Pokrok s lithiem v Krušných horách

Evropské automobilky už několik let napjatě sledují přípravu těžby lithia v Krušných horách. Kvůli nedostatku tohoto kovu, potřebného pro výrobu baterií pro elektromobily, musejí draze kupovat bateriové články v Asii, což evropským zákazníkům prodražuje nákupy elektrifikovaných vozidel. Krušnohorský Cínovec je podle geologických průzkumů nejbohatším ložiskem lithia v Evropě. Na tuzemské straně česko-německé hranice, kde se nachází asi dvě třetiny zásob, jej chce těžit polostátní ČEZ. V Německu se na to chystá akciová společnost Zinnwald Lithium. Oba projekty byly dosud ve stadiu přípravy studie proveditelnosti. Tu německou se v dubnu podařilo předložit akcionářům firmy a veřejnosti.

„Výsledky studie potvrdily poten­ciál významného zdroje lithia, který by mohl být zdrojem pro integrovaný projekt společnosti na výrobu hydroxidu lithného. Analýzy ukázaly významnou mineralizaci lithia, cínu a wolframu s vysokou kvalitou,“ oznámil šéf Zinnwald Lithium Anton du Plessis. Cílem je nyní získat až 12 tisíc tun hydroxidu lithného pro baterie ročně. Du Plessis přitom vyzdvihl blízkost projektu k německému automobilovému a chemickému průmyslu i k rostoucímu trhu s kovy pro výrobu baterií. Akcie německé společnosti poskočily ve druhé polovině dubna po pozitivních zprávách více než o 30 procent; těžit by se mohlo už v roce 2025.

Na české straně Cínovce zkoumá možnosti těžby společnost Geomet, již ovládá výše zmíněný ČEZ. Podle zveřejněné dokumentace by měl v lokalitě Sedmihůrky nedaleko Dubí vzniknout nový důlní areál. Těžaři tam chtějí kromě lithia těžit i cín a wolfram. Ročně plánují vytěžit až 1,8 milionu tun rudy s tím, že v prvních 20 letech by se jí hlubinnou metodou mohlo získat až 38 milionů tun. Zatím se zkoumá vliv na životní prostředí, kterému by měl pomoct nový záměr nezpracovávat vytěženou horninu přímo v Krušných horách, ale v areálu bývalé elektrárny Prunéřov. Optimistické odhady předpokládají start těžby nejdříve v roce 2026.

Autor je šéfredaktorem časopisu Automakers