Návrat do kanceláří po pandemii se nepovedl

Americká ekonomika vytvořila za uplynulých 12 měsíců rekordních 6,5 milionu nových pracovních míst. Tímto údajem se pochlubil na začátku března ve zprávě o stavu Unie prezident USA Joe Biden. Weby kontrolující fakta jej potvrdily. Za minulých 73 let, kdy se počet nových zaměstnaneckých pozic sleduje, USA takový růst nezaznamenaly. Demokratická část Kongresu zatleskala. Biden ale ne­řekl, že je nebude snadné obsadit.

USA a pracovním trhem celého Zá­padu se totiž už několik měsíců valí trend děsící zaměstnavatele – zaměstnanci odmítají návrat do práce a podávají výpovědi kvůli lepším nabídkám, přehodnocení způsobu života, změnám profesí či flexibilitě. V superlativech si libující Američané tento trend označili podle hospodářské krize před téměř sto lety Great Resignation, velké odcházení. Fenomén, v jehož rámci rekordní počet lidí končí na svých současných pracovních místech, nebo dokonce profesích, zajímá ekonomy, sociology i investory.

Nabídka roste, poptávka není

Před dvěma lety koronavirová pandemie odstartovala globální lockdown a ekonomika se zatřásla, burzy poklesly a zaměstnanci vyděsili. O 24 měsíců později si svět, či spíše Evropa, ekonomika a burzy turbulence kvůli válce na Ukrajině do jisté míry zopakovaly, zaměstnanci však vyděšení nejsou. Zatímco před dvěma lety se obávali o práci, teď ji v důsledku nedávných zkušeností ve velkém mění. Nebo, jak napsal loni Anthony Klotz, profesor managementu na Texaské A&M University, který termín Great Resignation jako popis aktuálních změn zavedl, přehodnocují své profese. Podle průzkumů především střední generace ve věku mezi 30 a 45 lety.

Pracující v kancelářích zvolňují tempo, říkají si o vyšší plat a benefity (s důrazem na práci z domova), eventuálně odcházejí pracovat bez zaměstnaneckého poměru, či dokonce do důchodu. Pracující vykonávající fyzickou práci si také říkají o víc peněz, navíc opouštějí pozice časově neflexibilní a vázané na konkrétní místo. Zaměstnance nejvíc ztrácejí restaurace, zábava a logistika. Na vyšších úrovních se prosazují úzce specializovaní experti nabízející svou odbornost více firmám.

Počet volných pracovních míst láme na Západě rekordy. Anglický náborový server Reed.co.uk se na rekordní počet nabízených volných míst dostal loni v květnu a od té doby se na této úrovni udržuje, deník The Guardian nazývá loňský rok v Británii rokem Great Resignation. V Německu podle ekonomického institutu Ifo zase více než třetina firem hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. I tradičně v zaměstnaneckých vztazích konzervativní Francie hlásí mnohem vyšší prosazo­vání vlastních zájmů zaměstnanců. A Microsoft – vlastník sociální sítě LinkedIn – v loňském průzkumu zjistil, že více než dvě pětiny pracovní síly vyspělých ekonomik zvažují odchod ze současné pracovní pozice.

Obrovské posuny vyplývají i z „měkčích“ údajů. Personální šéfové přiznávají, že udržet současné zaměstnance tvoří základ jejich práce. Zároveň zmizel předpandemický despekt zaměstnavatelů k práci z domova. Na zmíněném serveru Reed.co.uk se zvýšil počet takových inzerátů čtyřikrát. A webová stránka časopisu Wired citovala Johna Gouldinga, šéfa platformy Workvivo, jež usnadňuje zaměstnavatelům komunikaci se zaměstnanci o zjednodušení možností změny: „Někdo může ve firmě skončit v pátek večer, nechat si doručit nový notebook a v pondělí ráno nastoupit do nové práce, aniž by opustil domov.“

Benefity nestačí

Před koronavirovou pandemií nahlíželi šéfové firem na designové kanceláře, maséry a další služby, které svým zaměstnancům dopřávaly rychle rostoucí technologické společnosti, aby nalákaly ty nejlepší, jako na kuriozity ze Silicon Valley. Po ní už je nabízejí všichni, aby je dostali zpět do kanceláří. Kreativita oddělení lidských zdrojů se rozjela – od ovoce a snídaně přes poukázky až po veterináře pro domácí mazlíčky na pracovišti.

Zaměstnancům to nestačí. „Nebudu trávit dvě hodiny denně ve vlaku, abych dostal zdarma bagetu,“ komentoval nabídky svého bývalého zaměstnavatele pro deník The Wall Street Journal Jason Alvarez Schorr, softwarový inženýr z New Yorku, který změnil práci na začátku roku, kdy jeho někdejší šéf ohlásil návrat do kanceláří. Schopnost nalákat nové a udržet současné zaměstnance se pozvolna stává jedním z faktorů, které ovlivňují vnímání firmy navenek, a to i finančních trhů.

Data o zaměstnancích sice hrají stále větší roli v předpovídání ziskovosti podniků, ale jejich dostupnost je chabá. „Hledám tyto údaje, ale není snadné je najít, neexistuje totiž žádný zákonný požadavek, aby je společnosti uváděly,“ komentoval situaci pro The Wall Street Journal Justin Segalini, portfolio manažer jednoho z fondů Fidelity Investments, který spravuje 1,2 miliardy dolarů v oblasti zdravotní péče.

Zatímco hodnotu svého majetku, pohledávek nebo zásob veřejně obchodované firmy trhu k dispozici dávat musejí, data o kvalitě zaměstnanecké základny nikoli. „Generální ředitelé tvrdí, že firemní zaměstnanci jsou jejich největším bohatstvím. Proč však nejsou v jejich rozvaze, když jsou nejdůležitějším aktivem?“ ptá se Jeff Higgins, šéf poradců Human Capital Management Institute. A navrhuje, aby zaměstnanci, jejich dovednosti, loajalita nebo třeba rozvoj, byli podrobeni standardizovaným metodám, jež by investorům umožnily firmy srovnávat.

Zatím jsou investoři odkázaní na „pokoutní cesty“. Skenují zaměstnanecké stránky, jako jsou Glassdoor nebo LinkedIn, a snaží se kvantifikovat zde zmíněná data. Například Neuberger Berman Group, soukromá nezávislá společnost pro správu investic vlastněná zaměstnanci, provedla výzkum na základě dat získaných z 380 milionů veřejných zaměstnaneckých profilů.

Například z něj vyplynulo, že Door­Dash, americká společnost, která provozuje online platformu pro objednávání a rozvoz jídla, má díky větším možnostem řidičů zvolit si pracovní dobu mnohem loajálnější tým než její konkurenti, jako jsou Uber Eats, Zomato nebo Deliveroo. To představuje v době obrovského napětí na zaměstnaneckém trhu dobré předpolí pro expanzi, především v hůře placených službách, kde se zaměstnanci nejvíce mění.

V budoucnu by však tato data měla být, alespoň na americkém trhu, mnohem dostupnější. Podle The Wall Street Journal americká Komise pro cenné papíry pod vedením Garyho Genslera už rok připravuje legislativu, jež by firmám zapsaným na amerických burzách přikazovala zveřejňovat data například o fluktuaci zaměstnanců, jejich školení v oblasti dovedností a rozvoje, odměňování či o benefitech. Gensler však musí spěchat, protože zatímco demokraté jsou těmto požadavkům nakloněni, velký byznys podporovaný republikány nikoli. A volby přibližně v polovině funkčního období hlavy státu, letos 8. listopadu, kdy se v Kongresu očekává přesun většiny k Republikánské straně, se blíží.