Německo chystá návrat Uniperu na burzu. Chce prodat většinu podílu

Deutsche Bank, americká Citi a švýcarská UBS získaly mandát k přípravě možného návratu energetické skupiny Uniper na burzu. Trojice bank byla podle několika osob obeznámených s procesem vybrána jako takzvaní globální koordinátoři potenciálního IPO. Deutsche Bank, Citi ani UBS se k věci nevyjádřily.

Německá spolková vláda hledá nové vlastníky pro zhruba 75 procent svého podílu v Uniperu. Burzovní varianta běží paralelně s možností prodat většinový podíl jako celek, tedy v režimu označovaném jako „dual track“. Jde o proces, který má vrátit firmu po státní záchraně zpět do soukromých rukou.

Záchrana s podmínkou návratu do soukromých rukou

Spolková vláda převzala v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu 99 procent Uniperu. Prudký růst cen plynu přivedl firmu do vážných potíží a stát ji musel podepřít miliardovou pomocí, aby zajistil dodávky plynu v Německu.

Evropská komise tehdy státní podporu schválila jen s podmínkou, že Uniper bude do roku 2028 znovu privatizován. Německý stát si smí dlouhodobě ponechat 25 procent akcií. Přímý prodej podílu vedou podle dosavadního nastavení banky JP Morgan a UBS.

Cílem dvoukolejného procesu je najít pro Uniper nové spoluvlastníky a zároveň dosáhnout ceny, která státu umožní odejít bez ztráty. Při vstupu do firmy v roce 2022 vložil Berlín do kapitálových navýšení zhruba 13,5 miliardy eur. Součástí dohody byla také povinnost Uniperu vrátit 2,6 miliardy eur, kterou už firma splnila.

Zaměstnanci tlačí na burzu

Zaměstnanci a podniková rada dávají od začátku jasně najevo, že preferují návrat na burzu před prodejem strategickému investorovi. Začátkem týdne se zaměstnanci, zástupci podnikových rad a odboráři shromáždili před centrálou Uniperu v Düsseldorfu. Na transparentech stálo mimo jiné: „Börsengang statt Verkauf“ – tedy burza místo prodeje.

Podniková rada ve svém dopise uvedla, že Uniper je součástí kritické infrastruktury a má systémový význam pro energetickou bezpečnost Německa i Evropy. Prodej strategickému investorovi by podle ní mohl tuto roli ohrozit. „Jen burzovní vstup zajistí jasnou vlastnickou strukturu, vytvoří transparentnost, a tím kontinuitu a bezpečnost,“ stojí v dopise.

Časový plán je však napjatý. Ve finančních kruzích se vzhledem ke stavu příprav počítá s tím, že nejdřívějším realistickým oknem pro IPO by byl začátek roku 2027.

Prodej bude zřejmě muset proběhnout po částech

Vzhledem k očekávanému mnohamiliardovému objemu je podle lidí z trhu pravděpodobné, že 75procentní podíl nebude možné uvést na burzu najednou. Spíše by musel být prodáván v několika krocích s časovým odstupem. Problémem je, že pro velké burzovní transakce se obvykle otevírá jen několik úzkých oken ročně a rozhodující je i nálada na trzích.

Spolková vláda proto nemá jistotu, že se jí podaří celý 75procentní podíl prodat do roku 2028. Podle zasvěcených osob sehrál roli i pád semaforové koalice a nástup černo-červené vlády. „Stálo to rok, který člověk vlastně neměl,“ uvedl jeden z bankéřů obeznámených s procesem. Jako možnost se proto zmiňuje také prodej větších balíků jednomu nebo několika kotevním investorům v kombinaci s IPO.

Formálně jde spíše o návrat než o první vstup na burzu. Energetická skupina Eon Uniper v roce 2016 vyčlenila a uvedla na trh. V roce 2017 do firmy vstoupil finský koncern Fortum a postupně si vybudoval většinu. Během plynové krize v roce 2022 získal německý stát přes kapitálové navýšení 99 procent akcií. K formálnímu stažení z burzy ale nikdy nedošlo, takže staré akcie Uniperu jsou obchodovatelné dodnes.

Další postup tak bude záviset na třech faktorech: zda trh unese velký objem akcií, zda se najdou investoři přijatelní pro stát i zaměstnance a zda Berlín stihne termín vyplývající z unijního schválení státní pomoci. Rozhodovat budou vláda, poradenské banky a nakonec i kapitálový trh.