Silicon Valley usiluje o nesmrtelnost

Je otázkou, která cesta bude ta pravá. Směrů výzkumu je mnoho – od technologií pro opravu lidských tkání přes biohacking, 3D tisk lidských orgánů a mezigenerační transfery až po sci-fi v podobě kryoniky či přesunu vědomí do digitální podoby. Cíl je v podstatě jediný – významné prodloužení zdravého lidského života, ideálně nesmrtelnost. Pro odvěký grál filozofů i šarlatánů se nadchly špičky Silicon Valley, a to způsobem, který je dostal na vrchol nejbohatších a nejvlivnějších lidí, tedy odvážnými vizemi a investicemi. V Kalifornii roste počet startupů zabývajících se technologiemi pro prodlužování lidského života, přičemž některé se dostávají i do mainstreamu a u bohaté globální elity jsou oblíbené. Okolo technologií nesmrtelnosti vzniká živý byznys.

„Spousta dnes žijících lidí se dožije tisíce nebo více let,“ prohlásil v roce 2005 anglický výzkumník Aubrey de Grey ve své přednášce na platformě TEDTalk. Podle jeho knihy The Mitochondrial Free Radical Theory of Aging (Radikálně svobodná mitochondriální teorie stárnutí) z roku 1999 k tomu stačí vyvinout léky, které opraví sedm typů poškození tkání doprovázejících biologické stárnutí. Za tímto účelem de Grey založil před 20 lety Metuzalémskou nadaci pojmenovanou po biblickém patriarchovi, který se dle knihy Genesis dožil 969 let.

Cílem nadace je propagace a podpora vývoje regenerativních terapií, především udělovanými cenami a granty, a jak se píše na jejím webu do roku 2030 „udělat z devadesátky novou padesátku“. Osmnáct let po de Greyově populární přednášce lidé globálně v průměru stále umírají okolo 72 let, přičemž koronavirová pandemie zřejmě zpomalila dlouhodobý mírný růst, ale zájem o dlouhověkost/nesmrtelnost nejen neklesá, ale s moderními technologiemi spíše roste.

Zájem miliardářů

Fotografie rodiny Johnsonových, která se letos v létě objevila i na českém internetu, vypadala jako typický produkt okurkové sezony. Tři generace s kapačkou v ruce si „vyměňují“ krev v rámci snahy o prodloužení mládí. Uprostřed stojí Bryan, 43letý podnikatel, který se v minulosti podílel na úspěchu startupů, jako jsou eBay nebo PayPal, přičemž aktuálně investuje až dva miliony dolarů měsíčně do úsilí za­stavit/zpomalit svůj proces stárnutí.

Mezi jeho metody podle magazínu Fortune například patří denní konzumace zhruba 2,5 kilogramu syrové zeleniny a 61 tablet vitamínů a potravinových doplňků, pravidelný spánek (chodí spát o půl deváté večer a vstává o půl páté ráno) či den řízený algoritmem sestaveným na základě vědeckých poznatků z více než dvou tisíc výzkumů. Experty ověřené výsledky Johnsonova „pokusu“ nejsou známé, ale podnikatel se chlubí tím, že jeho biologický věk je o více než 20 let nižší než fyzický, což především ukazuje ochotu některých jedinců investovat obrovské částky do prodloužení „pocitu mládí“.

Tato poptávka existuje ve světě odedávna – čínští císaři ve starověku konzumovali kapsle se rtutí, mumifikace egyptských faraonů měla být přípravou na posmrtný život, na konci středověku evropské elity polykaly prášek drcený ze zbytku kostí těchto mumií podávaný jako zázračný lék. Moderní pojetí nesmrtelnosti zpopularizoval v podobě singularity americký futurolog pracující ve společnosti Google Raymond Kurzweil. Podle něj se v následujících 20 letech stane lidstvo díky umělé inteligenci a biotechnologiím nesmrtelným. A řada členů novodobé elity ze Silicon Valley tuto jeho představu přijala, a to způsobem, který je jim nejbližší – věda, moderní technologie a inovace mohou vyřešit cokoliv. Proto investují do myšlenky, že je možné přelstít smrt, s tím, že v ideálním případě výsledky těchto investic zpeněží.

V současnosti se zdá, že jediným, kdo z nejbohatších lidí světa neinvestoval do nějakého „nesmrtelného projektu“, je 93letý Warren Buffett. Na druhé straně šéf Facebooku Mark Zuckerberg spolu­založil a sponzoruje ocenění Breakthrough Prize, jež každý rok dává tři miliony dolarů vědcům, kteří dosáhnou největšího pokroku v prodloužení lidského života, Sam Altman, zakladatel neziskové organizace pro vývoj umělé inteligence OpenAI, investoval 180 milionů dolarů do startupu Retro Biosciences vyvíjejícího technologie proti stárnutí, investice šéfa společnosti Oracle Larryho Ellisona byla dvojnásobná.

Svůj výzkumný projekt Calico zabývající se stárnutím má společnost Alphabet, technologičtí magnáti Jeff Bezos a Peter Thiel mezi jinými dali peníze na startup Unity Biotechnology, jehož ambicí je odnaučit lidské buňky stárnout. Tvůrce kryptoměny Ethereum Vitalik Buterin pak sponzoroval miliony dolarů nadaci SENS Research, byznysovou odnož zmíněné Metuzalémské nadace, která stojí za řadou výzkumných plánů, jejichž společným cílem je dostat pod kontrolu stárnutí lidského organismu.

Stranou stojí Elon Musk, který „tradičně“ zaujímá poněkud opačný postoj a o nesmrtelnost neusiluje. „Nemyslím si, že bychom se měli snažit žít co nejdéle,“ citoval Muska magazín Insider. „Způsobilo by to zadušení společnosti, protože lidé se nemění. Prostě umírají. A kdyby nezemřeli, zůstávali bychom u starých myšlenek, přičemž společnost by se neposunula kupředu,“ nabídl Musk svůj pohled s tím, že se umírání nebojí, ale má zájem zůstat co nejdéle zdravý. A jeho projekt Neuralink by měl v případě úspěchu také promluvit do zmíněného souboje.

Mezi „menšími zvířaty“ cirkusu Si­li­con Valley se zase prosazuje především biohacking, snaha vyřešit potenciál­ní zdravotní potíže nebo projevy stárnutí vědecky neověřenými zkratkami. A v uplynulých letech experimentovali a stále experimentují s různými pokusy – od prstene Oura na kontrolu spánku až po implantovaná čidla sledující objem glukózy v krvi, diety včetně půstu, extrémní meditace a potravinové doplňky. Nejnovějším trendem v San Francisku a okolí jsou po­dle časopisu Insider T-parties, kde si zájemci náplastmi, injekcemi nebo gely doplňují testosteron, jehož pokles s rostoucím věkem způsobuje ztrátu vlasů, svalů i sexuální výkonnosti.

Byznysu se daří

Prodlužování lidského života zajímá nejen miliardáře a technologické nadšence. V současnosti existuje řada malých projektů, které o dosažení tohoto cíle také usilují, ale s nižšími investicemi. Americký podnikatel Dave Asprey kolem svého projektu Bulletproof Coffee vybudoval lifestylové impérium, jež veřejně propaguje záměrem dožití minimálně 180 let. Společnost Elysium Health, kterou založil vědec a průkopník ve výzkumu stárnutí Leonard Guarente, prodává pilulku Basis (měsíční dávka stojí 60 dolarů), jež má napodobovat účinky sníženého kalorického příjmu bez nepříjemného hladovění, což má vědecky potvrzený přínos pro potenciál­ní dlouhověkost. Projekty, jako jsou RoseBar nebo SixSenses, zase slibují pokročilou diagnostiku a na míru šitý následný program zvyšující šance na dlouhověkost.

Zmíněné produkty zatím vzhledem k ceně cílí především na „příjmové horní jedno procento“, byznys s dlouho­věkostí se nicméně pomalu přibližuje i běžné populaci. Deník Wall Street Journal (WSJ) ve své červencové reportáži s titulkem Kliniky dlouhověkosti vás přijmou okamžitě – za sto tisíc dolarů referuje o překotném tempu, ve kterém po USA vznikají kliniky, jež klientům slibují, že jim pomohou žít déle a lépe. A to opět různými metodami – od „tradiční“ prevence před chronickými onemocněními až po vědecky zatím nepotvrzené metody, jako jsou některé terapie kmenovými buňkami.

A byznysu se daří. Oficiální počet klinik dlouhověkosti není známý, ale odhady se podle WSJ jen pro USA pohybují mezi 50 až osmi sty a podle analýzy výzkumné agentury Longevity.Technology se investice rizikového kapitálu do nich v letech 2021 až 2022 celosvětově více než zdvojnásobily, z 27 milionů na téměř 60 milio­nů dolarů. Americký trh pak má v současnosti podle šéfa Longevity.Technology Phila Newmana tvořit 70 procent toho globálního. Výzkum organizace Insight Analytic tvrdí, že v roce 2022 odvětví dlouhověkosti dosáhlo v USA celkových tržeb 26 miliard dolarů, což by se v následujících osmi letech mohlo při průměrném tempu téměř sedmi procent zvýšit na 45 miliard. Problémem obou výzkumů je, co do dat zahrnout.

Podle byznysových analytiků nicméně tato data ukazují růst zájmu bohatých Američanů zaplatit si za své zdraví a nekritičnost veřejnosti. „Nejde o regulovaný trh. V podstatě každý, kdo provádí pedikúru, může tvrdit, že přispívá k dlouhověkosti,“ prohlásila pro WSJ Andrea Maierová, která vede neziskovou organizaci usilující o zavedení lékařských standardů v oblasti medicíny dlouhověkosti. Rozvoj nabídky „omlazovacích procedur“ tudíž v rámci snahy o dlouhý zdravý život přináší zásadní otázku: Jak se vyhnout podvodníkům? Odpovědí by mohla být institucionalizace celého odvětví.

Filozofická otázka

Do řešení problému dlouhověkosti se totiž postupně zapojuje i „nejvyšší patro“, farmaceutické kolosy a vládní agentury granty. Ty se v minulosti k prodlužování věku a „nesmrtelnosti“ stavěly spíše skepticky, protože vědecký přístup založený na studiích je v případě dlouhověkosti finančně náročný. Hlavním důvodem je, že stárnutí není z hlediska amerického Federálního úřadu pro kontrolu léčiv považováno za nemoc – jde o rizikový faktor –, a proto nemůže schválit lék proti němu. Farmaceutické společnosti tudíž neměly velkou motivaci vytvářet léky na stárnutí, proto nadace a firmy používaly finanční prostředky na léčbu konkrétních nemocí. Tento jejich přístup se nyní mění, i když stále zkoumají spíše dlouhověkost než nesmrtelnost.

V celém byznysu výzkumu dlouhověkosti existují dvě linie – revoluční, která se zajímá o nesmrtelnost, a konzervativní, jež usiluje především o co nejdelší život. „Je mi jedno, kdy zemřu, ale do posledního dne chci být úplně zdravý,“ citoval deník Financial Times biochemika Felipeho Sierru, ředitele oddělení biologie stárnutí amerického Národního institutu pro stárnutí (NIA). „Prodlužovačům života ve zdraví“ jde spíše o stlačení nemocnosti než o nesmrtelnost a tvrdí, že jen v USA by pokrok v této oblasti mohl ušetřit čtyři miliardy dolarů ročně. „Chtěli bychom, aby byl celý život plný energie, bez nemocí a zdravotních problémů,“ řekl Financial Times geriatr Luigi Ferrucci, vědecký ředitel NIA, s tím, že výzkum Silicon Valley nepovažuje za konkurenci. „Jdeme každý jiným směrem,“ tvrdí a dodává, že i spolupráce obou směrů je malá.

Se snahou o nesmrtelnost přibývá otázek, nakolik by byla pro společnost prospěšná. Podle řady filozofů by pro tu naši, jež je založená na morálce, pravidlech a konečnosti lidského života, mohl být koncept nesmrtelnosti nebezpečný. „Víra v nesmrtelnost s sebou nese riziko,“ napsala pro deník New York Times Hansa Bergwallová, šéfka projektu WeCroak, jenž denně připomíná 70 tisícům svých abonentů, že jsou smrtelní a že jednoho dne se promění v prach. „Do hry se rychle dostala spousta špatných návyků a mentálních rámců. Pokud bychom uvěřili, že jsme tady navěky, že naše existence je trvalá, ztratili bychom urgentní potřebu hledat své nejhlubší hodnoty a žít podle nich. Byli bychom méně šťastní.“