Nový prezident Francii sjednotit nedokáže

Průzkumy favorizují Emmanuela Macrona. Co by mohlo zabránit jeho znovuzvolení?

Průzkumy ukazují, že Macron v prvním kole získá 25 až 30 procent hlasů, má desetiprocentní náskok před druhou Marine Le Penovou. Volby budou zanedlouho. Je tedy nemožné, aby se nedostal do druhého kola a nezvítězil v něm. Mohl by mu v tom zabránit jen gigantický společenský nebo finanční skandál.

Průzkumy ukazují pro Macrona stejný nebo ještě větší zisk než v roce 2017. Jeho ekonomické a politické výsledky nejsou nijak zázračné. Proč ho Francouzi chtějí znovu volit poté, co vzniklo hnutí žlutých vest a po jeho nepřesvědčivém zvládnutí covidu-19?

Nesmíme Macrona podceňovat, což udělali všichni jeho protikandidáti. Krizi okolo žlutých vest vyřešil tak, že zorganizoval debaty, na nichž diskutoval se zástupci samospráv a obyčejnými lidmi. A dokázal je přesvědčit, že si uvědomuje jejich problémy. Totéž platí pro covid. Poté, co na začátku zpackal řízení pandemie, zapracoval na znovuobnovení důvěry v něj.

Macron založit svou image na racio­nalismu a laskavosti k populaci. Je to velký svůdník a navíc pragmatik, který je schopný přizpůsobit politická rozhodnutí okolnostem. Zatímco hlavním tématem jeho kampaně v roce 2017 byl multi­kulturalismus a progresivismus, dnes mluví o Francii, suverenitě a ekonomickém patriotismu. A jeho soupeři opět nejsou na tento obrat připravení. Skvěle využívá ideologické prázdnoty.

Jak rusko-ukrajinská válka poznamenala prezidentskou kampaň?

Francouzi se postavili za svého prezidenta, což je normální reakce. Navíc se kandidáti extrémní pravice Le Penová a Éric Zemmour a extrémní levice Jean-Luc Mélanchon, kteří dlouhá léta obdivovali Vladimira Putina, dopustili mnoha trestuhodných výroků. Zemmour projevil zarážející nelidskost, když prohlásil, že Francie nesmí přijmout ani jednoho ukrajinského uprchlíka. To způsobilo, že Macron v průzkumech nejméně o pět procent posílil.

Srovnají-li se současní uchazeči o Elysejský palác s těmi v roce 2017, je mezi nimi pouze jeden nový, novinář Éric Zemmour. Co vnesl do politického života a jaké jsou jeho šance?

Zemmour začal kampaň velmi brzy s velkými nároky a cíli. V září věřil, že bude jediným vyzyvatelem Macrona a prosadí v kampani svá hlavní témata – islám, vnitřní bezpečnost a imigraci. Ukázalo se však, že zůstal mnohem víc polemikem než politikem. Neumí mluvit k lidu a méně vydělávající populaci, kterou trápí především pokles kupní síly. Kampaň Le Penové, která dělá politiku 20 let, byla mnohem nenápadnější, ale s mnohem větším porozuměním pro chudé a lidi na okraji společnosti. Zemmour zůstal tím, čím byl, televizním diskutujícím neschopným prosadit nové myšlenky, pokud nějaké měl.

Neoslabuje Zemmour Le Penovou?

Ano. Jeho kandidatura, která rozděluje patrioty, asi umožní, aby se do druhého kola proti Macronovi místo Le Penové dostal krajně levicový kandidát Mélenchon. Tento zkušený politik má šanci tohoto rozštěpení extrémní pravice využít.

Novináři spekulují, že ve druhém kole se Macron utká s Valérií Pécresseovou. Je mezi nimi zásadní rozdíl?

Jejich programy se značně podobají, protože mnoho bývalých členů Republikánské strany Pécresseové se stalo Macronovými ministry, jsou středopravicové, liberální s nejasným důrazem na suverenitu. Nemá však šanci postoupit do druhého kola, protože její voliči dali přednost Macronovi nebo Zemmourovi.

Bude mít nový prezident sílu sjednotit Francii?

Obávám se, že to žádný nedokáže. Francie je historicky zemí, jejíž obyvatelé jsou z ideologických důvodů, přinejmenším od Francouzské revoluce, rozdělení na konzervativce a pokrokáře. A je tu další, ekonomické rozdělení: vítězové globalizace, kteří žijí ve velkých městech, a poražení živořící na periferii Francie.

K tomu se v uplynulých 40 letech přidala masivní imigrace, zejména muslimská, a neúnosná kriminalita. To Francii rozdělilo. Navíc covid, zvolení Joea Bidena prezidentem USA a válka na Ukrajině mají sklon vyvolávat u značné části obyvatel konspirační teorie. Je stále obtížnější přimět je, aby naslouchali rozumu. To je smutné.

Jak si vysvětlit absenci levice v politické debatě a politice ve Francii?

Na první pohled to překvapuje, zejména pokud jde o ekologii, o které všichni mluví, ale jež nemá žádný politický vliv. Levice v podstatě ztratila ve Francii od dob Françoise Mitterranda důvěryhodnost, zejména kvůli korupci, lžím a odmítání vidět realitu imigrace.

Co vás v prezidentské kampani překvapilo?

Že nebylo žádné pořádné překvapení.