Knihy za všechny peníze
Bylo to loni, koncem roku. Vešel jsem do pražského antikvariátu, kde na mě čekala přes web objednaná knížečka z roku 1938. Nijak raritní, ale přece hůře sehnatelná. Zkontroloval jsem její stav, zaplatil a dal se s antikvářem do řeči.
Vyprávěl mi, že obchod se starými knihami strádá; neotvírá už ani každý den, jen výběrově. A dodal, jak rychle proměňuje antikvářský trh racionalizovaný online výkup a prodej. Není to tak dávno, kdy se prý jistý ajťák přidal do republikové sítě antikvářů, získal od nich sdílenou kolosální databázi titulů i cen, takže umí – bez vlastní historické znalosti – dobře naceňovat vykupované knihy… A byznys raketově jede.
Proměňuje se celý trh s knihami. Zřetelným trendem je setrvalý nárůst digitálních titulů a audioknih (předloni prodaných za 613 milionů korun), přibývá nákupů na internetu, přesto si asi polovina dotázaných zajde pro čtení nejraději do knihkupectví. Celoroční tržby za knihy v Česku spíše stagnují – pohybují se již několik let mírně nad osmi miliardami korun.
Začtěte se s námi do nového Eura, v němž Blahoslav Hruška na stranách 14 až 20 mapuje, zda a jak se v byznysu promítlo zrušení daně z přidané hodnoty na knihy. To je mimochodem výsada nemnoha zemí: Irska, Norska či Velké Británie. V Česku to knižní trh (zatím) nějak zvlášť „nenakoplo“, nicméně změna zdanění zřejmě přispěla k udržení nákupních návyků. Četba nepadá.
Pomohlo to samotným autorům? „Změny v nastavení trhu se, aspoň zatím, odehrály příliš daleko od autora, aby je pocítil na tantiémách. Efekty totiž spotřebuje řetězec cestou – týká se práce vydavatelského domu, tisku, distribuce… Autor má ovšem užitek z toho, že se takhle ,stráví‘ i negativní efekty. Píše, tvoří, neřeší,“ řekla Euru spisovatelka
Kateřina Surmanová, jež v posledních letech chrlí jeden bestseller za druhým – Šepotem z lesa (2022) počínaje. Její nové knihy patřívají každý rok do přibližně třinácti tisíc vydaných titulů v Česku (loni to bylo 12 700 různých knih), což je, řekněme při kumulování roztodivných knih během jedné dekády, takřka nepředstavitelný stoh publikací – a násobený ještě počtem výtisků!
Typický náklad knih v čase klesá; pryč jsou statisícové náklady za socialismu a desetitisícová vydání knížek z let devadesátých. Skutečně není divu, že i renomovaná vydavatelství dnes vydávají odborné tituly v nákladech pár jednotek tisíc, nebo dokonce jen několika set kusů.
Přesto: kde všechny ty staré knihy jsou? Málokdo knížku jen tak vyhodí do koše, případně do sběru. Proto nepřekvapí, že moderní technologie a služby – včetně online aukcí, nabídek či automatizací spolu s AI a QR kódy i doručováním pod nos do boxů – zasáhly trh se staršími knihami. Inu, metody prodeje se mění, ale knihy s námi zůstávají. A zůstanou. Podle Straits Research činil globální trh 137 miliard dolarů za rok 2022, přičemž experti odhadují vzestup na 165 miliard v roce 2031. Tahounem prý bude péče o osobní rozvoj. Přeji pěkné čtení.
