Peníze, nebo stravenky?

Přání zaměstnanců je pro jejich zaměstnavatele důležitější než zájmy stravenkářů, ale poskytovatelé stravenek se nevzdávají.

7 minut čtení

Berete stravenky? Na stravenky nevracíme. Věty, jež se nesmazatelně zapsaly do našeho pracovního gastronomického života. V rámci vládního daňového balíčku pro rok 2021 je nově zaměstnavatelům umožněno poskytovat zaměstnancům namísto stravenek přímo finanční pro-

středky – takzvaný stravenkový paušál, jejž zaměstnavatel zasílá v podobě peněz zaměstnancům na jejich účet.

Horní limit příspěvku na stravování pro zaměstnance není nijak omezen, ovšem daňové zvýhodnění je limitováno částkou 75,60 koruny. Stravenky jsou oblíbeným benefitem, který zaměstnanci předpokládají automaticky, a proto příspěvek na stravování poskytuje drtivá většina firem. Stravenky se postupem času elektronizovaly a změnily svoji podobu z barevných papírků na elektronické platební karty.

Více peněz pro majitele

Zavedení stravenkového paušálu se obávali velcí hráči na trhu poskytování stravenek. Ročně se na něm protočí 17 mi­liard korun, což už je pořádná „obědová“ porce k rozdělení. Pokud zaměstnavatelé začnou masivně zavádět stravenkové paušály, pak služby stravenkářů nebudou logicky potřebovat. Vláda si od zavedení tohoto paušálu slibuje zvýšení konkurence, omezení systému provizí a více peněz pro majitele restaurací. Restauratéři a prodejci akceptující stravenky totiž odvádějí poskytovatelům stravenek provizi z každé utracené koruny ve formě stravenek. Provize se pohybují kolem pěti až sedmi procent, ale jsou zaznamenány i případy, kdy od menších restaurací byly požadovány provize i 15 procent.

Restaurace zatím nemají jasno, jak se zrušení stravenek projeví v jejich tržbách. Ukáže se to až s otevřením gastro­nomických zařízení po lockdownu. „Doufáme, že se hosté navrátí v hojném počtu. Zatím nevíme, jak se zrušení stravenek u některých zaměstnavatelů projeví, ale myslíme si, že Češi do hospod opět začnou chodit. Zda se zavedení stravenkového paušálu negativně projeví na tržbách, budeme vědět tak za půl roku. Myslím, že podobně jsou na tom i ostatní restaurace, všichni jsou ve fázi očekávání,“ sdělil magazínu Euro Zdeněk Šípek, obchodní ředitel Rodinného pivo­varu Bernard, jenž provozuje i síť restaurací Bernard Pub. „Pro nás jsou samozřejmě lepší platby v penězích než ve stravenkách, protože nemusíme platit provizi stravenkovým společnostem,“ dodává Šípek.

Proč zůstat u stravenek

Zaměstnavatelé reagují různě a nelze pozorovat obecný trend. Některé společnosti stravenky ponechávají, neboť jsou na ně zaměstnanci zvyklí, jiné firmy naopak stravenky ruší. Často se tak děje na základě průzkumu mezi pracovníky, aby firmy zjistily, co jejich lidé chtějí. „Z průzkumu nám vyšlo, že zaměstnanci uvítají raději peníze na svém účtu. Mohou je utratit za to, co chtějí, a ne pouze za jídlo. Administrativní úspora je minimální, hlavním motivem ke zrušení stravenek bylo právě přání zaměstnanců,“ říká Petr Florián, CEO společnosti Profi Credit.

„Zaměstnavatel nám poskytuje papírové stravenky. Tím, že bydlíme v menším městě, je zde problém s jejich širší akceptací. Raději bych uvítal stravenkový paušál a peníze na účtu. Přijde mně to jako nejčistší forma,“ říká například Radek Finkous, zaměstnanec společnosti RRH Appliances Czech Republic.

Dá se předpokládat, že pro řadu zejména menších firem bude zavedení

stravenkového paušálu vítanou změnou. Odpadne jim administrativní zátěž spočívající v nakládání se stravenkami, jejich distribucí a rovněž každoroční uzavírání kontraktů s poskytovateli stravenek. Ti se samozřejmě snaží motivovat společnosti, aby u stravenek zůstaly. Důvod je zřejmý – mají zisky z provizí od restaurací a obchodů. Nabízejí ke stravenkovým kartám další služby. Zákazníci jimi mohou platit například knihy či kosmetiku nebo čerpat slevy v obchodech. Dále zdůrazňují, že stravenkové karty přispívají k fyzické a duševní pohodě zaměstnanců, kteří peníze utratí účelově za jídlo či fyzické aktivity.

Je zřejmé, že poskytovatelé se snaží své zákazníky a zisky udržet za každou cenu, avšak přání zaměstnanců je pro zaměstnavatele důležitější než zájmy stravenkářů.

Jeden z největších poskytovatelů stravenkových a benefitních karet společnost Edenred CZ nabízí peníze zpět za platbu oběda ve vybraných partnerských restauracích. Sodexo, další velký hráč na trhu se stravenkami, evidentně nechce zůstat pozadu. „I přes zavedení stravenkového paušálu u stravenkových karet zůstává 90 procent našich zákazníků. Firmy u stravenek oceňují, že mohou poskytnout zaměstnancům kvalitní pravidelné stravování, což u stravenkového paušálu není zaručené. Ten volí spíše menší firmy. Naše služby ne­ustále zlepšujeme, a proto uživatelé nejen stravenkových karet mohou již delší dobu využívat speciálních nabídek a slev u našich partnerů, díky kterým ušetří nemalé částky,“ uvedla pro magazín Euro Tereza Knířová ze společnosti Sodexo.

„V minulém roce jsme uvedli na trh novinky, jako je například možnost připojit si ke stravenkové kartě bankovní kartu. Oblíbený je také cashbackový program Peníze zpět, s nímž mohou lidé u vybraných partnerů získávat až 15 procent z celé útraty zpátky na svůj stravenkový účet. Stravenková karta motivuje zaměstnance, aby si zašli na kvalitní oběd. Průzkum nám ukázal, že pokud lidé dostanou peníze k výplatě navíc, tak jen šest procent z nich je použije na úhradu oběda v restauraci,“ dodává Knířová. Je zřejmé, že poskytovatelé stravenek se snaží své zákazníky a zisky udržet za každou cenu, avšak přání zaměstnanců je pro zaměstnavatele důležitější než zájmy stravenkářů.

Příští měsíce napoví

Lídrem stravenkového a benefitního trhu je společnost Sodexo s podílem na trhu přibližně 50 procent. Dvojkou je společnost Edenred CZ s podílem přibližně 34 procent. Trojkou je pak společnost UP Česká republika (dříve Le Cheque Déjeuner) s tržním podílem necelých 14 procent. Tito tři poskytovatelé stravenek tvoří v podstatě oligopol pokrývající téměř celý trh.

Zda se zavedení stravenkového paušálu projeví negativně či pozitivně v tržbách restaurací a ziscích poskytovatelů stravenek, napoví příští měsíce. Nikdo ze subjektů stravovacího řetězce nechce přijít o peníze. Na této přetahované v konečném důsledku vydělá nejvíce zákazník. Jedno je totiž jasné – čeští zákazníci si své pivo a řízek vzít nenechají.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč