Ostrá soutěž o stavbu metra D

Trasa D pražského metra je největší plánovanou stavbou v metropoli v ho­rizontu deseti let, takže není divu, že veřejná zakázka na stav­bu úseku Pankrác – Ol­brach­­tova byla ostře sledovaná a zúčastněné firmy ji braly jako prestižní záležitost. Zadavatel Dopravní podnik hlavního města Prahy začal už v roce 2019 s předběžnými tržními konzultacemi, v lednu 2020 vypsal tendr a konečně letos 8. července oznámil vítěze – Sdružení Metro 1.D. Vypadá to na poměrně hladký průběh, i když zbytečně dlouhý, ale realita je trochu jiná. Zkusíme ji popsat podrobněji.

Tržních konzultací se zúčastnilo osm společností, mimo jiné i SMP ze skupiny Vinci. Dopravní podnik oslovil firmy, o nichž je známo, že provádějí požadované stavební práce a účastní se pravidelně obdobných zadávacích řízení. Následně byla v lednu 2020 vypsána veřejná zakázka na stavební část provozního úseku Pankrác – Olbrachtova s termínem podání nabídek do 30. dubna 2020. V poslední den stavební společnost Eurovia podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) námitky proti výběrovému řízení, čímž investorovi prakticky znemožnila prodloužit termín pro podání nabídek či upravit zadávací podmínky.

Jinak řečeno, pokud by antimonopolní úřad dospěl k názoru, že námitky jsou oprávněné, nezbývalo by dopravnímu podniku nic jiného než soutěž zrušit. V médiích se zástupci Eurovie vyjadřovali, že je soutěž diskriminační a ušitá na míru konkurenci. Po čtr­nácti měsících, 29. června 2021, ÚOHS všechna tato podezření vyvrátil. Dne 8. července 2021 pak dopravní podnik vydal zprávu, v níž oznámil vítěze veřejné zakázky – Sdružení Metro 1.D (Subterra, Hochtief CZ, Strabag, Hochtief Infra­structure, Züblin). Zveřejnil i firmy, které se soutěže zúčastnily, ale neuspěly: Metro D DPS – TuC – STI (Doprastav, TuCon a STI) a Sdružení pro pražské metro I.D – úsek Pankrác – Olbrachtova (SMP CZ a Dodin Campenon Bernard). Eurovia, jež tendr napadla, se jí ne­­­zúčastnila.

Veřejné soutěže se naopak zúčastnily firmy SMP CZ a Dodin Campenon Bernard, jež patří do skupiny Vinci stejně jako Eurovia. Jedna firma ze stejné skupiny si stěžuje u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že není veřejná zakázka férová, přičemž jiné firmy ze stejné skupiny se do soutěže přihlásily bez stížností, a dokonce se zúčastnily i předběžných tržních konzultací. Jde v tomto případě o špatnou koordinaci sesterských společností, nebo o promyšlenou skupinovou strategii typu „buď vyhrajeme my, nebo nikdo“?

Konkurenční boj mezi stavaři

„Jsme samozřejmě rádi, že regulérnost a spravedlnost výběrového řízení na zhotovitele prvního úseku metra D potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako nejvyšší autorita v oblasti veřejných zakázek v ČR. Na druhou stranu se ukázalo, že námitky v rozsahu 131 stran ani následující rozklady či odvolání nebyly důvodné. Pro nás to znamená jen tolik, že jsme společně s partnery ve sdružení čelili dlouhodobým pomluvám v médiích, Praze se však výběr zhotovitele zbytečně protáhl o déle než rok. V těžké pocovidové době potřebuje Česko urychleně budovat velké stavby dopravní infrastruktury, a ne sledovat konkurenční boj stavebních firem,“ sdělil generální ředitel vítězné společnosti Subterra Ondřej Fuchs.

Mezi námitkami byly údajná krátká lhůta pro podání nabídky či požadavek zadavatele na češtinu. Jak se ukázalo, pro jiné firmy ze skupiny Vinci nebyla lhůta pro podání nabídky problém. Zajímavé je také vzpomenout na stavbu brněnského okruhu, kde zadavatel měl požadavek na češtinu u klíčových osob realizačního týmu. Tehdy tendr vyhrála Eurovia a nikdo si na podmínku s češtinou nestěžoval.

Zpětně se jeví jako pozoruhodná rovněž námitka, že tendr na metro D údajně zvýhodnil firmy, jež získaly předchozí zakázku na geologický průzkum. I na tu však zadavatel vypsal soutěž, které se mohl zúčastnit i stěžovatel, aby tak zvýšil své šance v té následující. Podle této logiky by musel být vítěz „geologického tendru“ automaticky vyloučen z tendru na metro D. Otázka ale zní, zda by za takových podmínek vůbec byl někdo ochoten geologický průzkum udělat.

Budování dopravní infrastruktury v Česku má obecně velký skluz. Může­me jen doufat, že příští veřejné zakázky na stavbu metra, železnice či silničních okruhů proběhnou bez zásadních zdržení.