Šest zemí EU hrozí vetem. Chtějí škrty ve stovkách miliard
Spor o příští rozpočet EU se vyostřuje. Šest čistých plátců žádá výrazné škrty, další skupina států chce naopak výdaje zvýšit.
Šest členských států Evropské unie podmiňuje souhlas s příštím sedmiletým rozpočtem snížením plánovaných výdajů o „stovky miliard“ eur. Německo, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Finsko v dopise Evropské komisi požadují zásadní přepracování návrhu. Bez škrtů podle diplomata jedné ze signatářských zemí nebude možné dosáhnout dohody ještě letos.
Spor se týká rozpočtu na roky 2028 až 2034, pro který Evropská komise navrhla přibližně dva biliony eur. Šestice zemí, které patří mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, chce zároveň změnit jeho strukturu: více peněz má směřovat na obranu a inovativní podniky, méně na zemědělství a rozvoj chudších regionů. Tyto dvě oblasti přitom dosud představují zhruba dvě třetiny výdajů EU.
Spor není jen o velikost rozpočtu
Proti požadavku na škrty stojí skupina 17 členských států, mezi nimiž jsou například Španělsko a Itálie. Ty chtějí financování zemědělství a regionální politiky přinejmenším zachovat a celkový rozpočet naopak zvýšit nad hranici dvou bilionů eur.
Rozdíl mezi oběma tábory se týká i způsobu financování. Některé země ze skupiny sedmnácti podporují další společné zadlužování Evropské unie. Šestice států vedená Německem tuto možnost odmítá. Jednání se tak vedou zároveň o celkový objem rozpočtu, jeho priority i o to, odkud mají nové peníze přijít.
Pozice šesti odpůrců současného návrhu je významná také tím, že dohromady zajišťují přibližně 40 procent příjmů evropského rozpočtu. Samotná finanční váha však nerozhoduje: víceletý finanční rámec vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 členských států. Každý z nich tak může konečnou dohodu zablokovat.
Kompromis má přijít do poloviny října
Kompromisní návrh má do poloviny října připravit Irsko, které nyní předsedá Radě EU. Jeho úkolem bude přiblížit požadavky zemí prosazujících výrazně nižší výdaje a států, které chtějí zachovat financování tradičních evropských politik a celkový rozpočet ještě navýšit.
Na vyjednávání zároveň tlačí politický kalendář. V příštím roce by je mohly dále zkomplikovat volby ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku. Část diplomatů proto usiluje o dosažení základní dohody ještě letos.
Ve hře zůstávají také nové celoevropské příjmy. Evropská komise počítá s tím, že by mohly přinášet přibližně 60 miliard eur ročně. Peníze by mohly pocházet například z vyšších příjmů z obchodování s emisními povolenkami, z cel na uhlíkově náročné dovozy nebo z poplatků vztahujících se na tabák, elektroodpad a velké podniky.
Další postup bude záviset na tom, zda se členským státům podaří sladit požadavky na nižší výdaje s tlakem na zachování zemědělské a regionální podpory. První test přinese irský kompromisní návrh; konečná dohoda ale bude vyžadovat souhlas všech 27 zemí.
