Připravili se jen prepeři

Laik se diví, experti žasnou. Divý muž z Bílého domu hromoval, že všichni, kdo Ameriku „okrádali“, za to brzy zaplatí. Měli platit extra cla od 9. dubna, jenže Donald Trump opět hned vzápětí šokoval planetu odložením své nové celní politiky „o 90 dní“. To však neplatí pro Čínu, takže se dvě největší světové ekonomiky docela bolestně rozvádějí. Z původně (na tabuli) psaných 34 procent proti Číně se po odvetných návrzích stalo 104 procent, pak 125 a do uzávěrky týdeníku Euro ještě USA potvrdily přičtení dřívějšího cla – tarif tak činí 145 procent. Opačným směrem pak 125 procent.

Čínsko-americký rozvod

Není to milá rozluka. A zřejmě ani ne poslední rozvodový krok. Kromě čínské vlády už reagují i čínské firmy, jež zvýšily americkým spotřebitelům ceny, ale také přesměrovaly spoustu kontejnerů na jiná globální odbytiště. Některé druhy zboží se za navýšené ceny staly v USA prakticky neprodejnými. „Procházíme ohněm i vodou naráz. Naši obchodníci nebudou ochotní přistoupit na extra zátěž americkými cly,“ uvedl třeba Wang Sin, prezident jedné z obchodních komor, která zastupuje asi dvě tisícovky čínských dodavatelů a je partnerem i dodavatelem nejen pro americký Amazon, ale též pro asijské prodejce Shein a Temu. Podle některých zákulisních zdrojů už Čínané „experimentují“ s modelem, který si nedávno vyzkoušelo Rusko, když sankce obchází nákupem přes země- prostředníky, takže se luxusní vozy nejprve prodávají ve středoasijských republikách… načež jezdí v Moskvě. Silnější firmy hodlají nejen přeprodávat do zemí, jež mají s USA nižší clo než „trumpovskou raketu“, ale také pracují na plánech zbudovat ve třetích zemích výrobní závody. Britská média například zmínila jednu ze společností navázaných na Temu, která bude výrobky kompletovat a dále reexportovat z Jordánska. Nejistota je nepříjemná, mnoho prodejů i přeprav už se ruší.

EU: Férově, ale klidně i tvrdě

Aktivněji už vystoupila i Evropská unie. Konkrétně Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, která ve čtvrtečním interview pro Financial Times ohlásila záměr EU využít svých nejpřísnějších obchodních opatření a možnost nasazovat páky na americké digitální společnosti, na silný BigTech. Evropa podle ní hodlá hledat férovou a vyrovnanou dohodu, ale pokud jednání – během devadesátidenní pauzy – nevyjdou, je Brusel připraven zavést zvláštní sazby na služby, které by se týkaly technologických firem jako Meta, Google nebo (Muskovo) X.

Trumpova obchodní válka je podle von der Leyenové radikální změnou globálního byznysu, která se jen sotva napraví. „Nejsou žádní vítězové, pouze poražení. Vidíme už dnes škody, jaké tento chaos napáchal. Cena za nejistotu a neklid, jejž nyní zažíváme, bude značná,“ řekla FT europolitička, jež „nebude tolerovat“ čínský import přesměrovaný z USA do Evropy. Svět se mění, a tak se minulý pátek švýcarská prezidentka Karin Kellerová-Sutterová vůbec poprvé zúčastnila neformální schůzky ministrů financí Evropské unie, což je podle helvétského tisku hodno pozornosti, neboť Švýcarsko dlouho zvažovalo, zda se k Unii přimknout. A to se rýsuje.

Prezident insider na burze

Sebejistý prezident Trump minulou středu nečekaně ohlásil celní pauzu. Podle agentury Bloomberg couvl i kvůli neblahému vývoji na burze, ale též na trhu se státními dluhopisy. Prezident totiž čelil nepříjemnému scénáři: voliči, kteří ho kvůli vyšší inflaci vrátili do Bílého domu, čelili nejen hrozbě růstu cen, ale i vidině vyšších úroků, a tedy nákladů na své půjčky. „Lidem z toho začínalo být trochu špatně,“ připustil prý i samotný Trump. Překvapivá byla také informace Bloombergu, že již nyní legendární tabulka, kterou Trump ve větru máchal v Růžové zahradě, vznikala „po chaotickém jednání s poradci jen pár hodin“ před jejím globálním zveřejněním! V médiích i na sociálních sítích si stále ještě čerstvá americká administrativa vysloužila posměch i kritiku. Vyhlášená celní přestávka pak burzovní sešup na chvíli

uklidnila, a dokonce mírně otočila; další vývoj je ovšem velkou neznámou. Do potíží se dostal i samotný vládce Bílého domu, jenž do nastalého zmatku ve středu v 9:37 newyorského času – ještě pár hodin před odložením cel – vstoupil postem na účtu v síti Truth Social, kde sledující vyzval ke kupování akcií: „Teď je skvělý čas nakupovat!!! DJT“ Pokud by to udělal kdokoli jiný obeznámený s tak zásadním vlivovým rozhodnutím, byl by nejen žalován z možného inside tradingu, ale asi i potrestán. Trumpova firma si ovšem polepšila – údajně jen v ten den její akcie vzrostly o 22,67 procenta; prezidentův podíl se zhodnotil o 415 milionů dolarů (asi 9,4 miliardy korun). „Má z toho radost, z téhle moci nad trhem – ale měl by být opatrný,“ komentoval Trumpovu manipulaci právník Richard Painter.

Nákupní horečka, dražší kafe

Kroky nevyzpytatelného prezidenta mají (už nyní) řadu dopadů. Američtí spotřebitelé nečekají a začínají houfně nakupovat za „staré ceny“ – bojí se zdražování zejména u výrobků z Evropy či cly zatížené Asie. Mainstreamová média referují o nákupní horečce v amerických supermarketech, kde z regálů mizí nejen italská či francouzská vína a sýry, ale též trvanlivé potraviny. „Beru raději všeho dvojnásobek. Fazole, konzervy, mouku. Všecko. Blíží se recese, tak se připravuji na nejhorší,“ líčil padesátník Thomas Jennings reportérovi agentury Reuters před Walmartem v New Jersey. Podle analytiků se situace podobá panice během pandemie covidu-19.

Nákupní šílenství nepostihlo snad jen prepery, kteří se průběžně připravují na horší časy a případnou apokalypsu. Ta nejspíš nehrozí, avšak výhledy nejsou zrovna zářné. Jeden z hodně předběžných odhadů, který přinesla společnost Tax Foundation, hovoří o možnosti, že nová cla přijdou spotřebitele v USA během další dekády na astronomické tři biliony dolarů, což je v přepočtu skoro 70 bilionů českých korun. Započítat do nich bude třeba dražší rýži, olej, ošacení, elektroniku z Asie, ale i čokolády a doušky dobré kávy, jak připomněly FT s ohledem na dovoz z Brazílie, Kolumbie či Vietnamu, který dostal enormní tarif ve výši 48 procent. Rány však budou citelné na obou stranách. Evropští pivovarníci již varovali, že trumpovská cla 25 procent na piva mohou přinést ztrátu až sto tisíc pracovních míst napříč Evropou. Loni do USA vyvezli hořký mok za 870 milionů eur čili 22 miliard korun.