
„Ruský Aldi“ má červenou
Diskontní řetězec Mere s ruskými kořeny plánoval rychlou expanzi v celé Evropě, nyní ale musel zařadit zpátečku.
Slovo „svetofor“ znamená v ruštině semafor. Shodou okolností je to i název jedné z největších ruských sítí maloobchodních prodejen. Svetofor, jejíž mateřskou firmou je společnost Torgservis, má dnes především v zemích bývalého Sovětského svazu přibližně tři tisíce obchodů, kde nabízí potraviny, ale i drogerii a další nepotravinářské zboží.
Jen za devět měsíců loňského roku firma dosáhla obratu více než dvě stě miliard rublů (mimochodem více než za celý předchozí rok), což ji vyneslo na pátou pozici podle obratu mezi ruskými retailery, a z první pětky dokonce vytlačila francouzský Auchan. Slušný výsledek na společnost, která vznikla teprve v roce 2009. V roce 2018 spustila firma i expanzi na území Evropské unie, tam ovšem pod značkou Mere.
Levnější než levné
Majiteli Torgservisu jsou bratři Sergej a Andrej Schneiderovi a jejich matka Valentina ze sibiřského města Krasnojarsk. Své podnikání založili na jednoduché zásadě – být naprosto a zcela bezkonkurenčně nejlevnější. Firma tvrdí, že chce být vždy o pětinu až třetinu levnější než ostatní na trhu. Ruské vydání magazínu Forbes s odkazem na dodavatele uvádí, že maloobchodní ceny Torgservisu jsou někdy jen o pouhých třináct procent vyšší než ty nákupní. V ostatních řetězcích přitom podle Forbesu není 50 až 70 procent přirážky ničím neobvyklým. Reklamu Schneiderovi považují za nadbytečnou. A pokud jde o výběr lokality prodejen, nejdůležitější jsou co nejnižší náklady na pronájem. Samotná prodejní plocha obchodu slouží obvykle zároveň i jako sklad, což umožňuje ušetřit čas na údržbu a snižovat náklady na pronájem prostor.
Důrazu na minimalizaci nákladů odpovídá i interiér prodejen. Nejsou v nich regály ani pulty, zboží se prodává přímo z krabic a dřevěných palet. Ale to vlastně nevadí – v kartonech totiž najdou nakupující většinou značky, o nichž nikdy dříve neslyšeli. V některých uličkách mezi boxy není ani dostatek místa pro nákupní vozík. Nudle a hranolky či ořechy jsou obvykle baleny v jednoduchých průhledných plastových obalech. Výrobci přitom musí produkty do obchodů dodávat sami a to, co se neprodá, zase vyzvednout.
I proto si Svetofor vysloužil přezdívku „ruský Aldi“. S podobným konceptem tvrdého diskontu začínal v 60. letech nyní již celosvětově etablovaný německý maloobchodník. V podmínkách chudnoucí ruské střední třídy se tento přístup osvědčil. Místní zákazníci vzali prodejny Torgservisu útokem, firma díky tomu předloni navýšila svůj obrat meziročně o 39 procent a stala se nejrychleji rostoucím ruským maloobchodníkem vůbec.
Jak napsal německý list Handelsblatt, rodina Schneiderových se zakladatelům německé sítě Aldi, bratrům Karlovi a Theodoru Albrechtovým, podobá i v dalších ohledech – jsou velmi uzavření a skromní. „S médii nekomunikují. Jsou pokorní, nikdy neměli jachty ani vily,“ řekl ruskému vydání Forbesu jeden obchodník z Krasnojarsku. A to i přesto, že se loni Valentina Schneiderová a její synové poprvé dostali na seznam Forbesu 200 nejbohatších Rusů, když obsadili 182. místo s odhadovaným majetkem
650 milionů amerických dolarů.
Evropské domino
V roce 2017 jim začal být ruský trh příliš malý, a tak přidali první prodejny Svetoforu v Kazachstánu a Bělorusku. Zároveň se začali připravovat na další velký krok – vstup do Evropské unie. První prodejnu tam firma otevřela o rok později v Rumunsku, následně se řetězec rozšířil i do Litvy, Španělska, Lotyšska, Srbska, Polska, Velké Británie, Německa a nakonec i loni na konci léta do Česka. U nás má zatím dvě prodejny – v Mostě a v Příbrami.

Evropský rozlet probíhal pod uvedenou značkou Mere, jejíž název vychází z angličtiny, kde toto slovo znamená „jednoduchý“. Sortiment v evropských prodejnách zahrnuje v průměru osm set až dva tisíce položek zboží značek nejčastěji velkých výrobců z Ukrajiny, Běloruska, Moldavska, Maďarska či Turecka, pro obyvatele EU málo známých. Většina zboží se vyznačuje dlouhou trvanlivostí, neprodává se nic z kategorie „super čerstvých potravin“, jako jsou ovoce a zelenina, nemražené ryby či jiné polotovary. Například facebooková stránka českých prodejen Mere koncem března lákala zákazníky na levné kompoty a saláty z Bulharska za ceny z roku 2021 či croissanty z Lotyšska.
Firma se ještě loni netajila velkolepými plány v Evropě. Jen ve Velké Británii chtěl řetězec Mere během deseti let otevřít minimálně tři stovky obchodů. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se ale situace zásadně změnila. V polovině března uzavřela svou jedinou prodejnu v anglickém Prestonu a oznámila odchod z britského trhu. Podobný osud potkal i osm španělských prodejen. Schneiderovi neuspěli ani ve Francii, kde se chystali otevřít první obchod v městečku Thionville. „Mobilizujeme se, abychom pomohli ukrajinským uprchlíkům. Není proto správné zároveň podporovat ruského ekonomického hráče,“ uvedl k neudělení licence k otevření obchodu starosta města Pierre Cuny. Odmítnutí se Mere dočkal rovněž v Belgii, kde měl problém najít dodavatele.
Expanze nanejvýš na Balkán
Německé a české obchody řetězce zatím zůstávají otevřené. „Normálně fungujeme, v Příbrami i v Mostě. Každý den od osmi do osmi. Odchod z českého trhu neplánujeme, jsme česká firma,“ řekl týdeníku Euro muž se silným ruským přízvukem na kontaktním telefonu jedné ze dvou českých prodejen. A zdá se, že v tuzemsku si extra levné potraviny z východu fanoušky našly. Jen na Facebooku mají dvě české prodejny téměř tři tisíce fanoušků a necelé čtyři tisíce osob jejich facebookové stránky sledují. Další prodejnu chce společnost na jaře otevřít v Chebu, potvrdila to počátkem března navzdory sílícím protiruským sankcím.
Přesto je více než pravděpodobné, že sen o mocné evropské maloobchodní síti s ruskými kořeny padl. A nevynahradí to ani další plány v Srbsku, kde má Svetofor nyní 18 prodejen a dalších 22 jich chce otevřít do konce příštího roku. Srbsko bude zřejmě jednou z mála evropských zemí, kde bude tento řetězec schopen výrazněji expandovat.

