Rakousko je ráj pro důchodce

Málokde se žije seniorům tak dobře jako v Rakousku. Země se může pochlubit z evropského pohledu spíše nižší hranicí odchodu do důchodu, konkrétně je to 65 let u mužů a 60 let u žen. Místní důchodci navíc dostávají i z pohledu parity kupní síly poměrně vysoké důchody. Z údajů Eurostatu plyne, že důchody s vyšší kupní silou se můžou v rámci Evropy pochlubit jen obyvatelé Lucemburska.

Velká díra

Rakouský důchodový systém je založen na třech pilířích. Jedná se o zákonné důchodové pojištění, podnikové a soukromé důchodové systémy. Hlavní roli hrají veřejné důchody vyplácené státem. I v Rakousku funguje takzvaný průběžný systém. „Pracující společnost financuje ty lidi, kteří jsou již v důchodu. Za tímto účelem všichni zaměstnaní lidé automaticky odvádějí určitý příspěvek do penzijní pojišťovny,“ popisuje situaci web Finanzenverstehen.at. V současné době odvádí do průběžného systému zaměstnanec 10,25 procenta a zaměstnavatel 12,55 procenta ze zaměstnancovy hrubé mzdy.

Pro úplnost uveďme, že v Rakousku je uvedených penzijních pojišťoven něko­lik. Největší z nich nese název Pensions­versicherungsanstalt, což lze do češtiny přeložit právě jako Penzijní pojišťovna. Ta je známa pod zkratkou PVA a zastřešuje téměř 84 procent rakouských pracujících. Významnější roli hraje ještě Sociální pojišťovna pro průmysl a zemědělství (SVS) s přibližně 14,5 procenta pojištěnců.

Nicméně i rakouský systém je silně deficitní. Například v roce 2020 jej musel stát dotovat více než 20 miliardami eur z daní, což odpovídá zhruba čtvrtině spolkového rozpočtu. Zároveň Rakousko aktuálně vynakládá jen na starobní penze přes 12,5 procenta svého HDP, a pokud by se započítaly i ostatní druhy penzí, tedy zejména invalidní a pozůstalostní, činil podíl těchto výdajů na HDP v roce 2021 celých 15 procent. Pro představu, ještě v roce 1990 to bylo jen lehce přes devět procent (v případě starobních důchodů) a 13,5 procenta, pokud započítáme i ostatní druhy penzí.

Reformní snažení

Tyto výdaje jsou vysoké i pro bohaté Ra­kousko, tudíž stát usiluje o nápravu situa­ce. Za uplynulých 35 let tam proběhlo rovnou osm penzijních reforem, poslední v roce 2004. Jedním ze zásadních prvků bylo sjednocení důchodové hranice mužů a žen. K tomu dojde tak, že se od 1. ledna roku 2024 bude věk žen postupně zvyšovat po šesti měsících za každý rok až do roku 2033, kdy i ženy budou odcházet do důchodu v 65 letech. Všechny osoby, jež chtějí v Rakousku pobírat státní důchod, musí kromě dosažení odpovídajícího věku splnit ještě dvě podmín­ky: být důchodově pojištěni alespoň 15 let a sedm let skutečně pracovat. Při­tom v rámci uvedených 15 let se zohledňuje i péče o děti či o blízké příbuzné, kteří se o sebe nedokážou sami postarat.

Zároveň se Rakousko snaží své občany motivovat k práci i po dosažení důchodového věku. To pro osoby, které zůstávají v zaměstnání, znamená vyšší důchody. Za každý rok se jim starobní penze navýší o 4,2 procenta a tento bonus lze získat za nanejvýš tři roky.

Reálně nyní ale zejména muži odcházejí do důchodu dříve, než odpovídá zákonné hranici. Předloni tak průměrný věk mužů nastupujících do penze činil 63,2 roku, zatímco u žen to bylo 60,7 roku. Rozdíly jsou v případě pohlaví i mezi výší důchodů. Průměrný rakouský starobní důchod byl sice v roce 2021 1 632 eur, nicméně muži měli 2 164 eur, zatímco ženy jen 1 264, rozdíl tedy činil více než čtyřicet procent.

Koncem předloňského roku důchody v Rakousku (včetně invalidních či pozůstalostních) pobíraly více než dva miliony osob, z toho bylo starobních důchodců téměř 1,5 milionu (země měla v té době téměř devět milionů obyvatel). Mezi starobními důchodci převažují ženy s podílem přes 59 pro­cent.

Rozsáhlá důchodcovská populace tla­čí zemi do dalšího zadlužování. „Demo­grafický vývoj způsobí, že dluh Rakouska v příštích desetiletích výrazně poroste. K omezení růstu státního dluhu jsou naléhavě nutné reformy důchodového systému a systému zdravotní péče,“ říká rakouský ekonom Marcell Göttert s tím, že aktuálně dosahují dluhy země necelých 80 procent, ale do roku 2060 by mohly přesáhnout 120 procent HDP.

Situaci neulehčuje ani ekonomická situace. Inflace, která se v lednu i v únoru pohybovala kolem 11 procent, tlačí stát do dalšího navyšování dávek. Podle informací v rakouském tisku by si rakouští penzisté mohli od počátku příštího roku přilepšit až o deset procent. Nemá-li se tedy země ještě více zadlužovat, je zřejmé, že další reformy rakouského penzijního systému jsou potřebné.