Našlapování kolem Dukovan

Obrovské peníze, rozhodování pod lupou, mezinárodní tlak. To všechno doprovází nejsledovanější český tendr na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Vláda Petra Fialy jaderné sousto potřebuje dokončit, na podpis smlouvy s preferovaným dodavatelem, jihokorejskou skupinou KHNP, má čas do jara. Objevují se pochybnosti, zda má kabinet šanci tendr dotáhnout do úspěšného konce. Americká společnost Westinghouse a francouzská EDF, dva neúspěšní zájemci o dukovanský tendr, podali proti rozhodnutí české vlády žalobu k Evropské komisi. Proti postupu ČEZ, který má prostřednictvím své dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II výběrové řízení na starost, se firmy Westinghouse a EDF obrátily i k antimonopolnímu úřadu. Pokud by k podpisu s Korejci nedošlo, stát může jednat s dalším zájemcem v pořadí, francouzskou EDF. Hrozilo by však, že by se kontrakt nepodařilo dojednat před volbami do Poslanecké sněmovny příští rok na podzim. Což by pro vládní strany a hnutí nebyla zrovna ideální reputační karta do předvolební kampaně.

Týdeník Euro pátral ve vládním zákulisí, jak se příprava smlouvy na výstavbu reaktorů v Dukovanech vyvíjí. Ve hře se objevuje několik proměnných: míra zapojení českého průmyslu a cena výstavby, sílí faktor mezinárodní politiky.

Francouzský klacek

Značné úsilí pro zvrat ve vývoji jaderného tendru předvádí EDF. Nijak se tím ani netají. Cílí na sledované místo tendru, kterému politici i veřejnost dobře rozumí – zapojení českých firem do stavby nových reaktorů. Z čehož se může lehce stát téma předvolební kampaně, zejména ze strany stávající opozice. Zástupci EDF hovoří o nespokojenosti tuzemských společností s podmínkami, které se jim údajně dostávají od Korejců.

„Víme o tom, že množství firem z českého jaderného průmyslu je hluboce znepokojeno a zklamáno rozhodnutím o výběru KHNP jako preferovaného uchazeče. EDF si plně uvědomuje důležitost zajištění vysokého podílu domácích firem na výstavbě nových jaderných bloků v Česku,“ řekl Euru mediální zástupce EDF Michal Vlasák. Konkrétní jména stěžujících si firem nezmínil. Podle Vlasáka by Francouzi zapojili tuzemský průmysl do 65 procent výstavby (oproti zhruba 60 procentům u KHNP) a lákají na zakázky v zahraničí, o něž zejména v Evropě EDF usiluje.

„České vládě a ČEZ jsme poskytli podrobné vysvětlení, že tento námi navrhovaný evropský přístup může české ekonomice přinést až bilion korun. Naše nabídka stále platí a jsme připraveni s ČEZ a českou vládou jednat o dalších krocích. Budeme i nadále bojovat za silný český a evropský jaderný průmysl a využijeme všechny dostupné nástroje, abychom hájili naše společné zájmy,“ dodal Vlasák.

Zástupci českých firem se k průběhu tendru odmítají veřejně vyjadřovat či situaci komentovat. Jedním z důvodů je i to, že jde zpravidla o dodavatele ČEZ, kteří nechtějí riskovat, že by kritikou dukovanského procesu ohrozili svou pozici u české energetické jedničky v jiných zakázkách. Zdroje, se kterými týdeník Euro hovořil, popisují stávající situaci českých firem takto: Jeden z hlavních důvodů, proč v tendru zvítězila jihokorejská skupina KHNP, byla celkově nižší cena, než kterou ve finále podal francouzský zájemce EDF. Tím se do vleku a tlaku na co nejnižší cenu dostávají i subdodavatelé, tedy i české firmy.

Snažte se, konkurence číhá

Vládní přístup je zatím takový, že tuzemské firmy se musí snažit jít s cenou dolů – s cílem uspět a být konkurenceschopné nejen doma, ale i v jiných státech, jež plánují výstavbu nových reaktorů. Ať už jde o Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, či Slovinsko. Poptávka po dodavatelích bude vysoká, úspěch v Česku může přihrát další zakázky v zahraničí. „Pro české firmy je jaderná renesance v Evropě a ve světě příležitostí bez ohledu na to, kdo kde bude hlavním dodavatelem. Skrze český tendr mají šanci se dostat i na jiné trhy. Bude obrovský hlad po nabídce firem, které dokážou pro budované jaderné bloky dodávat,“ řekl Euru důležitý vyjednavač a premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar (ODS). Korejský vítěz tendru se zavázal ke zhruba 60procentní účasti tuzemských firem při výstavbě dukovanských bloků. Cena, kterou KHNP státu nabídla, má reflektovat tuzemské podmínky, ubezpečují Korejci. „Nabídkovou cenu KHNP nemůžeme zveřejnit, ale vypočítali jsme přiměřenou cenu s ohledem na místní podmínky a předložili ji jako nabídkovou cenu,“ řekl týdeníku Euro mediální zástupce KHNP Václav Prchlík.

S některými českými firmami Jihokorejci podle svých slov založili pracovní skupinu a jednají o podobě obchodní spolupráce. Prchlík zmínil, že příprava probíhá podle plánu. „Vzhledem k tomu, že výstavba nové jaderné elektrárny Dukovany je dlouhodobým národním projektem, mohou se názory na způsob a termín zapojení českých firem různit. V každém případě ale budeme s místními firmami jejich zapojení řádně konzultovat a řešit,“ uvedl.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zmínilo záruky korejského prezidenta Jun Sok-jola, který letos v září jednal s premiérem Fialou o spolupráci KHNP s českým průmyslem. „Korejský preferovaný dodavatel má zpracovaný lokalizační plán včetně časového plánu, který postupně komunikuje a bude projednávat s dotčenými českými průmyslovými subjekty.

Zasmluvnění firem bude vycházet z harmonogramu projektu, kdy prvním krokem a nastavením cenového rámce bude podpis EPC kontraktu (energetické služby se smluvně zaručenou úsporou – pozn. red.),“ sdělila týdeníku Euro Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO. Cenově by podle MPO neměly mít české firmy s korejskou nabídkou problémy. „Odhadovanou cenu potenciálních subdodávek od českých subjektů nelze považovat za problematickou. Jestliže KHNP garantuje kvalitu, cenu a časové plnění dodaného díla, pak totéž musí garantovat i kterýkoli český subdodavatel, pokud se o takovou zakázku chce ucházet,“ dodala Trefancová.

Podle zástupců skupiny ČEZ může KHNP s českými subdodavateli jednat o konkrétních podmínkách a cenách až po uzavření smlouvy mezi korejskou společností a firmou Elektrárna Dukovany II. K česko-korejské spolupráci se podepsalo 76 memorand, některé z nich jsou závazné.

„KHNP se navíc zavázala dodat jednu z klíčových technologií celé elektrárny, konkrétně parní turbínu z plzeňské společnosti Doosan Škoda Power. Součástí je i příslušenství pro turbínu, a to prostřednictvím dalších českých společností, partnerů Doosan Škoda Power. Smlouvu o smlouvě budoucí či jinou formu závaznějšího příslibu zapojení mají s KHNP podepsány i další české firmy. KHNP a její partneři deklarují také investice v řádu miliard korun jako například předání technologie výroby generátorů a plynových turbín do Plzně,“ sdělil týdeníku Euro mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

ČEZ do procesu výběru subdodavatelů bude zasahovat i po podpisu smlouvy s KHNP. Výstavba jaderných zdrojů bude mít podle mluvčího Kříže zásadní vliv pro českou ekonomiku. „Podle některých odhadů přinese každá koruna investovaná do výstavby jaderných bloků až tři koruny pro českou ekonomiku prostřednictvím navazujících investic, respektive přímých, nepřímých a vyvolaných dopadů. Například podle studie Centra ekonomických a tržních analýz může multiplikační efekt dosáhnout hodnoty až 3,27. Při ceně 400 miliard korun za dva bloky by tato investice mohla české ekonomice přinést přes 1,4 bilionu korun,“ tvrdí mluvčí ČEZ.

Globální šachy

Do toho všeho významně promlouvá mezinárodní faktor. Zaprvé je třeba zmínit právní spor mezi KHNP a Westinghousem o využívání technologií severoamerického výrobce. Westinghouse se proti vládnímu výběru KHNP obrátil na konci srpna mimo jiné k českému antimonopolnímu úřadu.

Zdroje týdeníku Euro blízké vyjednávání tendru hovoří stále o tom, že i když jde o vyhrocený americko-jihokorejský spor, ve hře je stále smír obou stran. Zejména s ohledem na mezinárodní geopolitické a obchodní dění. Pro Westinghouse představuje Česko do určité míry klíč pro evropský trh.

Pokud se Westinghouse s KHNP domluví na vyřešení právního sporu, mohou se stát konkurenčním blokem vůči EDF, jež představuje dominantního hráče na evropském kontinentu. Do Evropy se ale prokousávají i Korejci, které zajímá jaderná výstavba ve Slovinsku, Švédsku, Finsku či Nizozemsku. Před několika týdny pak Jižní Koreu navštívil i slovenský premiér Robert Fico, jehož vláda také mluví o výstavbě nových jaderných bloků.

Domluva na ose Westinghouse–KHNP však může mít logiku hlavně s ohledem na výstavbu jádra ve světě. Američané potřebují konkurovat čínským výrobcům. Jaderným geopolitickým bojištěm se může stát například výstavba nových reaktorů v Saúdské Arábii. „Dojde-li k dohodě mezi KHNP a Westinghouse, nebude se to zdaleka týkat jen spolupráce v České republice,“ uvedl premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Fialova vláda potřebuje jaderný tendr dotáhnout do úspěšného konce dříve, než se naplno rozjede kampaň před sněmovními volbami. Český tendr je navíc jen předsíní celosvětové hry o stavbu jádra.