Okamžitě vidíte, jak šetříte

Okamžitě vidíte, jak šetříte

Ve výrobě tepelných čerpadel je Česko velmoc, říká Petr Horký, ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel.

4 minuty čtení

O kolik procent se zvedla poptávka po tepelných čerpadlech v Česku? Je to jen vlivem odklonu od ruského plynu?
Poptávka pro tepelných čerpadlech roste už několik let, ale vždycky to bylo meziročně tak maximálně o třicet procent. Loni se kvůli válce na Ukrajině a zdražování energií, ale také kvůli snaze lidí šetřit poptávka po tepelných čerpadlech zdvojnásobila. Prodalo se dvakrát více čerpadel než v roce 2021, tedy přes 60 tisíc zařízení.

Co by bylo potřeba udělat, aby se zájem zákazníků dal naplnit rychleji?
Samozřejmě že prakticky všichni přední světoví výrobci navyšují výrobní kapacity, včetně kapacit v Česku. Tady působí i dvě velké japonské firmy, které vyrábějí statisíce čerpadel, a pak je tu také řada lokálních a evropských výrobců. Česko je po Německu, Itálii a Švédsku středem evropské výroby tepelných čerpadel. Dá se dokonce říct, že jsme v jejich výrobě velmoc.

Jak velká je podpora státu při instalaci tepelných čerpadel? Je srovnatelná s podporou fotovoltaiky, kterou lidé už dobře znají?
Není. I počet žádostí o fotovoltaiku je čtyřnásob­ný, ale to souvisí s tím, že soláry jsou dnes trendy a běžná věc a podpora je trvalá. Na fotovoltaiku na střeše domu můžete dostat až 220 tisíc korun, u čerpadla se dostanete maximálně na necelou polovinu této částky. Nepočítaje do toho kotlíkové dotace pro nízkopříjmovou skupinu lidí, kde bylo možné získat až 180 tisíc na jedno tepelné čerpadlo.

Jak rychlá je návratnost takové investice? U solárů se počítalo dříve deset patnáct let, dnes je to i sedm.
Návratnost investice do tepelného čerpadla bývá obvykle mnohem rychlejší než u fotovoltaiky. A hlavně je tam vidět okamžitý efekt. Čerpadlo topí na jaře, na podzim a v zimě a vy okamžitě vidíte, jak šetříte. U fotovoltaiky musíte zvažovat, jak velký výkon budete mít, zda zvládnete spotřebovat, co si vyrobíte, nebo budete s někým sdílet elektřinu a dodávat do sítě. I u čerpadla záleží, jak výkonný účinný stroj zapojíte, jak drahá je elektřina, ale návratnost se obvykle pohybuje od tří do pěti let.

Existuje nějaký prostorový či geologický limit čerpadla? Existují domy, k nimž se čerpadlo nedá namontovat?
Čerpadlo se dá namontovat v podstatě všude, pokud ale máte vzduchové tepelné čerpadlo, může tam být limit hlukový, aby to nikoho v okolí nerušilo a splňovalo hlukové standardy na hranici vašeho pozemku. Varianta země/voda je limitována volným prostorem zahrady a možná i podložím, protože potřebujete udělat geotermální vrt nebo realizovat zemní kolektor.

Je v nabídce tepelných čerpadel dostatečná konkurence?
Je tu velká konkurence, a to díky boomu zájmu o tepelná čerpadla. Ten ale přilákal také dost takzvaných „energošmejdů“, kteří vybírají velké zálohy, ale s plněním závazků je to už horší. Je potřeba dávat pozor, u koho si čerpadlo objednáváte. Na našich stránkách a stejně tak i na stránkách Státního fondu životního prostředí naleznete desatero, které vám poradí, jak si vybrat čerpadlo i firmu. Tepelné čerpadlo není jednorázová investice, ale investice na 10 až 20 let, kde podstatnou roli kromě samotné kvality výrobku hraje i kvalita servisu a poprodejních služeb.

Jaký je technologický trend, jaké typy čerpadel táhnou nejvíc?
Přes 90 procent tepelných čerpadel v Česku je typu vzduch/voda. Z hlediska investičního, tedy cena/výkon, jde často o nejvýhodnější variantu. Snažíme se ale vyřizovat i podpůrné dotace na vrty a zemní kolektory. Tam je primární investice trochu větší, ale stabilita celoroční účinnosti čerpadla je obvykle vyšší.

Do tepelných čerpadel se pouští i velké firmy jako Pražská plynárenská, je to nový trend?
Určitě je to trend. Jedna věc jsou menší rezidenční čerpadla, která se dají kaskádovitě instalovat také do větších obytných domů. Jiná věc jsou velká „industriální“ čerpadla, jež se dají využít v teplárenství jako náhrada fosilních zdrojů. Ty mají obrovskou účinnost, a proto mohou s velkými úsporami zásobovat tisíce domácností.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč