Německo chce polovinu KNDS. Výrobce tanků na burzu nepůjde

Německo-francouzský zbrojařský koncern KNDS, který vyrábí mimo jiné tanky Leopard 2, zřejmě přejde plně pod kontrolu dvou států. Německé vlastnické rodiny Braunbehrensových a Bodeových se místo plánovaného vstupu společnosti na burzu chystají prodat svůj padesátiprocentní podíl spolkové vládě. Podle několika zdrojů obeznámených s jednáním se konečné rozhodnutí očekává v příštích týdnech. Hlavním nedořešeným bodem zůstává kupní cena.

Pro Berlín by dohoda znamenala vyrovnání vlastnických pozic s Francií, které už druhá polovina KNDS patří. Ve spolkové vládě dlouho nebyla shoda, zda má stát tak rozsáhlý podíl získat. Převážil však argument, že bez přímého vlivu na výrobce klíčové armádní techniky by Německo mohlo ztížit modernizaci a posilování Bundeswehru. Smlouvy zatím podepsány nejsou a konečné slovo mají prodávající rodiny.

Burzovní plán narazil na nízké ocenění

KNDS vznikla v roce 2015 spojením francouzského státního podniku Nexter s německou společností Krauss-Maffei Wegmann (KMW). Německou polovinu dnes drží rodiny prostřednictvím holdingu Wegmann, druhou polovinu francouzský stát. Protože rodiny chtějí z investice vystoupit, připravuje se změna vlastnické struktury již delší dobu. Původně se počítalo s tím, že Německo koupí 40 procent KNDS, Francie sníží svůj podíl rovněž na 40 procent a zbývajících 20 procent akcií bude uvedeno na burzu. Tento krok se měl uskutečnit již počátkem července.

Termín vstupu na burzu byl ale opakovaně odkládán a nyní od něj účastníci jednání podle dostupných informací ustupují. Důvodem jsou především podmínky na trhu se zbrojařskými akciemi. Vlastnické rodiny již nepředpokládají, že by burzovní transakce přinesla nejméně 15 miliard eur, v něž naposledy doufaly. Za realistickou se momentálně považuje nanejvýš polovina této částky. Původní očekávání byla dokonce ještě vyšší.

Zájem investorů o tradiční těžké zbraňové systémy oslabují otázky, které otevřelo nasazování dronů ve válce na Ukrajině. Týkají se i budoucí role bojových tanků. Akcie německé zbrojovky Rheinmetall od začátku roku ztratily přibližně polovinu hodnoty, což dokresluje obtížné prostředí pro plánovanou transakci KNDS.

Ještě začátkem října přitom generální ředitel KNDS Jean-Paul Alary v rozhovoru s německými a francouzskými novináři tvrdil, že firma burzovní variantu neopustila. „Vstup na burzu je prozatím pozastaven, nikoli zrušen,“ uvedl. Správní rada podle něj rozhodla o odkladu na konci června kvůli situaci na trzích. Současné ocenění podle Alaryho neodpovídalo očekáváním akcionářů, společnost ale dál jednala s investory. KNDS nyní na žádost o vyjádření nereagovala; chystaný prodej nekomentuje ani okolí holdingu Wegmann.

Německá vláda přehodnotila svůj postoj

Současně s úvahami o burze pokračovala jednání s německým ministerstvem hospodářství. Resort vedený Katherinou Reicheovou z CDU i spolkové kancléřství byly původně k rozsáhlému majetkovému vstupu skeptické. Ministr obrany Boris Pistorius naproti tomu prosazoval silnější státní vliv. Podle informací z vyjednávání nyní vláda považuje převzetí celé německé poloviny za nejrozumnější možnost.

V úvahu připadalo také to, že si rodiny ponechají menšinový podíl, takové řešení by však podle jednajících stran mnoho nepřineslo. Prověřovalo se rovněž zapojení průmyslového partnera, žádná smysluplná alternativa se však nenašla. Možnost, že stát převezme celou německou část KNDS, se objevila již začátkem srpna. Zdroje blízké rozhovorům očekávají dosažení dohody, její uzavření ale stále závisí zejména na ceně. Mluvčí ministerstva hospodářství odkázala rozhodnutí na akcionáře a uvedla, že vláda hypotetické scénáře nekomentuje.

Za snahou Berlína stojí také obava z převahy Francie v podniku. Bundeswehr je největším zákazníkem KNDS. Pokud by rodiny svůj podíl prodaly jinému kupci a německá vláda ztratila možnost ovlivňovat rozhodování, mohlo by to komplikovat rozšiřování výzbroje. Podle zdrojů z finančních kruhů chce Berlín získat přímý vliv na podnik i s ohledem na francouzské prezidentské volby v příštím roce. „Chce-li si německý stát zajistit vliv, musí jednat teď,“ zaznívá z těchto kruhů.

Vyjednavači přitom podle informací z jednání nechtějí „druhý Airbus“. Ve francouzsko-německém leteckém a kosmickém koncernu se podle nich zásadní rozhodnutí přijímají v Paříži. K tomuto uspořádání výrazně přispěl někdejší šéf Airbusu Tom Enders, který od listopadu 2025 předsedá správní radě KNDS. V Německu proto panují obavy, že by za jeho vedení mohly oslabit i německé zájmy u výrobce obrněné techniky.

KNDS je pro vyzbrojování Bundeswehru důležitá nejen jako výrobce tanků Leopard 2 a francouzských Leclerců. Sama nebo ve spolupráci s Rheinmetallem dodává také bojová vozidla pěchoty Puma, kolové obrněné transportéry Boxer, houfnice PzH 2000 a RCH 155 a raketometné systémy Mars. Berlín od vlastního podílu očekává větší vliv na podniková rozhodnutí a případně i přednostní dodávky německé armádě. Německý stát již ve zbrojním průmyslu vlastní podíly v Airbusu a výrobci senzorů Hensoldt.

Případné převzetí může ovlivnit i jednání o prodeji továrny Mercedes-Benz v Ludwigsfelde nedaleko Berlína koncernu KNDS. Zbrojař chtěl využít alespoň část výrobních kapacit závodu na užitkové vozy. Transakci ale podmiňuje armádní zakázkou na obrněná vozidla v hodnotě miliard eur, kterou Bundeswehr dosud nezadal. Další postup tak bude záviset nejen na dohodě státu s rodinami o ceně akcií, ale také na rozhodnutí německé armády o objednávce.