
Pozemek pro Gigafactory se komplikuje
Areál v Prunéřově je malý, v Líních není dost vody a protestují proti tomu piloti.
Velkým letním tématem českého autoprůmyslu je výběr lokality pro Gigafactory Volkswagenu, kterou má vláda nabídnout automobilce pro výrobu baterií nejpozději letos na podzim. Česko původně navrhlo koncernu areál elektrárny Prunéřov, ten se ale ukázal pro potřeby investora jako malý. Plánovači v centrále VW totiž zvýšili požadavek na rozměry o 200 hektarech, a to severočeská elektrárna nemá.
Pozornost se poté přesunula k letišti Líně u Plzně s jeho 400 hektary plochy. Ministryně obrany Jana Černochová má do konce srpna vládě říct, jestli armáda letiště potřebuje. Jsou tu ale problémy. Za prvé Líně zřejmě nebudou mít pro gigantickou výrobu baterií dost vody. „Diskutovaly se možnosti odběru z vodních toků v Plzni. Jako možný zdroj vody byl předběžně vytipován odběr z Úhlavy,“ potvrdil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán s tím, že přesné informace o potřebném objemu vody sděleny nebyly. Podle dostupných informací ale Úhlava Volkswagenu stačit nebude.

Proti Gigafactory v Líních navíc protestují také zdejší aerokluby. Dokonce rozmístily na záložním armádním letišti více než pět desítek letadel na protest proti úvahám o jeho zrušení. Namítají, že letiště celoročně využívají letecké a parašutistické školy, firmy i letecká záchranná služba. Podle šéfa místní pilotní školy Luďka Krause by po zrušení letiště zůstal Plzeňský kraj jediným regionem bez letiště, odkud by mohly vzlétat letouny třeba při požárech nebo vojenských konfliktech; je to podle něj navíc jediné tak velké letiště mezi Prahou a Norimberkem. Piloti se bojí, aby Líně, které letos oslaví sedmdesát let, neskončily jako zrušené letiště v Žatci, kde měla také vzniknout průmyslová zóna, nakonec tam jsou tři haly. V devadesátých letech se zrušilo letiště v Plzni na Borských polích, na jehož místě průmyslová zóna je.
S projektem továrny na 400 hektarech nesouhlasí ani okolní obce. Obávají se ubytoven pro zahraniční dělníky, problémů s dopravou, vodou i ekologií.
Autor je šéfredaktorem časopisu Automakers


