Orbán je favoritem, opozice věří v zázraky

Jak se postavit na správnou stranu dějin? A která to bude? Také tyto otázky budou maďarští voliči řešit 3. dubna v parlamentních volbách. Utkají se v nich dvě skupiny nejen se značně odlišnými politickými programy, ale i postoji k válce na Ukrajině, která se stala jejich neplánovaným hlavním tématem. Úřadující pre­miér a předseda vládní strany Fidesz Viktor Orbán, jenž je v tomto postu již čtvrté funkční období, z toho tři po sobě, prohlásil, že Maďarsko bude přijímat a pečovat o uprchlíky z Ukrajiny, ale jinak země pod jeho vedením zůstane neutrální.

Mír a bezpečnost bylo Orbánovo klíčové heslo na shromáždění Fideszu v úterý 15. března v Budapešti k výročí povstání proti Habsburkům v roce 1848. „Naším zájmem není stát se obětí ve válce někoho jiného, v níž nemůžeme nic získat, jen ztratit, proto se jí musíme vyhýbat,“ řekl v projevu. Ve volbách si budou podle něj voliči vybírat mezi pravicí, jež si přeje mír, a levicí, jež vyzývá k zapojení se do válečného konfliktu: „Levice chce poslat maďarské zbraně a vojáky do první linie. Nedovolíme, aby vtáhla Maďarsko do této války.“

Opoziční slepenec stran

Průzkumy předpovídají vítězství Orbá­nova Fideszu – podle jednoho z nich by získal 62 procent hlasů, zatímco koalice šesti stran složená z pěti levicových a extrémně pravicového Jobbiku 32 procent. Navzdory tomu je 49letý lídr opoziční koalice Péter Márki-Zay přesvědčen, že vyhraje: „Nevěřím průzkumům, věřím v zázraky.“

Katolík a otec sedmi dětí je staros­tou města Hódmezővásárhely v jiho­východním Maďarsku. Původním povoláním elektroinženýr šéfuje Hnutí Maďarsko pro všechny, jež vzniklo v roce 2018 jako projekt pro komunální volby. V první polovině března založil další politickou stranu Új párt (Nová strana), kterou hodlá využít po usednutí do křesla premiéra nové vlády. Její základ tvoří dva malé subjekty, ÚJ Kezdet (Nový začátek)

a Új Világ Néppárt (Lidová strana nového světa).

Hlavním opozičním aspirantem na převzetí moci je zmíněná koalice s názvem Společně za Maďarsko (Egységben Magyarországért). V Maďarsku je prakticky vše kromě Budapešti venkov. Aby levice, jež může počítat s podporou v ní, uspěla celostátně, z taktických důvodů delegovala do čela koaličního uskupení konzervativního venkovana Márki-Zaye, protože Orbán se opírá o podobné voliče.

Slepenec politických stran vytvářejících opoziční koalici ukazuje, že na maďarské politické scéně dlouhodobě chybí silná, jasně vyprofilovaná opozice s jednoznačným lídrem. Nyní se navíc nechala vmanévrovat do pasti jménem válka na Ukrajině, do které by chtěla zasahovat dodávkami zbraní, pokud by vyhrála volby a sestavovala vládu.

Důvod, proč Orbán odmítá podporovat ve válce Ukrajinu jako například Slovensko dodávkami zbraní včetně ruského systému protivzdušné obrany S-300, je národní. Hlavní motiv jeho odporu se skrývá v politice ukrajinské vlády v oblasti práv menšin – na západě Ukrajiny žije zhruba 150 tisíc etnických Maďarů. Proto již dříve prohlásil, že Maďarsko uplatní právo veta při pokusu Ukrajiny stát se členem NATO a bude i proti jejímu vstupu do Evropské unie.

Ukrajinská vláda zavedla postupně několik právních norem, jež vyšly vstříc požadavkům ukrajinských nacionalistů, a omezila používání mateřského jazyka pro etnické menšiny, což v dějinách Ukrajiny představuje trvalý problém, zejména kvůli 30 procentům rusky mluvících obyvatel země.

V prezidentských volbách 2010 vyhrál Viktor Janukovyč pocházející z ruskojazyčného Doněcku i díky slibu, že menšinové jazyky budou vedle ukrajinštiny úřední všude tam, kde počet etnika přesáhne deset procent. V roce 2012 byl zákon schválen. Jedním z prvních důsledků Euromajdanu v roce 2014 však bylo jeho zrušení, což vedlo k nepokojům v rusky mluvící doněcké a luhanské oblasti, vyhlášení samostatných republik, občanské válce na východě země a k anexi Krymu Ruskem.

V uplynulých letech ukrajinská vláda vůči menšinám ještě přitvrdila. Nejnověji se jejich mateřské jazyky nesmějí po­užívat a vyučovat na školách, povolené jsou pouze do čtvrté třídy základní školy. Dalším opatřením je zákaz vydávání periodického tisku a literatury v nich, pokud nejsou i v ukrajinštině.

Etnické menšiny a imigranti

Tažení ukrajinské vlády, byť primárně proti rusky mluvícímu obyvatelstvu, zasáhlo i ostatní etnické menšiny včetně té maďarské. Budapešť vytvořila pro Maďary žijící v zahraničí kulturní, vzdělávací i politické programy na jejich ochranu. Mohou pracovat v Maďarsku tři měsíce v roce, mají nárok na zdravotní péči, zlevněné jízdné ve veřejné dopravě, penzijní výhody a snadný přístup k vzdělávání. A prostřednictvím charitativních institucí za výhodných podmínek finančně podporuje jejich podnikání.

V roce 2010 maďarský parlament schválil zákon, jenž umožňuje získat státní občanství a volit do něho. Díky němu přibylo 400 tisíc Maďarů, což vedlo v zemích sousedících s Maďarskem k negativním ohlasům. Slovensko zareagovalo novelou zákona o státním občanství – každý, kdo se stane maďar­ským občanem, přestává být tím slovenským.

Vládní Fidesz posílil své voličské zázemí i jinými opatřeními. Například růst cen pohonných hmot vyřešila nedávno maďarská vláda jejím zastropováním pro osobní vozidla na 479 forintů za litr nafty (zhruba 31 korun), což vedlo k tankovací turistice kvůli vysokým cenám v sousedním Rakousku nebo Slovensku.

Opozice kritizuje Orbánovu proruskou orientaci a náklonnost k Vladimiru Putinovi, korupci, klientelismus, autoritářství a neliberální politiku vůči lesbičkám, gayům, bisexuálům a trans­genderovým osobám (LGBTI) i imi­grantům. Poslední výtka, týkající se migrační krize v roce 2015, kdy přes Maďarsko proudily statisíce migrantů do Evropy, až vláda přikázala stavět ploty na hranici se Srbskem, za což Orbána tvrdě kritizovaly západní členské země EU a Brusel, již není aktuální.

Evropská unie byla nakonec donucena stavět ploty proti migraci poté, co běloruský prezident Aleksandr Lukašenko umožnil migrantům z Asie přecházet do Polska jako odplatu za sankce EU vůči němu. Do Maďarska nyní proudí desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny, čehož Orbán využil ve své předvolební kampani a strávil víkend na ukrajinsko-maďarské hranici, aby ukázal vstřícnost a připravenost své země jim pomáhat.

Enfant terrible EU Viktor Orbán vládne již 16 let, z toho 12 nepřetržitě. Pokud Fidesz zvítězí v parlamentních volbách – což by nebylo žádné velké překvapení –, bude to Orbánovo již páté funkční období v čele vlády. Lídr opoziční koalice Péter Márki-Zay, jak sám říká, věří v zázrak. Pokud voliče přesvědčí, že právě opoziční strany nabízejí oproti Fideszu a jeho šéfovi pro Maďarsko tu správnou, stabilní alternativu budoucnosti, může uspět.

Autor je publicista a žije na Slovensku