Návrat holubic
Po velmi překvapivém, pro mnohé šokujícím jmenování nového guvernéra České národní banky Aleše Michla se prezident Miloš Zeman vrátil zpátky na zem a jmenoval další tři členy bankovní rady bez větších kontroverzí.
Eva Zamrazilová a Jan Frait už práci v čele centrální banky znají,
bude to jejich druhý šestiletý mandát; Karina Kubelková, analytička Hospodářské komory ČR, tak bude jediná novicka v sestavě.
Zeman vyšel zjevně vstříc premiérovi Petru Fialovi a zapojil do dění v ČNB i silnou podnikatelskou lobby, když si šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý původně brousil zuby na guvernérskou funkci. Kubelková se jistě tak snadno nevysvlékne z byznysového přemýšlení, což se odrazí v jejím opatrném postoji k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Spíše zpátky se v minulosti v otázce sazeb držel i Jan Frait, a protože i současná šéfka rozpočtové rady vlády Zamrazilová nedávno naznačila, že růst sazeb by už neměl pokračovat, lze Zemanovo předposlední doplnění bankovní rady chápat jako záměrné převážení současných názorových poměrů v centrální bance.
Červnové měnové zasedání bude tedy na dlouho poslední, kdy se dá očekávat posun úroků směrem nahoru. O to víc se dá počítat s tím, že odcházející i zůstávající zastánci jestřábího boje s inflací přihodí více zlomků procentních úrokových bodů, než se všeobecně čeká. Většina dnešní bankovní rady – včetně viceguvernéra Nidetzského, kterému asi i proto prezident neprodloužil mandát, přestože byl v užším výběru kandidátů na guvernéra – je dál přesvědčena o tom, že v Česku převažuje místní, nikoli dovezená inflace a úroky by podle teorie měly být vyšší než jádro inflace. A k tomu mají sazby ještě daleko.
Příští, červencové měnové rozhodování v nové sestavě už bude jiná káva, dojde k vyvážení názoru, dokonce takovému, že rozhodující slovo může mít při rovném hlasování guvernér Michl. Prezident Zeman tak velmi efektivně prosazuje svou ekonomickou vůli, jak se ostatně čekalo. V únoru příštího roku udělá svůj poslední zářez na rozloučenou. Výměna dalších dvou členů bankovní rady centrální banky, mezi nimiž je i druhý viceguvernér Marek Mora, pak může definitivně převážit názor banky směrem k holubičímu nezasahování do běhu inflačních věcí.
Bude to nejviditelnější památka na Zemanovo politické působení, jež může dost významně zasáhnout do vývoje české ekonomiky. Nakonec ale – je to jenom na šest let. Zemanovo ohýbání ústavy a nadbíhání Rusku a Číně či všelijaké osobní msty tu jako politické memento přetrvají mnohem déle. Ve srovnání s tím je Zemanova rošáda v ČNB vlastně slušný politický standard.
