Podnikaví pacienti doktora Aspergera

Mělo to být odrazové prkno pro další obří skok ceny dogecoinu. A kryptotradeři chystali ke sledování večírky. Měl to být též impulz i pro sledovanost tradiční televizní komediální show. A komici si slibovali divácký zájem jako v dobách, kdy parodovali Donalda Trumpa. Nakonec se však hostování Elona Muska v Saturday Night Live stalo „oslavou“ lidí trpících Aspergerovým syndromem a jejich přínosu společnosti. Právě k této lehké poruše autistického spektra se nejznámější podnikatel současnosti se slovy „přišel jsem s novou verzí elektromobilů a posílám lidi v raketě na Mars. Fakt jste si mysleli, že jsem normální?“ přiznal.

A spustil diskusi o tom, do jaké míry tato choroba může být jedním z faktorů, který „infikovaným“ podnikatelům pomáhá přicházet s přelomovými koncepty a průlomovými řešeními. Vedle Muska totiž podle psychologů a insiderů „aspergerem“ v nějaké formě zřejmě trpí i další hvězdy Silicon Valley jako šéf Facebooku Mark Zuckerberg, zakladatel Googlu Larry Page, stvořitel Microsoftu Bill Gates nebo zesnulý guru Applu Steve Jobs. V minulosti podle všeho mezi aspergery patřili třeba fyzici Isaac Newton, Nikola Tesla či Albert Einstein i geniální umělci Michelangelo nebo Mozart. Muži, kteří určovali nebo určují podobu dnešního světa. Aktuálně nejvíc právě skrze svět technologií.

Rád přemýšlí

Na první schůzku, která odstartovala jeho životní investici, Reid Hoffman vzpomíná jako na prapodivnou. Na druhé straně stolu seděl velmi tichý kluk, jenž během celého hodinového setkání, v jehož rámci se měl snažit svůj nápad investorovi prodat, řekl celkem patnáct až dvacet vět. „Celou dobu jsem přemýšlel, proč je tak ticho. A pak se ukázalo, že prostě rád přemýšlí,“ vzpomínal Hoffman v rozhovoru pro This Week in Startups. Nakonec tomu tichému klukovi dali společně s Peterem Thielem pár set tisíc dolarů. Ten kluk byl Mark Zuckerberg a Hoffman tímto v prvním kole zainvestoval do Facebooku. Společnosti s aktuální tržní kapitalizací blížící se bilionu dolarů.

Investoři na Zuckerbergovi oceňují jeho odhad budoucích trendů, díky čemuž investoval miliardy do nákupu firem jako Instagram nebo WhatsApp, i když v daný moment negenerovaly v podstatě žádné příjmy. Ortodoxní geekové kopírují jeho nápad na nošení „uniformy“ v podobě jeansů a trika. A on sám ve své době, kdy se živil pouze vlastnoručně naporcovaným masem, dokázal na Facebooku zapostovat: „Právě jsem porazil ovci a prase!“ Což většinová společnost úplně neocenila.

Pokud se Aspergerův syndrom nepotká s vysokou inteligencí, je jeho nositel (majorita diagnostikovaných případů jsou muži, což je pro řadu expertů vysvětlení pro genderovou nerovnost na startupovém poli) na pracovním trhu oproti běžné populaci znevýhodněn, ne-li přímo nezaměstnatelný. Zapadnout do společnosti je obtížné, ostatně i Elon Musk v dospělosti podstoupil operaci nosu, který mu v mládí „přerovnali“ netolerantní nebo spíše nechápající spolužáci. Správná dávka Aspergerova syndromu zkombinovaná s inteligencí ovšem může bourat neviditelné zdi.

„Zatímco běžný jedinec u většiny problémů přijme koncept , že takhle je to normální, takhle se to dělá, takhle to funguje, někdo, kdo tuto chápavost pro společenskou shodu nemá, hledá komplexnější odpověď,“ popisoval specifika aspergerů pro Wall Street Journal šéf Výzkumného centra pro autismus v anglickém Cambridge Simon Baron-Cohen. S tím, že v této logice je zásadní takzvaný zájem o základní princip − rozložení problému na fundamentální pravidla, která pak určují rozhodnutí. Tomuto způsobu myšlení ostatně svůj úspěch přičítá právě Elon Musk. A není sám.

Proč ne?

„Think different“ (myslete odlišně) bylo heslo, které Jobs – sám v minulosti experimentující třeba s LSD – vetknul Applu jako slogan. Dalšími společnými znaky aspergerovského chování je schopnost ponořit se do problému bez ohledu na čas (nejrůznější otcové zakladatelé stavějící základy 22 hodin denně), neochota brát ohledy na cizí názory, netradiční konstruktérské ambice (čtyři ze šesti zakladatelů PayPalu měli na střední škole nezávisle na sobě potíže, když se pokoušeli sestrojit bombu) nebo neustálé zpochybňování úzu (Marrisa Mayerová právě otázku „proč ne?“ popisuje jako superschopnost Larryho Page).

Všechny tyto vlastnosti se – v tom úspěšném balení – nejvíc sbíhají právě u podnikatelů v technologiích. A magazín Wired tak už při první „dotcom“ horečce přinesl zprávu, podle níž se v Santa Claře, populární obytné destinaci oblasti takzvaného Křemíkového údolí, objevuje v celoamerickém porovnání nadprůměrné množství diagnóz Aspergerova syndromu a různě silných forem autismu (celkově se počet takto postižených odhaduje v USA na 0,15 procenta populace). Jedno z možných vysvětlení zní, že v Silicon Valley vzniknuvší páry technicky talentovaných jedinců multiplikují své „odchylky“ od běžné populace.

Rakouský doktor Asperger ve světě byznysu samozřejmě nekončí ve světě technologií. Aspergerem ještě před jeho vědeckým popsáním trpěl podle všeho třeba největší americký podnikatel v dějinách Henry Ford nebo excentrik předválečného Hollywoodu, konstruktér a podnikatel Howard Hughes. A své zástupce si našel třeba i na Wall Street. Jeho lehčí formou trpí kupříkladu někdejší dluhopisový král Bill Gross stejně jako investor Michael Burry, jehož „autistickou“ sázku proti americkému trhu nemovitostí po roce 2005 ztvárnil ve filmu Big Short Christian Bale. V druhé polovině května Burry shodou okolností oznámil, že shortuje (spekuluje na pokles) hodnoty akcií Tesly. Čímž se dostáváme oklikou opět k Elonu Muskovi. Muži, jenž květnovému Saturday Night Live zvýšení sledovanosti nepřinesl a cenu dogecoinu dokonce svým vystoupením sestřelil. Ale upozorněním na specifika Aspergerova syndromu přispěl k pochopení a akceptování odlišnosti, která mezi jiným může zrodit geniální podnikatelskou mysl.