Německé „nulky“ táhnou

Německé „nulky“ táhnou

Ani loni se Němci ve spotřebě a výrobě piva nedostali na předcovidovou úroveň. Co do objemu však pivní kultura upadá už 30 let, novým trendem je pivní nápoj bez alkoholu.

9 minut čtení

Němci tradičně s Čechy soutěžili o první pozice v pití piva na hlavu. Nejnovější údaje z roku 2022 ale ukazují, že čeští pijáci piva jsou už dávno úplně jinde a německá spotřeba padá postupně dolů. Zatímco Česko v čele světové pivní tabulky hlásí 135 litrů vypitého piva na obyvatele, třetí Němci mají slabou stovku. Průměrný Čech tak vypije za rok o 70 piv více než průměrný Němec! Německá pivní kultura má ale obrovskou tradici, která se nadále udržuje na vysoké úrovni. Německo je s výstavem 8,7 miliardy litrů piva šestým největším výrobcem tohoto nápoje na světě, hned po nejlidnatějších státech světa, jako jsou Čína, USA, Brazílie nebo Rusko.

Podíl Německa tvoří 4,5 procenta světové produkce, což se odráží i v žebříčku 40 největších pivovarů světa, který kaž­dý rok vydává společnost Barth Haas specia­lizující se na chmelové produkty a vše, co je s chmelem a jeho užitím spojeno. V tomto prestižním žebříčku top 40 největších pivovarů světa se objevuje šest německých podniků. Nejvýše na 22. místě je pivovarnická skupina Radeberger, která za rok uvaří 1,1 miliardy litrů piva, z velké části na vývoz. Pro českého konzumenta je zajímavé, že Radebergerští se učili vařit pivo u svých plzeňských kolegů a nedaleko Drážďan vaří nejstarší spodně kvašené pivo plzeňského typu mimo české území. Zajímavé může také být, že právě tohoto piva, ležáku plzeňského typu, se v Německu vypije nejvíce. Tvoří totiž polovinu roční produkce.

Druhý nejsilnější pivovar, 25. na světě, je skupina Oetinger, která uvaří 800 milionů litrů piva za rok. Zajímavé je, že před dvěma lety se do top 40 pro­bo­jovaly dva nové pivovary, Krombacher Group a v Česku velmi dobře známý Pau­laner Group, s výstavem kolem 600 milionů litrů. Na 31. místě prestižního světového žebříčku lze ještě najít pivovarnickou skupinu Bitburger z Porýní-Falce s produkcí na úrovni 380 milionů litrů.

Nárůst exportu

Navzdory tomu jsou dávno pryč časy, kdy se v Německu vyrábělo jedenáct miliard litrů piva ročně. Bylo to na začátku devadesátých let 20. století, od té doby ale výstav kontinuálně klesá a snižuje se i počet vypitých piv. Před deseti lety se vyrobilo ještě 9,5 miliardy litrů piva ročně. Předloňský rok byl v této nepříliš potěšující řadě zcela výjimečný. Ve srovnání s rokem 2021 totiž došlo k mírnému nárůstu, takže se zdálo, že německý pivovarnický průmysl se definitivně konsolidoval a bude opět nabírat na objemu. Jenže už v polovině loňského roku Německý svaz pivovarů hlásil, že čísla se vrátila k sestupné tendenci. Oficiální údaje za rok 2023 budou však k dispozici až v únoru. Jedno je ale jisté: na předcovidovou úroveň, tedy roku 2019, kdy Německo hlásilo celkový roční výstav 9,2 miliardy litrů piva, se Němci nedopracovali ani loni a zřejmě se nedopracují ani letos.

Foto: Shutterstock

Je zavádějící se neustále odvolávat na covid, ale právě v průběhu světové pandemie této nové nemoci prudce klesla spotřeba piva, k níž se Němci už nevrátili. Ne že by se během pár měsíců uzávěr odnaučili pivo pít, změnily se však každodenní rituály a stereotypy, včetně pravidelných nákupů piva domů nebo pravidelné návštěvy tradičních výčepů. Pokles zachytilo dokonce i Bavorsko, které je proslulé svou pivní kulturou a vysokým počtem malých vesnických pivovarů, který dosahuje k devíti stovkám.

Pokles výroby doma částečně vyvažuje německý vývoz. Německé pivo je v zahraničí vcelku populární, zejména v USA, ale i v řadě evropských zemí. Export loni dosáhl 1,6 miliardy litrů, což byl po­dle údajů Spolkového statistického úřadu meziroční růst o čtyři procenta. Na export a hledání nových trhů se ale nemohou zaměřit všichni, konkurence ve světě nečeká jen na německé pivo. Mnoho pivovarů se proto začalo přizpůsobovat novým trendům ve spotřebě doma. Tím největším, který se prosazoval uplynulých 20 let, je pití nealkoholického piva, které přece jen nějaký zbytkový alkohol obsahuje (0,48 procenta). V uplynulých pěti letech ale ke všemu radikálně posílil segment pivních nápojů se zcela nulovým obsahem alkoholu, který je hitem posledních dvou tří let.

Podle Německého svazu pivovarů byla v uplynulých 15 letech právě tato část výroby v pivovarech nejrychleji rostoucí oblastí oboru. Podíl nealkoholických piv a některých pivních mixů s různými ovocnými a bylinkovými příchutěmi na celkovém německém pivním trhu se už dostal na sedm procent. Vedení pivovarnického svazu je přesvědčeno, že v průběhu několika let bude deset procent pivní produkce v Německu tvořit právě nealko a takzvané „pivo s nulou“ a že některé pivovary budou dokonce natolik specializované, že pivo bez alkoholu bude tvořit pětinu jejich výroby. Už dnes některé pivovary hlásí, že každé desáté pivo, které vyrobí, obsahuje alkohol v minimální, nebo dokonce v žádné míře.

Nealkoholický trend

O tom, že nejde o žádnou maličkost či nějaký krátkodobý výkyv, mimo jiné svědčí, že lídrem na trhu německých piv s minimem alkoholu nebo s nulou je již zmíněný 31. největší pivovar světa, tedy značka Bitburger, sídlící v Porýní-Falci. Bitburger je také třetí největší pivovar v Německu a jeho pivo je něco jako kdysi český Gambrinus nebo britský Carling, tedy nejčastěji konzumované pivo – najdete ho skoro všude po celém Německu. Bitburger dnes nabízí pět různých ne­alkoholických piv, tmavé, světlé, s různými příchutěmi. K tomu škálu piv „nulek“. Firma ve svých oficiálních materiálech uvádí, že nealkoholické pivo je pro ni dnes naprosto základní nabídkou, která je na stejné úrovni jako její Pils, tedy slavný pitelný ležák plzeňského typu.

Na „nulky“, tedy na nealkoholická „piva“ s nulovým obsahem alkoholu, se zaměřil i další pivovarnický gigant, mnichovský Paulaner, o němž už byla řeč jako o 30. největším pivovaru světa. Firma nedávno začala vyrábět velmi chutná ne­alkoholická piva jako variantu nápoje pro řidiče, kteří mají rádi typickou chuť piva. Mezitím se ale prudce změnily nálady a konzumentské trendy ve společnosti. Pivo se dostalo tak trochu na černou listinu, protože je příliš kalorické. Navíc pití alkoholu už nezapadá do nových módních trendů a návodů na správný život, rozhodně tedy ne pití piva. Pivní „nulka“ je proto považovaná za trendy pití, které splňuje dietetickou roli zcela dokonale, a ještě má většinou velmi povedenou (ačko­liv někdy dost umělou) příchuť.

Z toho, že se rozvoje nového „nulkového“ a nealkoholického pivního trendu chytly ty největší pivovary v Německu, vyplývá, že nepůjde o chvilkovou módu. Investice do výroby a marketingu se musejí někdy vrátit, dá se tedy očekávat, že minimálně dalších pět let pojede Německo na této vlně dál a pivovary budou novou posedlost zdravým pitím intenzivně posilovat. Pivovary také mimo jiné zjistily, že díky „nulkám“ a pestré nabídce nealkoholických piv zasahují svými výrobky klientelu, která jim před­tím utíkala – nejmladší generace mezi 18 a 24 lety, kde trend pití nealkoholického piva a „nulek“ nabral na síle. Právě v této věkové skupině dnes velmi rezonuje starost o zdravý styl života, včetně zdravé stravy z kvalitních potravin pěstovaných s ohledem na klima a životní prostředí, vegetariánství, veganství, až po nízkou, ne-li rovnou nulovou spotřebu alkoholu. Když tyto mladé lidi pivovary ne­oslovují tradiční pivní produkcí, zkoušejí to jinak, zdá se, že ne úplně neúspěšně.

Z trhu samozřejmě kvůli „nulkám“ a nealku nezmizel oblíbený radler, pivo s typickou citronovou limonádou, která se buď nalévá do točeného piva, nebo je už namíchaná s pivem v tradičních pivních lahvích. Radleru, který v průměru obsahuje dvě procenta alkoholu, se vyrábějí dál stovky milionů litrů za rok. K největším výrobcům patří zmíněná pivovarnická skupina Krombacher. Loni vyrobila 55,7 milionu litrů tohoto osvěžujícího nápoje na bázi piva. Ani radler není po­dle tradice považován za alkohol, což se odráží i v moderní německé popkultuře a ve slavném hitu pivních party a stanů od Bavorska po Rakousko: Radler ist kein Alkohol.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč