Není voda, netečou peníze

Obrovský pokles výkonu energetiky. Se­žehnuté úrody v zemědělství. Zabrzděné toky řek a omezení přepravy po nich. Turisté s unikátní šancí projít se nejen po starobylých mostech, ale i pod nimi. Globální ekonomice na severní polokouli chyběla v letních měsících voda. A ekonomické ztráty, jež z toho vyplývají, jdou podle prvních odhadů do bilionů dolarů. Bezprecedentní sucho v Kalifornii, na několika místech západní Evropy (hydrologové hovořili až o pětisetletém) a v některých oblastech východní Číny přispělo k postcovidovému „rozvratu“ globální ekonomiky především tlakem na dodavatelské řetězce a již na tak napjaté ceny v energetice a zemědělství.

Podle klimatologů se tato situace v následujících letech spíše zhorší. Ačkoli odmítají poukazovat na jednoznačného viníka v podobě globálního oteplování a ukazují složitější obraz zahrnující řadu faktorů, extrémní počasí zřejmě bude stále častější. „Každá událost je kombinací klimatických změn a proměnlivosti klimatu,“ citoval magazín The Economist Caroline Wainwrightovou, klimatoložku z londýnské Imperial College.

Podle ní je jedním z hlavních faktorů posilujících letošní trend jev La Niňa, který, trochu zjednodušeně, způsobil „vypršení“ v jiných oblastech Země, například extrémní monzuny v Pákistánu. Agentura Reuters pak na konci srpna uvedla studii environmentalistů ze společnosti GHD, podle kterých by zhoršující se sucha a na ně navázané výkyvy počasí v podobě bouří a přívalových dešťů mohly do poloviny tohoto století přinést globální ekonomice škody ve výši 5,6 bilionu dolarů.

Od energetiky po turistiku

Letošní sucho zřejmě nejvíce poškodilo energetiku. Ta se v uplynulých měsících především v Evropě potýkala s turbulencemi v důsledku ruského omezení exportu plynu a změn vyplývajících z Green Dealu, k nimž sucho přidalo „další ingredienci“. Francouzské jaderné reaktory kvůli nižším průtokům řek neměly dost vody na chlazení, Německo zase nebylo schopné zásobovat elektrárny okolo Rýna mezi městy Duisburg a Karlsruhe dostatečným množstvím uhlí, protože nákladní lodě mohly při nižší hladině přepravovat jen asi třetinu své obvyklé kapacity. Norsko, jeden z hlavních evropských vývozců elektřiny, zvažovalo v důsledku nižšího výkonu svých hydroelektráren omezit její prodej do západní Evropy a ve Španělsku jejich výkon poklesl o desítky procent.

Postižena byla i jiná odvětví. Léto v důsledku letošního sucha vyhrálo soutěž o největšího nepřítele zemědělců, protože nedostatek vláhy výrazně ovlivnil sklizně. Třeba v USA zemědělští odborníci očekávají, že farmáři přijdou o více než dvě pětiny úrody bavlny a v Evropě poklesne úroda olivového oleje až o třetinu.

Vysychání dvou hlavních evropských tepen Rýna a Dunaje zasáhlo i přepravu. „Přeprava zboží je nepřetržitá 365 dní v roce a vyžaduje koordinaci a spolupráci více subjektů,“ komentoval situaci pro deník Financial Times expert společnosti SAP Richard Howells s tím, že narušení klíčové přepravy je noční můrou logistiky. „Buď se musí použít více plavidel s lehčím nákladem, aby byla výše na vodě, nebo pořídit náhradní způsoby dopravy, obvykle za vyšší cenu. To bude mít vedlejší dopady, jako jsou vyšší přetížení silnic a zvýšené emise,“ prohlásil Howells.

O něco menší dopad mělo sucho na další odvětví. Jedno z nejhorších lét v historii má za sebou třeba evropský turistický průmysl, především vnitrozemský, byť i přímořské oblasti hlásí změny v důsledku malých srážek a klimatických změn. Za normálních okolností by turis­té „léto bez mráčku“ ocenili, ale prázdná koryta řek nejsou oblíbená na fotogra­fiích z dovolených. Letošní sucha sice vytvořila nové destinace nabízející pro sociální sítě atraktivní snímky v minulosti zatopených budov nebo dna řek, ale ty z konce srpna z nejvíce postižených oblastí, například z italského jezera Lago di Garda, naznačují, že zájem turistů o návštěvu těchto míst klesá.

Téměř likvidační pak bylo sucho pro říční turistickou plavbu. Provozovatelé parníků plavících se po evropských tocích a nabízejících výlety do starobylých měst na nich v uplynulých letech prosperovali (podle webu Statista se počet účastníků těchto plaveb za pět let před koronavirovou pandemií zdvojnásobil na 1,6 milionu ročně), nízké hladiny řek, především Rýna a Dunaje, však toto cestování vážně poškodily.

Třeba plavební společnost AmaWater­ways provozující 26 říčních lodí řešila nemožnost plavby „náhradní autobusovou dopravou“ a poukazem na 15procentní slevu na další cestu parníkem, pokud se program lišil od toho slíbeného. A provozovatelé tohoto turistického cestování se obávají, že budou-li následovat dvě až tři léta, jako bylo to letošní, zkrachují.

Globální dopad Číny

Evropské nebo kalifornské letní potíže mají navzdory vysokým škodám pouze „regionální“ dopad, ale rostoucí čínské problémy s nedostatkem vody se začínají projevovat v globální ekonomice. Číňané totiž v některých regionech na východě země, kde je soustředěna hlavní část jejich produkce, až 80 procent elektrické energie vyrábějí pomocí hydroelektráren a nedostatek vody (a klesající zásoby spodní) začíná významně ovlivňovat pozici říše středu jako „továrny světa“.

Podle magazínu Quartz musela Čína v srpnu kvůli nedostatku elektřiny vyřadit z provozu více než 150 továren a omezily ho společnosti, jako jsou Apple, Foxconn Technology, Volkswagen nebo Toyota. Firma Tesla se pak dle deníku The Wall Street Journal obrátila přímo na politické představitele šanghajského regionu, aby pomohli zajistit jejím tamním dodavatelům dostatečné dodávky elektrické energie, protože 16 z nich nemohlo vyrábět na plnou kapacitu.

Analytici se shodují, že se tyto problémy i kvůli čínskému extenzivnímu vy­užívání přírodních zdrojů budou v některých oblastech zvětšovat. Nejohroženější provincie – Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej, Ťiang-su a Šanghaj – jsou v povodí čínského veletoku Jang-c’-ťiang a jejich obyvatelé museli letos omezit používání vody v zemědělství, přičemž místní politici se dokonce pokusili vyvolat déšť pomocí jodidu stříbrného. Nedostatek vody zřejmě bude podobným řešením nahrávat.