Pravidla Made in EU jsou měkká. Čína dál míří na evropský průmysl

Jeden z hlavních průmyslověpolitických projektů Evropské unie může podle expertů minout svůj cíl. Klíčová část připravovaného Industrial Accelerator Actu (IAA), která se týká zahraničních přímých investic, „v současné podobě sotva přinese účinek“, píší politologové a ekonomové Jannik Jansen a Arthur Leichthammer ve své analýze.

IAA má zabránit odchodu strategických průmyslových odvětví a pracovních míst z Evropy. Pro vybrané sektory proto zavádí pravidla typu „Buy European“: veřejné peníze mají přednostně směřovat na výrobky vzniklé v Evropě. Podmínky pro zahraniční investice mají zároveň posílit evropský průmysl přenosem technologií. Právě tyto podmínky jsou ale podle autorů místy příliš slabé.

Od volného obchodu k podmíněným investicím

Pravidla pro „Made in Europe“ byla v EU dlouho politickým tabu. Brusel tradičně sázel na volný obchod a otevřené trhy. Tento přístup je však pod tlakem: Čína masivně dotuje vlastní průmysl a Spojené státy chrání domácí firmy cly a podpůrnými programy. Levné čínské výrobky zvyšují konkurenci na evropském trhu, americká cla zároveň zhoršují exportní vyhlídky evropských výrobců.

Jansen a Leichthammer proto označují IAA za možný znak změny paradigmatu: od čistě volnotržního přístupu k cílenější průmyslové politice. Nejde podle nich o plošný protekcionismus, ale o „selektivní podmíněnost“. Zahraniční investice ve strategických sektorech mají být vázány na místní zaměstnanost, zapojení dodavatelů, výzkum a vývoj, vlastnické vztahy a přenos technologií.

V praxi by se to mělo týkat hlavně čínských investic v hodnotovém řetězci elektromobilů a baterií. „Návrh zákona míří tam, kde je strukturální asymetrie mezi Evropou a Čínou nejostřejší,“ říká Leichthammer. Cílem podle něj není čínským investicím bránit, ale nově určit pravidla, za nichž čínský kapitál do Evropy přichází.

Bateriový sektor podle autorů ukazuje problém nejzřetelněji. Zahraniční investice sice pomohly vybudovat výrobní kapacity, přenos znalostí a technologií do Evropy však zůstal omezený. Současně se prohloubila závislost několika odvětví. Europoslankyně za Zelené Anna Cavazziniová proto považuje IAA za nezbytný krok k posílení poptávky po evropském zboží.

Podle Leichthammera se Evropa musí poučit z čínského přístupu k průmyslové politice. Samotné společné podniky nestačí: mají smysl jen tehdy, pokud jsou spojeny s jasnými povinnostmi předávat technologie a know-how a jsou součástí širší strategie.

Oslabený návrh a riziko odvety

Během vyjednávání byl návrh výrazně zmírněn. Týká se menšího počtu sektorů, než se původně plánovalo, a uvolnila se i kritéria pro to, co bude považováno za „made in EU“. Do této kategorie mají spadat také produkty ze zemí, s nimiž má Unie dohody o volném obchodu.

Evropští zástupci byznysu se obávají vyšších cen, větší byrokracie, zdlouhavějších veřejných zakázek a čínských protiopatření. Peking návrh ostře kritizuje už nyní. Čínské ministerstvo obchodu v něm vidí překážky pro investice a diskriminaci v bateriích, elektromobilech, fotovoltaice a klíčových surovinách. Tvrdí také, že IAA narušuje férovou soutěž a zpomaluje zelenou transformaci v EU.

Unie tuto argumentaci nesdílí. Její logika je opačná: snížit závislost na Číně. Autoři studie proto navrhují tři úpravy. Podmínky mají být závazné, nikoli vágní; pravidla nesmějí být obcházetelná přes dovoz nebo výrobu ve třetích zemích; a IAA má být součástí širší průmyslové politiky, která propojí obchodní ochranu, podporu výroby a poptávku.

IAA je nyní v dalších jednáních. Své pozice musí stanovit Evropský parlament a členské státy.

Baterie ukazují limity koordinace

Obtížnost evropské průmyslové politiky ukazuje i program „Battery Booster“. Komise jím chtěla podpořit evropské výrobce bateriových článků částkou 1,5 miliardy eur ve formě bezúročných úvěrů, zejména při rozjezdu výroby.

Po krachu několika evropských bateriových projektů však fakticky přichází v úvahu jen několik výrobců, mimo jiné Powerco ze skupiny Volkswagen, ACC a Verkor. Přestože byly peníze oznámeny, téměř žádné prostředky zatím neodešly.

Důvodem jsou i kompetenční spory v Evropské komisi. Tým průmyslového komisaře Stéphana Séjourného podporu prosazuje, zatímco resort klimatického komisaře Wopkeho Hoekstry rozhoduje o Inovačním fondu, z něhož mají být úvěry financovány. Obě strany se musí shodnout na podmínkách podpory.

Na IAA se tak ukazuje širší evropské dilema: Unie chce chránit strategické kapacity, ale zároveň se musí vyhnout příliš širokému protekcionismu, dražším zakázkám a obchodní eskalaci s Čínou. O konečné podobě pravidel rozhodnou Parlament a členské státy; otevřené zůstává, zda návrh skutečně změní chování investorů, nebo zůstane hlavně politickým signálem.