Obezita není selhání vůle. Martin Haluzík vysvětluje, proč se tělo brání hubnutí
Málokterá diagnóza je zatížena tolika předsudky jako obezita. Přestože jde o chronické onemocnění s dobře popsanými biologickými mechanismy, stále převládá představa, že za nadbytečnými kilogramy stojí především nedostatek disciplíny. Profesor Martin Haluzík upozorňuje, že právě tento pohled je jednou z hlavních překážek účinné léčby. Moderní medicína dnes totiž ví, že lidský organismus je nastavený tak, aby si tukové zásoby chránil. A že boj s obezitou není soubojem vůle, ale biologie.
Z evolučního pohledu dává takové nastavení smysl. Po většinu lidské historie představoval problém nedostatek potravy, nikoli její nadbytek. Organismus se proto naučil dokonale hospodařit s energií a bránit se hubnutí. Jakmile člověk začne snižovat příjem kalorií, spouštějí se obranné mechanismy, které zvyšují hlad, mění metabolické nastavení a vytvářejí tlak na návrat k původní hmotnosti. To, co mnozí považují za osobní selhání, je ve skutečnosti důsledek biologických procesů, které fungují přesně tak, jak byly po tisíciletí naprogramovány.
Dnešní poznání navíc ukazuje, že tuková tkáň není pasivní zásobárnou energie. Je aktivním orgánem, který komunikuje s mozkem, hormonálním systémem i imunitou. Ve chvíli, kdy jí začne být příliš mnoho, vzniká chronický nízkoúrovňový zánět, který se podílí nejen na rozvoji diabetu nebo srdečně cévních onemocnění, ale také na neurodegenerativních chorobách. Obezita tak není izolovaný problém vzhledu nebo hmotnosti. Stává se jedním z hlavních motorů stárnutí organismu.
Právě proto považuje Haluzík za důležité zasáhnout co nejdříve. Nečekat na okamžik, kdy se objeví cukrovka, vysoký tlak nebo bolesti kloubů. Obezita podle něj nevzniká přes noc a stejně tak nevznikají přes noc ani její komplikace. Každý další kilogram zvyšuje pravděpodobnost, že se později projeví některá z více než dvou stovek onemocnění, která jsou s obezitou spojena. Čím dříve člověk začne jednat, tím větší šanci má, že se do tohoto začarovaného kruhu nikdy nedostane.
Za skutečný průlom posledních let považuje nástup moderních léků založených na působení hormonů GLP-1. Ty podle něj poprvé umožňují zasáhnout přímo do biologických mechanismů, které řídí hlad, sytost a energetickou rovnováhu. Nejde však o zázračné řešení ani náhradu zdravého životního stylu. Úspěch léčby stále stojí na kombinaci pohybu, kvalitního spánku, změny stravovacích návyků a dlouhodobé motivace. Léky mohou otevřít dveře, projít jimi ale musí pacient sám.
Velkou budoucnost vidí Haluzík také v personalizované medicíně. Genetické profily, analýza střevního mikrobiomu, chytré senzory nebo využití umělé inteligence mohou během několika let zásadně změnit způsob, jakým se bude obezita léčit. Místo univerzálních doporučení by tak pacienti mohli dostávat terapii přesně přizpůsobenou vlastním biologickým charakteristikám. To, co dnes působí jako vize budoucnosti, se podle něj začíná postupně stávat realitou.
Jakou roli hraje chronický zánět v rozvoji Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby? Proč se tělo brání hubnutí mnohem intenzivněji, než se brání přibírání? Jak fungují moderní léky na obezitu a proč by neměly být vnímány jako rychlá zkratka? A může genetika nebo střevní mikrobiom rozhodnout o tom, jaká léčba bude pro konkrétního člověka nejúčinnější? V podcastu Martin Haluzík mluví také o sarkopenické obezitě, významu svalové síly pro dlouhověkost, nových terapeutických možnostech i důvodech, proč je obezita jednou z nejvíce podceňovaných nemocí současnosti.
Podcast vznikl v rámci konference CARLSBAD LONGEVITY FESTIVAL, která se uskutečnila letos v dubnu v Karlových Varech. Další ročník proběhne 21.–22. dubna 2027 opět v Císařských lázních v Karlových Varech a nově se rozšíří z jednodenního na dvoudenní formát.
