Poptávka po kryptoměnách se zvýší
Od začátku letošního roku jsme na trzích svědky masivních výprodejů mnoha aktiv. Výjimkou nejsou ani kryptoměny, přičemž nejznámější z nich, bitcoin, odepsala ze své maximální hodnoty už přibližně 70 procent.
Historie však ukazuje, že podobně velkých korekcí bylo na kryptoměnovém trhu několik a pokaždé dosáhly nových maximálních hodnot, takže mnoho investorů využívá aktuální výprodeje spíše na nákup „ve slevě“. Bude-li to tak i tentokrát, nemůže říct nikdo.
Pokud se však někdo zamýšlí nad investováním do kryptoměn, měl by si vedle rizika uvědomit, jak se mění přemýšlení o této kategorii aktiv. Pro většinu lidí je jejich synonymem bitcoin, jenž je z nich nejstarší, největší a s nejvíce těžaři a vývojáři. Právě na něm je však nejvíce vidět posun od původního pohledu, který byl úplně jiný než ten dnešní.
Bitcoin vznikl jako decentralizovaná virtuální měna na placení a jeho hlavní devizou mělo být, že nemá žádný centrální uzel a žádný jednotlivec tuto síť nekontroluje. Není ani regulovaný, nezanechává stopu a centrální banky nad ním nemají moc. Proto ho finanční instituce na celém světě odsuzovaly.
Uváděla se také výhoda bitcoinu jako deflační měny, protože jeho nabídka je omezená a každým rokem je složitější vytěžit zbývající bitcoiny. Další jeho výhodou je, že se pohyboval nezávisle na cenách jiných aktiv – nekoreloval v podstatě s ničím. Tím, jak se však stával stále větším, měnil povahu.
V uplynulých letech jsme byli svědky toho, že se jeho cena pohybovala jako akciové indexy a reagovala na makroekonomickou situaci, například na inflaci, prohlášení centrálních bank či objem peněz v ekonomice, a jeho zastánci ho už neprezentují jako platební metody, ale spíše jako „digitální zlato“. Dnes státy pochopily, že se kryptoměn jen tak nezbaví. Přicházejí proto s různými návrhy jejich regulací.
Do portfolií nabízených produktů je přidávají dokonce velké americké banky. Svůj názor na ně výrazně změnil i šéf americké JP Morgan Jamie Dimon. Ten je v minulosti označoval za podvod, ale nyní říká, že jsou „jen“ bezcenné. Nemá tedy problém nabízet je přes banku ve formě fondů, pokud mají klienti zájem.
Kryptoměny také zanechávají stále větší digitální stopu, protože vlády nutí kryptoměnové burzy, aby ověřovaly své klienty v rámci zákonů proti praní špinavých peněz. Mělo by tak být možné identifikovat, kdo si kryptoměnu na burze koupil, což snižuje anonymitu. Rostou i tlaky na regulaci ekologické stránky kryptoměn, protože se při jejich těžbě používá velké množství elektřiny.
Navíc v uplynulých letech exponenciálně rostl počet podvodů s kryptoměnami. To nutí státní orgány vymýšlet nové způsoby, jak je lépe kontrolovat. V poslední době mnoho kryptoměnových projektů dokonce zkolabovalo, například nedávno terra luna. Všechny tyto faktory mají za následek snahu tuto kategorii aktiv více kontrolovat.
Je ale toto všechno pro kryptoměny problém? Záleží na úhlu pohledu. Původní zastánci bitcoinu asi nejsou nadšení, ale tyto změny způsobují, že se kryptoměny stávají více „mainstreamem“, což by mohlo dlouhodobě zvyšovat poptávku po nich a zařadit je na seznam standardních investičních aktiv.
Michael Kopta, regionální marketingový manažer společnosti XTB
