S marketingem pracují všichni

Průzkumy ukazují, že česká společnost je nadále rozpůlená. Liší se toto její rozpůlení od jiných zemí?
Není to jen rozdvojení, je to větší štěpení. Českou společnost štěpí řada věcí a projevuje se to i v těchto volbách. Kromě Andreje Babiše je jejich tématem migrace, vztah k EU, k manželství stejnopohlavních párů, k elektromobilům. V zahraničí je to podobné.

Volby se zase staly bitvou, zda Babiš ano, nebo ne. Byla strategie Antibabiš nutná? Nemohla opozice více akcentovat své programy do budoucna?
Opoziční koalice se ocitly v bludném kruhu. Měly za cíl společně porazit Andreje Babiše a kvůli tomu i upozadit programové rozdíly. Jenže když se ukáže, že Antibabiš nestačí a má se více zdůrazňovat program, začnou vystupovat na povrch rozdíly, které mohou část voličů odradit. Navíc vyvolávají dojem neuspořádanosti, nejednoty.

Antibabišovské koalice Piráti/STAN a Spolu sebraly zatím jen pár procentních bodů navíc, čekal jste, že efekt jejich spojení bude větší?
Dokonce si myslím, že koalice nesebraly žádné body navíc. Ilustrujme si to na koalici Spolu. ODS mívala v průzkumech zhruba 12 procent, TOP 09 i KDU-ČSL se potácely kolem pěti procent. Čili součet minimální podpory pro tuto koalici činí 22 procent, což je nevýhra. Úspěch začíná na hranici 25 procent.
Pokud koalice Spolu získala někoho navíc, mohla ztratit voliče, jimž vadí některý z partnerů. Lidovcům může vadit TOP 09, jež vznikla odtržením od nich, i její předsedkyně Markéta Pekarová Adamová plédující za manželství pro stejnopohlavní páry. A ODS od TOP 09 výrazně odlišuje postoj k přijetí eura.

Čím je zajímavý Andrej Babiš? Jeho mítinky dělají dojem sebepřesvědčené, až sektářské skupiny.
Babiš umí dobře pracovat s marketingem, respektive najal si a asi dobře zaplatil lidi, kteří to umějí. Pojem marketing má často až démonické renomé, ale lze na něj pohlížet i neutrálně, jako na technologii přesvědčování. A morální hodnocení doplnit později. Základem úspěchu ve volbách je dobře znát svou cílovou skupinu a oslovit ji tím, co chce slyšet. To platí po celé Zemi.
Babišovi oponenti ho vnímají jako pohrobka komunismu, ale u nás aktuálně nejlépe aplikuje západní přesvědčovací technologie. Debata o jejich přínosu a škodlivosti by měla být širší. Nejde jen o Babiše, s marketingem pracují všichni. Mne třeba daleko více zneklidňuje, že předmětem veřejné debaty není obchodní reklama. Podíváte se na internetu na nové boty a pak po vás 14 dní, na jakémkoliv zařízení, co otevřete, pořád chtějí šlapat nějaké nové boty.

Teď po nás všude šlape politika… Je i pro vás Andrej Babiš populista?
Nemám rád slovo populismus, poněvadž ho považuji za vágní pojem. Ve finiši kampaně jsou populisté všichni, protože slibují jednoduchá řešení složitých problémů. A sociální sítě jen umocňují tendenci k politice jako permanentní kampani.

Babiš nechává pět minut slávy obyčejným lidem, což někteří političtí filozofové považují za oživení současné politiky. Proč už to nedokážou tradiční politické strany?
Miliardář Babiš dokázal vnutit chudým, že je jedním z nich. Že zastává stejné názory a hodnoty, že je obyčejný člověk. To je pro úspěch v politice klíčové – vysoký stupeň identifikace se sociálním prostředím, které vás má volit. Mně na něm přijde nejzajímavější přerod ze zákulisního ovlivňování politiky v politika. Namísto hledání či podpory politických „maskotů“ si udělal politického maskota sám ze sebe.
Podobné příklady bychom našli i v zahraničí. Na prvním místě asi Silvia Berlusconiho. A právě na něho a jemu podobné reagovala i politologie teoretickým modelem, který se u nás zkráceně označuje jako strana-firma, přesněji, jde o model politické strany s organizační strukturou firmy.
Už asi pět let odháním studenty od apli­kace tohoto modelu na ANO v diplomové práci, protože diplomek na toto téma je moc. Dokonce jsem vedl práci, která z tohoto zorného úhlu komparovala ANO a ANO, tedy české ANO se slovenskou Aliancí nového občana podnikatele Pavola Ruska, se starší a méně úspěšnou sestrou českého jmenovce, ale v mnohém podobnou. Jde o trend, diplomaticky řečeno, hodně problematický a nejsem z něho nadšený. ANO zdaleka není české specifikum, přitom tady se tak zpravidla vnímá.

Čím si vysvětlujete zpomalení růstu a postupný propad Pirátů/STAN?
Piráti zatím nezvládli přerod z protestní strany, jež vyjadřuje postoje a životní styl určité generace, na stranu vládní a státotvornou, myšleno hlavně u voličů, především těch starších. K tomu mohli časem dozrát jako víno. Moc jim k tomu nepomohlo, že mají být jedním v řadě panelů, kterými se obestaví či odstaví Babiše od moci.

Babiš i ČSSD vsadili na bezbřehou podporu sociálního státu, je to v českém rovnostářském prostředí ta správná karta, nebo už je Česko svobodnější?
Andrej Babiš sází hlavně na důchodce, na skupinu, která skoro totálně závisí na příjmech od státu. Ale jejich podíl ve společnosti stoupá a chodí volit.

Jednou z linií opoziční kampaně bylo heslo „Patříme na Západ“. Je pro českou společnost důležité toto vymezování, nepovažuje se už po 30 letech svobody za západní zemi?
Co je to Západ? Západ třetího pohlaví, kácení soch kolonizátorů, radikální zelené politiky? Nebo Západ stylu Donalda Trumpa? Západ prochází velkou krizí a proměnou identity. A my jsme součástí této proměny. Je to paradox: transformace se povedla, jdeme správnou cestou, poněvadž už chytáme západní choroby. Jen si je často mylně diagnostikujeme jako dědictví komunismu, jako nedostatečné vypořádání se s tímto dědictvím.

Deset procent má v průzkumech stabilně SPD. Překvapuje vás velikost této protestní blokační nedemokratické minority?
V deseti procentech podpory pro SPD paradoxně spatřuji jistou naději. Podobná čísla měl v 90. letech Miroslav Sládek, tedy v době před nástupem sociálních sítí. Možná nejsou tak hrozné, jak se často tvrdí. Možná je na nich jen víc vidět, co dříve zůstávalo skryté.