Společný tank v nedohlednu. Němci a Francouzi si stále konkurují

Ukrajinský Leopard 2 měl na vzdálenost 5,5 kilometru zasáhnout ruský tank T-72. Odborný tisk to označil za možný světový rekord: nikdy dříve tank podle něj nezničil jiný tank na takovou vzdálenost. Potvrzené to není, pro německo-francouzský koncern KNDS však příběh přichází v příhodný okamžik.

Výrobce Leopardu chce ještě letos v létě vstoupit na burzu. Banky počítají s oceněním 20 až 25 miliard eur a zbrojní boom hraje firmě do karet. Zároveň se ale ukazuje, jak málo je KNDS deset let po spojení německé Krauss-Maffei Wegmann a francouzského Nexteru skutečně integrovaný podnik.

Společný koncern, oddělený vývoj

KNDS měl být něčím jako „Airbusem tankového průmyslu“. Ve skutečnosti Mnichov a Paříž dál vyvíjejí spíše vedle sebe než společně. Pod holdingovou střechou běží velká část operativního byznysu odděleně. Důvody jsou historické i kulturní: německá KMW je strojírenská firma v tankovém byznysu, zatímco Nexter je francouzský státní podnik a součást tamního pojetí průmyslové suverenity.

Tento rozdíl se promítá i do zbrojních projektů. Německá část KNDS úzce spolupracuje s Rheinmetallem, francouzská část sleduje vlastní průmyslovou logiku. Výsledkem jsou paralelní systémy: Německo a Francie mají vlastní bojová vozidla pěchoty, konkurenční dělostřelecké systémy i odlišné hlavní tanky. Bundeswehr a zhruba dvě desítky dalších států používají Leopard 2, Francie spoléhá na Leclerc.

Právě nyní by se nabízelo vývoj sjednotit. KNDS však postupuje opačně. Místo jednoho společného tanku pracují německá a francouzská část na konkurenčních modelech. Spor se soustředí na rozdíl deseti milimetrů: Německo sází na kanón ráže 130 milimetrů, Francie na 140 milimetrů. Vedle dnešních 120 milimetrů by tak evropské armády mohly do budoucna používat tři různé velikosti tankové munice.

Původně měl vzniknout společný bojový tank páté generace v rámci projektu Main Armoured Tank of Europe, zkráceně Marte. Východiskem je obava z nových ruských tanků, například Armaty, která je silněji pancéřovaná než předchozí modely. Současná 120milimetrová munice Leopardu 2 by podle odhadů v oboru nemusela takovou ochranu prorazit.

V branži platí zjednodušené pravidlo: deset milimetrů ráže navíc může zvýšit průbojnost až o polovinu. Jenže silnější kanón znamená také těžší hlaveň, větší munici a ztrátu části pohyblivosti. Technický kompromis se tak rychle mění v politický a průmyslový střet.

Dvě konsorcia v jedné firmě

„Marte je evropský program pod německým průmyslovým vedením,“ říká šéf KNDS Deutschland Florian Hohenwarter. Podle něj má vzniknout přechodný produkt mezi dnešním Leopardem 2 a plánovaným Main Ground Combat System, tedy společným tankem další generace, který se očekává kolem roku 2050.

KNDS Deutschland je v projektu Leopard 3 jedním z hlavních hráčů. KNDS France v konsorciu chybí. Paříž místo toho připravuje vlastní řešení. Francouzská ministryně obrany Catherine Vautrin uvedla, že Leclerc má sloužit do roku 2040 a poté bude trvat další roky, než vznikne společný nástupce. „Potřebujeme přemosťovací tank. A bude to buď tank na platformě KNDS Deutschland, nebo KNDS France,“ řekla. Rozhodnuto podle ní ještě není.

Hohenwarter vysvětluje rozdělení odlišnými technickými požadavky. „Byly zde odlišné technické nároky – mimo jiné i v otázce, jaká ráže kanónu se použije. Proto vznikla dvě paralelní konsorcia,“ říká.

Rheinmetall mezitím tlačí vlastní 130milimetrový kanón a má dobré vyhlídky prosadit jej jako nový standard. Francouzská část KNDS se snaží získat zákazníky pro 140milimetrové řešení. Bundeswehr má ještě letos porovnat obě varianty ve zkouškách. Lidé obeznámení s děním však počítají s tím, že německá strana dá přednost 130 milimetrům. „S vysokou pravděpodobností to skončí u 130 milimetrů,“ říká jeden z nich.

S ráží souvisí i velký byznys s municí. Rheinmetall se na něj připravil v novém závodě v Unterlüß, kde může vedle 120milimetrové vyrábět také 130milimetrovou tankovou munici. V příštím roce plánuje koncern vyrobit zhruba 240 tisíc kusů tankové munice. Kdo určí ráži, získá vliv i na budoucí zakázky.

Rheinmetall zůstává u stolu

O užším propojení Rheinmetallu a KNDS Deutschland se spekuluje roky. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger se v minulosti pokoušel o převzetí německé části KNDS a firma prověřovala možnosti i před plánovaným vstupem KNDS na burzu. To vyvolalo odpor ve Francii. „Nevidím, co by účast Rheinmetallu v KNDS měla přinést,“ říká šéf KNDS Jean-Paul Alary.

Papperger své akviziční snahy zastavil, zřejmě i kvůli kartelovým překážkám. Vliv Rheinmetallu tím ale nekončí. „V Německu s Rheinmetallem intenzivně spolupracujeme, protože obě firmy jsou zde silnými hráči. V našich produktech jsme úzce propojeni,“ říká Hohenwarter.

Německý obranný průmysl stojí před největšími objednávkami za desetiletí. Bundeswehr by mohl v rámci projektu Arminius investovat do nových obrněnců až 37 miliard eur. Nakupovat se mají Boxer, Leopard a Puma – tedy produkty spojené s KNDS Deutschland a Rheinmetallem, nikoli společný německo-francouzský systém.

Německo zároveň navyšuje obranné výdaje a kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru udělat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Francie reaguje zvýšením zbrojních výdajů o 36 miliard eur během čtyř let, včetně investic do nového tanku se 140milimetrovou municí.

Na konci desetiletí však může být německý obranný rozpočet zhruba dvojnásobný oproti francouzskému. Pro Paříž je to problém nejen finanční, ale i politický. O dalším vývoji tak rozhodnou vlády v Berlíně a Paříži, zbrojní rozpočty a průmyslové aliance. Otevřené zůstává, zda se KNDS před burzou dokáže prezentovat jako evropský šampion, nebo zůstane holdingem dvou odlišných národních strategií.