Předsednické paralely

Premiéra českého vedení Unie v roce 2009 dopadla rozpačitě. Přes řadu pozitiv bylo půlroční šéfování Evropě nejvíc ovlivněno pádem vlády Mirka Topolánka a předáváním moci úřednickému kabinetu Jana Fischera. Jako kdyby Češi chtěli Evropě ukázat svůj švejkovský naturel. Následující měsíce ukážou, zda vláda Petra Fialy bude ve svém snažení úspěšnější, přestože má startovací pozici – kvůli válce na Ukrajině, energetické krizi a rostoucí inflaci – více než složitou.

Ani rok 2009 ovšem nebyl jednoduchým obdobím v evropských i celosvětových dějinách. Vlastně má 13 let stará historie se současnou situací poměrně dost paralel.

Zatímco dnes čelí Evropa dramatické inflaci, pár měsíců před prvním českým předsednictvím naplno vypukla ekonomická recese. Ta byla způsobena americkou hypoteční krizí, rychle se však přelila i do Evropy, kde padlo několik bank a pojišťoven, spoustu dalších finančních institucí musely vlády v jednotlivých zemích sanovat a řada států napříč kontinentem zavedla šrotovné, tedy finanční příspěvek na nákup nového auta s cílem stimulovat evropský automobilový průmysl.

Dnes celý kontinent řeší závislost na ruském plynu a částečně i na ropě a s tím spojené financování ruské agrese na Ukrajině. Před třinácti lety panovala mezi Ukrajinou a Ruskem obří nevraživost kvůli údajnému spotřebovávání plynu na ukrajinském území, který byl určen střední a západní Evropě. Putin – tehdy jako premiér – dokonce nařídil zastavit veškeré dodávky přes ukrajinské území. Uprostřed tuhé zimy se tak premiér předsednické země vydal do Kyjeva a Moskvy vyjednávat transportní poplatky a především obnovení dodávek. Od Putina se Topolánek dočkal ocenění „dokázal jste nemožné“ a Gazprom znovu otevřel kohouty s plynem. V této souvislosti je potřeba připomenout, že tehdejší 80procentní závislost Česka na ruském plynu se během 13 let nezlepšila, naopak ještě posílila.

V posledních týdnech se v Česku znovu otevřela otázka možného vybudování americké vojenské základny – a jen veřejně pronesená myšlenka aktivovala ječení části opozičních politiků. Kupříkladu expremiér Andrej Babiš začal mluvit o nutnosti vypsání referenda. Pohled do minulosti:  jedním z důvodů, proč 24. března 2009 padla Topolánkova vláda, byla plánovaná stavba amerického protiraketového radaru v Brdech, jenž měl být součástí celoevropského protijaderného deštníku. Vedle rebelujících poslanců ODS Jana Schwippela a Vlastimila Tlustého zvedly ruku pro nedůvěru vládě i dvě poslankyně za Zelené, Věra Jakubková a Olga Zubová. Ty několik měsíců předtím dokonce vystoupily z poslaneckého klubu Strany zelených, aby vyjádřily nesouhlas s hlasováním svého tehdejšího šéfa Martina Bursíka.

Zajímavá je zejména osobnost Olgy Zubové a jejího manžela Vladimíra. Zubová postupně prošla ČSSD, Stranou zelených, Demokratickou stranou zelených (DSZ), znovu ČSSD a poté byla krajskou předsedkyní strany Suverenita – blok Jany Bobošíkové. Její manžel, rodák z Moskvy, přišel do Československa na univerzitu, oženil se, stal se z něj učitel, kutnohorský zastupitel, galerista, malíř a také podnikatel v cestovním ruchu s úzkými vazbami na Rusko. V rozhovoru pro MF Dnes přiznal, že se stýkal s Milošem Zemanem (ještě před prezidentskou etapou), dokonce ho navštěvoval na chalupě na Vysočině. Zubová odmítla souvislost mezi národností manžela, radarem a jejím hlasováním o důvěře vládě, ale po svržení Topolánkova kabinetu a vyloučení ze Strany zelených se přidala k sociálním demokratům, kteří chtěli v otázce radaru vypsat referendum. Některé informace prostě dozrají až časem.

Doufejme, že druhé české předsednictví EU dopadne lépe než před třinácti lety, přestože startovací pozice není vůbec jednoduchá. Tématu se věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Euro. Ministr Mikuláš Bek, který má ze své pozice předsednictví na starost, v rozhovoru pronesl větu, kterou bych rád tento text uzavřel: „Středobodem českého předsednictví bude poválečná obnova Ukrajiny. Doufejme, že v té době už bude po válce a bude komu pomáhat.“