Praha má v P+R co dohánět
V hlavním městě se staví nové záchytné parkoviště pro 880 vozidel. Jenže například ve Vídni či Mnichově běžně stojí u metra dvakrát větší parkovací domy.
Záměrně si pro srovnání s Prahou vybíráme Vídeň a Mnichov, protože mají zhruba podobnou rozlohu a počet obyvatel. Zároveň jsou všechna tři města dopravně zatížena obyvateli bydlícími za jejich hranicemi, kteří do nich každodenně dojíždějí. Z naší trojice je v počtu obyvatel nejmenší Praha, v níž žije zhruba 1,3 milionu obyvatel. Největší je Vídeň s 1,9 milionu lidí. Pokud porovnáme naopak rozlohu měst, vedení přebírá Praha s 496 km², nejmenší je Mnichov s 311 km².
Do Prahy v pracovních dnech přijíždí zhruba 300 tisíc vozidel. V tomto čísle jsou započítaná všechna vozidla, jež vjedou do města, tedy ať už za účelem dojíždění za prací či studiem, nebo která jen projedou. Jaká je pro ně kapacita záchytných parkovišť P+R u stanic městské dopravy? Pouhých 3710 parkovacích míst. Není divu, že parkoviště jsou plná už od brzkých ranních hodin.
Ještě horší situaci najdeme na západě Prahy. Na území Prahy 6 přijíždí denně desetitisíce vozidel po karlovarské D6, chomutovské D7 a klíčových silnicích z Horoměřicka a Roztocka. Přestože Prahou 6 vede vlak, metro a několik tramvajových radiál, nikde nenajdeme záchytné parkoviště P+R. Směšně působí i záchytná parkoviště Zličín I a Zličín II u plzeňské dálnice D5. První nabízí 83 míst, druhé 61.
Praha – Mnichov – Vídeň
V Praze fungují parkoviště P+R od roku 1997. Zprovozněno jich bylo 21 a nabízejí 3710 míst. Z tohoto čísla je potřeba ještě odečíst 150 stání pro invalidy a 85 dlouhodobě pronajatých míst, takže zbývá fakticky jen 3475 míst typu P+R, jak uvádí ročenka Technické správy komunikací Praha.
Rakouská metropole začala budovat parkoviště P+R už v 70. letech. V současnosti najdeme na území Vídně 14 záchytných parkovišť s celkovou kapacitou 10 593 míst. Pokud spočítáme průměrnou kapacitu jednoho parkoviště, ve Vídni jsme na čísle 757 parkovacích míst, v Praze na 177. Tím se vracíme k pražskému Černému Mostu. Zatímco po přestavbě nabídne parkovací dům 880 míst, největší parkovací domy ve Vídni nabízejí 1500 až 1800 míst.
Kromě parkovišť P+R se Vídeň dlouhodobě zaměřuje na stavby městských garáží. Městská firma WiPark nyní provozuje 77 takových parkovišť s celkovou kapacitou pro 25 tisíc automobilů. Zároveň Vídeň podporuje systém Wiener Parkplatzbörse, v němž jednotlivci i firmy pronajímají svá nevyužitá parkovací místa prostřednictvím takzvané burzy.
Ze srovnávaných měst nabízí nejvíc záchytných parkovišť Mnichov. V bavorské metropoli se nachází 36 parkovišť P+R, jež mají celkovou kapacitu pro 9667 vozidel. Největší parkovací domy mají kapacitu kolem 1200 míst, ale najdeme i několik malých parkovišť s kapacitou do stovky aut. Průměrně disponuje parkoviště v Mnichově 268 místy.
Když porovnáme Vídeň a Mnichov, každé město přistoupilo k systému záchytných parkovišť trošku jinak. Zatímco rakouská metropole buduje především velkokapacitní parkovací domy, ta bavorská se vydala směrem většího množství „menších“ parkovišť. Ale i tak jsou v průměru mnichovská parkoviště větší než ta pražská.
Z čísel je patrné, že Praha by potřebovala minimálně srovnatelnou kapacitu parkovacích míst P+R, jako mají ve Vídni a v Mnichově. S ohledem na menší počet linek metra by bylo vhodné v Praze stavět především velkokapacitní parkovací domy s minimálně 1500 parkovacími místy. V případě výstavby nových dopravních terminálů – například Dlouhá míle nebo Nehvizdy – by měly být ambice stavět parkovací domy s kapacitou přes tři tisíce míst.
Stavět P+R jen ve městě nestačí
S ohledem na statisíce vozidel, která do měst přijíždí, je jasné, že kapacita záchytných parkovišť nikdy nebude zcela dostačující. Ani lokality u stanic metra, vlaků, případně tramvají nejsou nafukovací. Proto je třeba řešit přijíždějící vozidla už před hranicemi měst.
Železniční stanice na tratích vedoucích z Mnichova i Vídně jsou obsypány záchytnými parkovišti P+R. Například u železničních stanic v Dolním Rakousku (spolková země obklopující Vídeň) se v roce 2020 nacházelo 40 tisíc míst P+R a 23 tisíc míst B+R (pro cyklisty). Do roku 2025 je v plánu zvýšit kapacitu na 50 tisíc míst P+R a 30 tisíc míst B+R. Mapa mnichovské aglomerace ukazuje, že parkoviště P+R je téměř u každé vlakové zastávky před hranicí města.
V posledních letech se mluví i ve Středočeském kraji o stavbách záchytných parkovišť. S růstem počtu osob přepravených na železnici nastává problém i s parkováním u jednotlivých nádraží ve středních Čechách. Vytipováno je proto několik lokalit. Například v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi už probíhá stavba P+R pro 316 automobilů a 76 kol. Hotovo má být na podzim 2021. Parkovací dům má vzniknout v Tuklatech s kapacitou zhruba 230 míst a s návazností na železniční linky (S1 a S7) a silnici I/12. Další parkoviště P+R je v plánu v Dubenci u dálnice D4 s přestupem na expresní autobusové linky 393 a 395 do Prahy.
Kolik stojí parkování?
Do konce července stálo v Praze denní parkování na záchytném parkovišti u metra dvacetikorunu (výjimku tvořilo parkoviště Vyšehrad s taxou 90 korun). Od srpna se vedení města rozhodlo až pětinásobně zdražit. P+R blíže centru budou za 100 korun, okrajová P+R za 50 korun. Cena za parkování na P+R se tím přiblíží parkování v zóně placeného stání, kde začíná taxa na 20 Kč/hod.
Pro srovnání dodejme, že parkování na P+R ve Vídni vyjde od 3,6 eura do pěti eur. Naopak extrémně levná jsou P+R v Mnichově. Denní stání vyjde na 1 až 1,5 eura.
Přesto při současném tempu bude trvat minimálně desetiletí, ne-li dvě tři, než se dostaneme na kapacitní úroveň P+R mnichovské a vídeňské aglomerace. Praha musí nejen postavit chybějící parkovací domy na příjezdových komunikacích do města, ale musí vedle Středočeského kraje motivovat také jednotlivé obce v okolí Prahy, aby stavěly vlastní parkoviště P+R. Následně je potřeba společnými silami zajistit kvalitní a rychlou městskou dopravu z regionu do centra Prahy. Rychlost a komfort totiž rozhoduje o tom, jaký dopravní prostředek lidé volí při dojíždění.
