Největší omyl vlády

Největší omyl vlády

Těžko zastírat, že to byl šok, když se pražské Václavské náměstí první zářijovou sobotu zaplnilo 70 tisíci lidmi, kteří žádali demisi vlády, protože se neumí postarat o nižší ceny potravin a energií.

3 minuty čtení

Všichni věděli, že nespokojenost ve společnosti roste, ale takovou sílu nikdo nečekal. Byla tak velká, že si jí všimla i zahraniční média. A německý deník FAZ, jenž demonstraci v Praze považuje za velké riziko, jí věnoval komentář, protože když se v Česku chodí tak masově do ulic, už se něco musí opravdu dít.

Premiér Petr Fiala odbyl celou věc tím, že pořadatelé a řečníci jsou známé proruské firmy, tudíž nelze jejich hlas vyslyšet. Vše je součástí dlouhodobé strategie ruské moci, která chce v Evropské unii vyvolávat chaos, což se jí hodí při otevřené energetické válce, kterou nyní Putin rozpoutal. V tom má Fiala jistě pravdu, vždyť podobně prorusky se demonstrovalo ve stejné době i v Lipsku. Jenže tam přišly do ulic jen dva tisíce lidí, převážně známých obličejů z extrémní pravice a levice. Praha byla v této věci dost výjimečná, nelze nad tím tedy bohorovně mávnout rukou a říct, že je to proputinovská pátá kolona.

Ilustrace: Jiří Slíva

Nejistota, nespokojenost, rozčilení v české společnosti rostou i ve vrstvách, které současnou garnituru volily a od počátku podporovaly. Nikdo nechce mít znehodnocené úspory a platit za energie pětkrát více. Příznivcům současné vlády, jež dostala podporu, aby porazila Andreje Babiše a odstavila ho od moci, nejvíce paradoxně vadí to, co vadilo i dříve. Malá schopnost srozumitelně komunikovat s těmi, kterým vláda vládne. Dnešní krize opět není primárně krizí energetickou, nýbrž komunikační a rozhodovací. Kabinet neumí efektivně včas rozhodovat a neumí svá rozhodnutí dobře vysvětlovat občanům.

Možná to vše vychází i ze základní strategické chyby, již si současný premiér přenesl z předvolební bitvy. V ní tvrdil, že ne­usiluje o hlasy voličů ANO, protože ty stejně nezíská. Nechtěl, pravil tehdy v rozhovoru pro týdeník Euro, získávat hlasy jinak přesvědčených, to by byla marná práce. Podobně to vypadá i dnes. Fiala – a tato nemoc postihla i řadu ministrů – jako by mluvil jen ke svým přesvědčeným, kde se porozumění a politická empatie jaksi předpokládá a z přesvědčení lze leccos odpustit.

To je asi největší politický omyl této vlády. Spoléhání na to, že protibabišovský tmel vydrží nejen vládnoucí koalici, ale i té části společnosti, která ji volila a jež jí znovu dá legitimitu vládnout. Ne, to už dávno není pravda. Petr Fiala je navíc premiérem České republiky, tedy všech občanů, i těch, již hlasitě nadávají a mají strach z budoucnosti. Strach, který využívají nejen proputinovští šašci na tribuně na Václaváku, ale skoro všichni na politické scéně.

Dokud se politici (alespoň po volbách) nebudou snažit přesvědčovat svými plány všechny občany, nemůže se v české politice nic změnit. Není to výzva k populismu, nýbrž k otevřené politické komunikaci. V ní se dá klidně občanům říct, že na něco nebude, někde se musíme všichni uskromnit, ale musí se jim to říkat přesvědčivě, jasně a sebevědomě. O to menší budou potom šoky z protestních davů v ulicích.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč