Neobvyklé poklady Kutné Hory

Když se v Kutné Hoře řekne Restaurace Dačický, každý místní dobře ví, kde je, jak tam vaří, jaké obrazy visí na stěnách a hlavně, jaké štěstí bylo, když ji v dezolátním stavu dostala do rukou rodina Ciklerových. Ta později ve vedlejší budově vybudovala ubytování pro hosty s kavárnou v přízemí. Když se mladý pár přestěhoval s dětmi z Prahy do Kutné Hory, věděl jen, že tady chce najít trvalý domov, ale i příležitost k podnikání. Jednou z variant bylo pohostinství, které však pro ně do té doby bylo nepoznaným územím. Ale řekli si, proč to nezkusit. Během hledání provozovny objevili bývalou Restauraci Dačický.

První dojmy z dlouho uzavřených prostorů nebyly pozitivní: zahrada za domem zpustlá, zahradní altán polorozbořený a interiér v téměř neopravitelném stavu. Okamžitá reakce manželů byla: „Ne!“ Obávali se náročnosti rekonstrukce s nejistou budoucností. „Tátu ale potom zaujaly malby ze 70. let v hlavní místnosti, v takzvaném šenku. Dozvěděl se, že jejich autory jsou grafik a malíř Dobroslav Foll a sochař, malíř a ilustrátor František Skála starší. Shodou okolností rodiče znali Františka Skálu mladšího, který je jejich vrstevníkem. Tyto obrazy zdobily původně celou restauraci. V tu chvíli si táta uvědomil, že se nejedná jen tak o ledajaké místo,“ vzpomíná dcera majitelů Edita Ciklerová, která přišla do Kutné Hory jako třináctiletá a v současnosti se stará o provoz apartmánů.

Štamgasti se vracejí

Ač na pochybách, Editini rodiče postupně zjistili, že mají před sebou kutnohorský poklad z konce 19. století s nesmírně bohatou historií, spojenou s místním rodákem Mikulášem Dačickým, spisovatelem, básníkem a kronikářem. Právě Dačického kronikou a příběhy z ní byly inspirované zdejší obrazy od Folla a Skály. Intenzivní rekonstrukce trvala rok a v červnu 2001 vydala pípa a kuchyně Restaurace Dačický své první dobroty.

Majitelé se během oprav snažili dohledat informace o původním interiéru a zachovat jeho autentičnost. Dokonce svými vzpomínkami přispěli i bývalí štamgasti. „Lidé chodili kolem, dívali se, jak nám to jde, a někdo zmínil, že uprostřed šenku visel lustr s mořskými pannami, který se bohužel nedochoval ani na fotografiích. Protože je maminka z oboru pozlacování, měla hodně přátel z řad uměleckých řezbářů, její kamarád nám tenkrát vyřezal nový lustr i se všemi náležitými prvky. Jediné, co se změnilo, je, že původně polonahé mořské panny dostaly halenky, aby připomínaly šenkýřky,“ vypráví s úsměvem Edita a dodává: „Často se nám stává, že přijde host a řekne, že sem chodíval před 40 lety a má s restaurací spojené své mládí. To nás velmi těší.“ A na co sem zajít především? Ochutnejte guláš s perníkovými knedlíky, je pikantní a sladký zároveň.

Restauraci se velmi dařilo, tudíž bylo jen přirozené, že Ciklerovi začali přemýšlet o dalším podniku. Tentokrát se jim naskytla příležitost koupit dům nedaleko, hned vedle Dačického rodného domu, který je dnes jeho muzeem. Nejdříve začalo budování kavárny ve spodním patře a následovala rekonstrukce apartmánů, do nichž hosté poprvé vstoupili v červnu 2020. Bohužel uprostřed covidové pandemie. Autorkou zajímavého interiéru je architektka Tereza Komárková, jež před sebou měla nelehký úkol zkombinovat staré prvky historického domu s ryze moderním designem. Na podlaze tak v některých částech zůstala odkrytá terakotová dlažba, v Královském apartmánu zase kruhový výklenek s přiznanou původní zdí mezi kuchyní a obývákem. Ten je Editiným neoblíbenějším detailem.

„Mám také moc ráda francouzské okno ve Stříbrném apartmánu, kde je výhled do dvora, který na jaře krásně kvete a připomíná atmosféru jižní Evropy.“ Romantické duše si zamilují Dřevěný apartmán vonící dubovými tóny, které vás něžně ukolébají ke spánku v posteli s nebesy. Díky své rohové dispozici je nejsvětlejší a jako z jediného je z něj vidět historická kamenná kašna. Různorodost apartmánů se líbí i hostům. Když mají volné kapacity, rádi jim ukážou celý dům, aby mohli přemýšlet, kde by se ubytovali příště.

Jak v dobách krále Václava

Jedna z nejlepších věcí na bydlení v Apartmánech Dačický je možnost seběhnout ze schodů na skvělou kávu doubleshot a vynikající dezerty od cukrářky Evičky. Kavárna svojí nabídkou pokrývá tři druhu produktů. „Interně ji nazýváme: Víno – káva – čokoláda,“ doplňuje se smíchem Edita. „Nabízíme vína od místních i moravských vinařů, čokoládové pralinky a kávu. A dokonce i čokoládové víno ze slovinského vinařství. To vřele doporučuji, sama jsem si jeho chuť zamilovala.“

Kdo už v Kutné Hoře byl, dobře ví, že město si atmosférou a památkami dokáže připoutat srdce nejednoho návštěvníka. Stejně si před lety získala i rodinu Ciklerových. „Líbí se nám kompaktní centrum. Je sevřené a ulice na sebe hezky navazují. Když se zde konají slavnosti Stříbření a člověk se převlékne do kostýmu, má opravdu pocit, že se ocitl v dobách krále Václava.“ Edita hostům kromě jiného ráda doporučuje královskou procházku – stezku na svahu proti chrámu svaté Barbory, která vede lesoparkem a z protějšího břehu nabízí krásný pohled na samotnou Barboru i další památky. Můžete tak vidět město z úplně jiné perspektivy.

V budoucnu se hosté mohou těšit na wellness, které sice Ciklerovi nehodlají vybudovat hned, ale už teď mají zajímavé plány. Kutná Hora má své nepopiratelné kouzlo a pobyt v Apartmánech Dačický ho jen podtrhuje. Přijeďte se podívat, co dokázala jedna odvážná rodina, která vsadila na svou intuici. „Ať už se u nás ubytujete, jdete se k nám jen najíst, nebo si dát kávu a dezert, pokaždé vás čeká rodinná atmosféra. Snažíme se, aby naši hosté měli vždy pocit, že se vracejí někam, kde to mají rádi,“ říká Edita Ciklerová.