Privatizujme celou poštu, nejen budovu

Česká pošta nadále váhá se zapojením do logistiky stále rostoucího segmentu doručování pro e-shopy, ale zůstává aktivní v oblastech doručování listovních zásilek a reklamních sdělení, které jsou očividně neperspektivní. E-shopy si už poradily samy, a tak vznikly AlzaBox, Rohlík point, Zásilkovna. Trh si našel cestu i bez České pošty či mimo ni.

Současná vláda místo aby chtěla Českou poštu připravit na konkurenci, vytváří komplikovanější strukturu, dvě představenstva. Místo toho, aby umožnila vznik soukromé poštovní banky (znovu), pomalu posiluje koncept národního socialismu a mimo smysluplných Českomoravské záruční a rozvojové banky a České exportní banky chce založit státní banku, jež by měla konkurovat těm soukromým. Čím později Českou poštu zprivatizujeme, tím horší postavení mezi žraloky e-shopů bude mít, nebude vydělávat a tím nákladněji ji stát bude muset sanovat.

Zpráva z 12. června o záměru prodat hlavní historickou budovu v centru Prahy je smělým začátkem, ale nesmí zůstat u něj. Pošta se potřebuje prosadit v konkurenci rychlejšího a efektivního doručování zásilek. Potřebuje efektivně pracovat s nemovitostmi, většinu z nich dost možná dát na trh a tím mírně zchladit extrémní růst cen nemovitostí. Pošta se potřebuje zbavit politických nominantů ve vedení.

Pokud bychom nabídli například 51 procent strategickému partnerovi typu Deutsche Post nebo fondům typu Macquarie a zbytek se umístil na pražskou burzu, pak lze mimo solidního výtěžku pro státní rozpočet získat další investiční aktivum pro širokou veřejnost.

Britská pošta Royal Mail byla privatizována v červenci 2013, na burzu šlo 90 procent, zbytek si rozdělili zaměstnanci. V době privatizace byly tamější odbory hodně proti, ale nakonec si zaměstnanci jistě polepšili. Zisková marže za 12 měsíců v období březen 2020 až březen 2021 činila plus 1,66 procenta.

Rakousko poštu privatizovalo v květnu 2006, stát si drží 52,8 procenta, a to přes jejich Fond národního majetku jménem ÖBAG. Tato pošta nyní nevlastní moc nemovitostí a podniká se jí velmi udržitelně i v nájmech. Zisková marže za rok 2020 činila plus 13,83 procenta.

Německá pošta je od 1995 privatizovaná a obchodovaná na burze. Nyní stát drží 21 procent, a to přes banku KfW. V letech 1998 až 2002 tato pošta skoupila 100 procent logistické firmy DHL. Zisková marže za rok 2020 činila plus 7,26 procenta.

Česká pošta za rok 2020 vykázala ziskovou marži minus 7,15 procenta, pomalu rozprodává svoje majetky, stát jí dluží miliardy za nevyplacené kompenzace za takzvanou univerzální službu a pošta má miliardové půjčky od bank.

Omílaným důvodem proti privatizaci je jednak právě univerzální služba a také lobbistické tlaky při prodeji nemovitostí. Univerzální službu lze jistě vyřešit podobně, jako to zvládli ve výše uvedených zemích, lze využít model pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Toto zajišťuje Generali Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna a funguje to velmi dobře.

Prodeje nemovitostí lze nechat až na nové, soukromé akcionáře. Ti jistě nebudou podléhat tlakům. Existuje i zástupný důvod, že by pak mohlo dojít k zavírání pošt v menších městech a tamější starostové budou pod obrovským tlakem.

Myslím, že současná doba lze nepochybně využít pro synergie míst typu Zásilkovna/AlzaPoint a Česká pošta; místní samospráva by měla pomoct hledat řešení s jinými místními podnikateli. Naše společnost s neudržitelným státním rozpočtem si nemůže dovolit vedle prodělečného penzijního účtu a řady neefektivních železničních tratí také mnoho ztrátových pošt.