Praze by pomohla „londonizace“

Nájemní bydlení je nový český trend, může brzy v nájmu bydlet třicet čtyřicet procent lidí?
Trend to je a bude pokračovat. My jsme se v Asociaci shodli, že do roku 2030 bude v nájmu bydlet zhruba čtvrtina lidí. Že bychom se rychle posunuli ke 30 či 40 procentům lidí v nájmu, to se nestane. To by vyžadovalo větší změnu myšlení, což je na generace.

V poslední době roste i počet institucionálních pronajímatelů.
Na špici je samozřejmě Praha, kde každým rokem přibývá tisícovka bytů, které pronajímají institucionální pronajímatelé, pomalu se to přesouvá i do krajských měst.

Do oboru vstupují i firmy, které se tomuto byznysu dříve nevěnovaly, ale mají dost peněz a zjišťují, že je tu dobré zhodnocení.
Jednoznačně ano, je to trend, zájem o investování do nájemního bydlení roste napříč celým Českem a je i od subjektů, které na nemovitostním trhu nebyly.

I bankovní instituce, pojišťovny?
Banky to rády zafinancují, ale na trh nevstupují. Čeká se, jak se v zákoně změní struktura možností penzijních společností, tedy jak budou moct skládat svá portfolia. Nemovitostní investice a dlouhodobé pronájmy mohou být jedním z pilířů penzijních produktů.

Budu-li mít volné peníze, je pro mě výhodné je vzít a vložit do fondu bydlení?
Musíte to zvážit sám, ale při zhodnocení sedm procent je to zajímavá investiční příležitost. Investování do nemovitostí bych rozdělil na dvě části. První jsou nemovitostní fondy, které nabízejí dobré zhodnocení a jsou různě zaměřené, ať už na Česko, na mezinárodní trh, na kancelářské budovy, na nájemní byty, na výrobní haly, skladové prostory, tady můžete rozkládat riziko investice. Druhým pilířem je sama fyzická nemovitost, to děláme právě my v Moravskoslezském kraji. Fyzická nemovitost, do níž vložíte peníze, má dvě výhody. Tou první je to, co mají Češi rádi, že si na investici můžete vzít hypotéku. Nemusíte používat tolik vlastních peněz, abyste si nemovitost koupili. Na investice v nemovitostním fondu hypotéku nedostanete. Druhou výhodou je, že realizujete celý zisk z investice. Neplatíte poplatky za vedení fondu. Ale výnos z pronájmu je také zajímavý a k němu přibývá výnos z růstu hodnoty dané nemovitosti v čase.

Nejde tento typ investiční spekulace proti tomu, co Česko potřebuje, tedy větší dostupnost bydlení?
Existují dva sektory. Jeden je volný trh, který funguje a bude fungovat ve svých principech dál a je to dobře. Ten by teď neměl být regulován snahou o rychlé vyřešení problému, který se tu táhne 30 let. Druhým segmentem je „dostupné bydlení“. Tento institut může dobře fungovat ve spolupráci developer–město. Na pozemcích obce se mohou stavět byty pro preferované profese – lékaře nebo učitele – či pro skupiny obyvatel, které město chce udržet, třeba mladé rodiny s dětmi.

Je to tedy primárně věc obce?
Klíčový náklad je cena pozemku, pokud budou municipality dobře nakládat s pozemky, mohou redukovat cenu nemovitostí tak, aby byly dostupné. Cena pozemku obrovsky promlouvá do celkové ceny projektu. Pomůže i nový stavební zákon, aby se tam, kde je to potřeba, stavělo víc.

Socioekonomové tvrdí, že rozhodující je poptávka, protože aby s trhem hýbla nabídka, musely by nových bytů být desítky tisíc.
Ve Finsku to dostupnost bydlení ovlivnilo, jinde možná ne. Osobně si myslím, že když začneme péct o 50 procent více chlebů, pohne to i s cenou. To jsou principy ekonomie, bylo by divné, kdyby někdo produkoval něčeho hodně a bylo to pořád dražší. Ale ano, poptávková strana je důležitá, jinak řečeno, lidé na to musí mít peníze. Ale když nebude bytů víc, nestane se nic. Dostupnost bydlení může podpořit i lepší dopravní infrastruktura. Když se podíváme do Polska, tam jim došlo, že nebude donekonečna možné budovat jen metropole, tři čtyři města, a tak začali posilovat infrastrukturu v menších městech, větší kapacity škol, školek, lepší dopravní dostupnost do center, zdravotní péče. Byla to pobídka pro zaměstnavatele i developery. Ani my nemůžeme donekonečna zvětšovat prstenec kolem Prahy. Podmínkou rozvoje je ale rychlá doprava do centra. Uleví se pak i Praze. Říká se tomu „londonizace“. Bydlíte v dosahu hodiny a půl od centra, ale jste vlastně pořád ve městě.