Povolenkový rauš
Přísnější klimatický cíl Evropské unie pro rok 2030 není jediným důvodem, proč cena emisních povolenek rychle stoupá.
Investoři, kteří se nepohybují pouze na kryptoměnové vlně hojnosti a jejichž portfolio je širší než jen bitcoin a spol., si nemohli poslední rok nevšimnout jedné věci − strmého růstu ceny emisních povolenek. Což je primárně nástroj Evropské unie, jak průmyslové podniky donutit snižovat vypouštění škodlivin do ovzduší. Zdá se, že původní záměr Bruselu začíná fungovat, přičemž se – možná nečekaně – stal i něčím navíc. Investiční příležitostí.
V záplavě informací se to dalo přehlédnout, ale na začátku května i na neekonomických webech docela vysoko visely zprávy s podobným titulkem: „Cena emisních povolenek trhá rekordy, dostala se přes 50 eur“. To znamená, že jedna povolenka, která je jakýmsi odpustkem za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, stála v přepočtu 1292 korun. Když zapátráme lehce do minulosti, najdeme únorové titulky: „Ceny emisních povolenek poprvé překonaly 40 eur“. A loni v srpnu: „Emisní povolenka nad 30 eury, poprvé po 14 letech!“ Ještě před rokem se emisní povolenka obchodovala za 18 eur za kus, roční nárůst činí tedy zhruba 185 procent. A na 50 eurech se cena nezastaví.
Evropský systém emisních povolenek, respektive systém obchodování s emisemi ETS, funguje od roku 2005, kdy vstoupil v platnost Kjótský protokol. Tehdy mezi sebe členské země EU rozdělily emisní kvóty na vypouštění uhlíkových emisí. Systém zároveň umožňuje získat (zdarma od státu) nebo zakoupit povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Pákou, která také šponuje cenu, je i to, že podíl těch přidělených zdarma neustále klesá a v budoucnu má klesat ještě strměji. A samozřejmě s vyšší cenou by měla také růst motivace společností snažit se snižovat emise.
„Je to špatná zpráva pro všechny podniky podléhající systému ETS, tedy s nutností platit za povolenky. Jde nejen o elektrárny a teplárny, ale o řadu podniků těžkého průmyslu, jako jsou například hutě a ocelárny, chemičky a mnoho dalších,“ řekl ČTK analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor v reakci na rekordní cenu 50 eur za povolenku. Evropského systému obchodování s emisemi se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení, celkem jich je přes 11 tisíc. V konečném důsledku se podle Gavora růst cen povolenek dotkne všech spotřebitelů, protože táhne nahoru i ceny elektřiny.
Hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek vidí mezi hlavními důvody růstu cen povolenek přebytek peněz na trhu spekulace a rostoucí ambice Evropské unie v dekarbonizaci. „Uvolněné fiskální i monetární politiky způsobují příliv peněz. Kupuje se cokoli – od nemovitostí a akcií až třeba právě po povolenky. Ve Financial Times a na Bloombergu vyšly články popisující povolenky jako jednosměrnou, stále rostoucí investici s cílovou cenou kolem 100 eur za tunu. To posílilo spekulační tlaky. Jakkoli spekulanti nedokážou změnit dlouhodobé fundamentální trendy, střednědobé cenové výkyvy mohou být kvůli tomu výrazné,“ podotkl Řežábek. A odhad německé banky Berenberg říká, že se do konce letošního roku budou povolenky prodávat až za 110 eur!
Na zvyšující se cenu povolenek má rozhodně vliv i zmiňované zpřísňování politiky EU v oblasti změny klimatu. Nový cíl Unie pro rok 2030 je 55procentní snížení emisí oproti roku 1990. Další opatření, jak toho dosáhnout, by měly být Evropskou komisí zveřejněny v červnu. Již od prosince 2019 se přitom diskutuje o rozšíření systému ETS, který dnes pokrývá sektor energetiky, výrobu oceli, železa, papíru či cementu a další emisně náročná odvětví. Podle evropské komisařky pro energetiku Kadri Simsonové by mělo dojít i na sektor budov a silniční dopravu… Zdá se, že žhavé sny spekulantů jsou zcela na místě.
