Skoro jako u Santiniho

Příběh Kaple svaté Markéty se začal psát už ve 13. století, kdy zde cisterciáci vybudovali dřevěný kostel jako součást svého kláštera. „Kostelík prošel proměnami v období gotiky, jeho dnešní vzhled však vychází z podoby kostela v roce 1701, kdy místní opat pozval ke spolupráci stavitele Spinettiho, jenž tehdy započal přestavbu kláštera do stylu takzvané barokní gotiky, na niž pak navázal mnohem slavnější Jan Blažej Santini-Aichel,“ upozorňuje na zásadní milník v historii kostela jeho současný majitel Jan Hendrych.

Santini je autorem nedalekého poutní­ho kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaného na seznamu UNESCO, a právě mezi tímto kostelem a dnešní Kaplí svaté Markéty byste našli spoustu architektonických podobností. Původní kostel svaté Markéty však, na rozdíl od toho na Zelené hoře, přestal sloužit původnímu účelu, byl odsvěcen a následně prodán do soukromého vlastnictví. „Díky tomu je dnes kaple stále nedílnou součástí žďárského zámku, historicky je však oddělenou jednotkou, která jako jediná nepatří rodu Kinských. Předchozím majitelům byla po revoluci vrácena v restituci a my jsme ji od nich koupili v roce 1993,“ vysvětluje Hendrych, jak se jeho rodina ke kapli dostala. On sám je dnes druhou generací vlastníků, kteří si toto místo zamilovali a zvelebují ho.

Žádný zdobný zámeček

Opravy kaple trvaly deset let a první pokoje Hendrychovi otevřeli veřejnosti v roce 2003. „Tyto původní čtyři pokoje jsou naše vlajkové lodě, dva z nich najdete přímo v ambitu bývalého kostela, dva o patro výš, tedy na kůru, kde původně stály varhany a zpíval církevní sbor,“ popisuje majitel. Spaní pod atypickými klenbami nebo masivními trámy navodí neopakovatelnou atmosféru místa, kde na vás opravdu dýchne historie. Rozhodně ale nečekejte historický nábytek nebo styl zdobných zámečků.

„Naším cílem byl moderní interiér, vše je laděno do bílé barvy a vycházíme z konceptu white box, tedy v čistě bílém interiéru necháváme vyniknout jen jednomu nebo dvěma kusům výjimečného nábytku. Stejně tak jsou koupelny od stropu až po zem v čistých bílých stěrkách, doplněné zlatými prvky,“ popisuje koncept interiéru Jan Hendrych. Zároveň dodává, že kaple je památkově chráněná, a proto s architektem přirozeně respektovali původní prvky jako například ostění oken.

Výsledkem jsou útulné pokoje doplněné o přírodní materiály, pohodlné postele a krásné výhledy například na nedaleký rybník. Vše je tu jako pohlazení pro vaše smysly; nenajdete zde televize, ale gramofony a k nim i kvalitní výběr hudby. To se perfektně hodí třeba k relaxační koupeli ve volně stojící vaně, kterou si můžete dopřát ve studiích umístěných v ambitu.

Podobnost není náhodná

Odpočívat se tu dá nejrůznějšími způsoby. Sázkou na jistotu je místní zahrada, která je sama o sobě zelenou oázou klidu. Procházejte se bosi trávou, nasajte čerstvý vzduch nebo se usaďte uvnitř a pozorujte zahradu velkými okny z centrální místnosti kaple, tedy z původního dómu. V této velkorysé místnosti, jež má do stropu asi dvanácti metrů, se podávají snídaně a večeře, a můžete tu kdykoli posedět a užívat si ten neuvěřitelný prostor.

„Večeře připravujeme lehké a k nim dovážíme dva francouzské vinaře – skvělá bílá vína z Alsaska a červená z Languedocu. Máme je s večeřemi perfektně spárovaná a hosty těmito vinařskými oblastmi rádi provedeme. V menu je naší specialitou alsaský Tarte Flambée, který připravujeme podle receptu přímo od tamního vinaře,“ doplňuje Hendrych gastro zážitek, který vás v kapli čeká. K dispozici budete mít také honesty bar, kde si můžete sami dolít víno, kdykoli na něj dostanete chuť, a posedět s ním třeba právě v bývalé centrální lodi kostela.

Aby byl váš relax doveden k dokonalosti, vyrostla v zahradě luxusní sauna, kterou perfektně zakončíte den. Atmosféru dotváří také keramické sochy z dílny Janovy maminky, jejíž tvorbu jinde než zde neseženete. Sochy a další keramiku můžete v kapli potkat na nejrůznějších místech, tak mějte oči na stopkách.

Ať už do Kaple svaté Markéty přijedete s jakýmkoli cílem, určitě by na vašem seznamu neměl vedle sousedního žďárského zámku chybět ani poutní kostel na Zelené hoře. „Velká část našich hostů sem právě za kostelem přijíždí, ti ostatní si ho stejně nakonec nenechají ujít, protože tato jedinečná památka UNESCO je od naší kaple vzdálená pouhých šest set metrů,“ zmiňuje Hendrych, který dodává, že podobnosti mezi stavbami jsou zjevné. „Ač má každá jiného architekta, jejich vzájemná inspirace je velmi silná. My se proto snažíme, abychom na jejich podobnost poukázali a aby naši hosté svůj zážitek z návštěvy této památky ještě prohloubili tím, že jsou ubytovaní v prostorách, které vycházejí ze stejného stavebního stylu a jsou na ni napojené,“ dodává. Takovou pozvánku lze odmítnout jen stěží.