Pašerácké balony z Běloruska zkoušejí odolnost bezpečnosti Evropské unie
Do vzdušného prostoru Evropské unie se opakovaně dostávají balony vypouštěné z Běloruska, často s nákladem nelegálních cigaret. To, co začalo jako improvizovaná pašerácká metoda, dnes Litva a Polsko čtou jako bezpečnostní problém s geopolitickým přesahem.
Balony s nákladem cigaret dopadají na pole a louky v Polsku, Litvě i Lotyšsku v řádu stovek případů ročně. Přilétají z Běloruska, jsou řízeny pouze větrem a nesou balíky bez celních kolků, často vybavené GPS lokátory. Hodnota zajištěného zboží se počítá v desítkách tisíc eur, skutečný problém je ale jinde. Neohlášené objekty ve vzdušném prostoru opakovaně paralyzují letiště a zvyšují nervozitu v regionech, které už tak žijí v permanentním bezpečnostním napětí.
Od pašování ke vzdušnému riziku
Pašování cigaret z Běloruska do Evropské unie není nový jev. Nové je jeho měřítko a způsob provedení. Poté, co Polsko a Litva posílily pozemní hranice, se nelegální obchod přesunul do vzduchu. Balony plněné heliem nebo vodíkem létají dostatečně nízko na to, aby unikly radarům, a zároveň dost vysoko, aby překonaly hranici.
Podle finského experta Akiho Lilji ze společnosti Vaisala nejsou běžné meteorologické balony pro letectví nebezpečné, protože nesou jen lehké měřicí sondy. Jakmile je ale jejich nosnost zneužita k přepravě těžšího nákladu, riziko se zásadně mění. Letový provoz je v takových případech preventivně zastavován, což se v Litvě děje i několikrát týdně.
Litva evidovala do začátku prosince přes šest set těchto incidentů, téměř trojnásobek oproti předchozímu roku. Vláda ve Vilniusu kvůli nim vyhlásila výjimečný stav v letectví a dočasně uzavírala i hranici s Běloruskem.
Role státu a stíny režimu
Klíčová otázka zní, zda jde pouze o iniciativu pašeráků, nebo o tolerovanou či přímo řízenou operaci běloruského státu. Litvanský analytik Linas Kojala z Centra pro geopolitické a bezpečnostní studie upozorňuje, že masové a koordinované vypouštění desítek balonů v krátkém čase neodpovídá chování malých kriminálních skupin, které se obvykle snaží zůstat neviditelné.
Podezření se soustředí i na státní tabákovou továrnu GTF Neman v Grodnu, která podle Evropské unie ovládá většinu běloruského trhu a patří mezi klíčové zdroje příjmů režimu Alexandra Lukašenka. Právě vysoké cenové rozdíly mezi tabákem v EU a v Bělorusku činí tento obchod mimořádně výnosným.
Podle dřívějších analýz patří Bělorusko spolu s Ruskem dlouhodobě mezi hlavní zdroje nelegálních cigaret v Evropské unii. Současná metoda přepravy ale přidává další rozměr. Nejen ekonomický, ale i bezpečnostní.
Hybridní tlak na sousedy EU
Litva, Polsko a Lotyšsko vnímají balony jako součást širšího tlaku ze strany Minsku, který je úzce spjat s politikou Kremlu. Tyto země už dříve obvinily Bělorusko z organizovaného převádění migrantů přes hranici s cílem destabilizovat Evropskou unii. Balony podle Vilniusu zapadají do stejné logiky.
Evropská komise se tématem zabývá na diplomatické úrovni. Předsedkyně Ursula von der Leyen označila situaci na hranici s Běloruskem za zhoršující se a Minsk si kvůli ní předvolala. Běloruská strana obvinění odmítá a naopak viní Litvu z provokací, včetně údajného nasazení špionážního dronu nad Grodnem.
Litva zvažuje i tvrdší kroky. Premiérka Inga Ruginienė připustila možnost sestřelování balonů a vláda diskutuje o aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje svolat spojence k mimořádným konzultacím.
Zatímco bezpečnostní složky řeší jednotlivé incidenty a letiště se přizpůsobují provozu v permanentním riziku, analytici upozorňují na blížící se zimu. Východní větry mohou počet balonů dále zvýšit. Pokud se potvrdí, že jejich vypouštění není jen kriminální improvizací, ale nástrojem státní strategie, bude muset Evropská unie řešit problém, který se pohybuje na pomezí pašování, letectví a hybridního konfliktu.
