto si obor výletních lodí dal za cíl nulové emise v roce 2050. Společnosti nabízející zážitkovou mořeplavbu tak investují miliardy do nových lodí a motorů, které umožňují používat paliva s nízkými až nulovými emisemi skleníkových plynů. Aktuálně je trendem LNG pohon. Více než dvě pětiny loni objed­naných výletních lodí budou fungovat právě na tento zdroj. To je rozhodně lepší, pokud jde o znečištění ovzduší, ale z hlediska klimatu jsou lodě hodně škodlivé kvůli úniku metanu z motorů – ten má více než osmdesátkrát větší dopad na oteplování než CO2. Například loď MS Iona pro přibližně 5 200 cestujících vyprodukovala za rok tolik metanu jako stádo 10,5 tisíce krav.

Ovšem do budoucna hodlá obor obřích výletních lodí spoléhat i na jiné druhy pohonu. Jde zejména o zelený metanol, bio LNG a syntetický LNG, vodíkové palivové články, solární pohon (aktuálně se využívá již na pěti lodích), vítr (dnes s jeho pomocí plují již tři výletní plavidla). Aktuálně běží 32 pilotních projektů, z toho 24 lodí testuje biopaliva, šest syntetická paliva a dvě alternativní zdroje energie. Brzy by se to mělo více projevit i na provozu plavidel. Asociace CLIA uvádí, že 15 procent lodí spuštěných do roku 2028 bude mít bateriové úložiště anebo palivové články umožňující hybridní generování energie.

A některé firmy jdou ještě dále. Norská společnost Hurtigruten loni představila plán spustit na vodu první plavidlo s nulovými emisemi již v roce 2030, počítá se s využitím kombinace 60megawatthodinových baterií s větrnou technologií. Loď má mít padesátimetrové zatahovací plachty se solárními panely a kapitánský můstek bude ovládán umělou inteligencí.

Nejde ovšem jen o pohon, výletní lodě tlačí zelenou agendu na všech frontách. Některé dokážou znovu využít veškerý odpad, přenést přebytečné teplo ze strojů k ohřevu vody pro sprchy a bazény. Využívají pokročilé systémy na zpracování odpadních vod a některá plavidla umí dokonce vyprodukovat až 90 procent vody na palubě, namísto čerpání vody v oblastech s omezenými zdroji. Část lodí má i systémy redukce vibrací a podvodního hluku, aby omezily dopad na podmořský život. Takže se zdá, že i v oboru výletních lodí je budoucnost zelená.