Soud v Haagu v ohrožení. EU hledá způsob, jak ho ochránit před americkými sankcemi

Když v pátek navštívila unijní šéfka diplomacie Kaja Kallasová Mezinárodní trestní soud (MTS) v Haagu, jednalo se především o to, jak udržet instituci v chodu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa na začátku října rozšířila sankce na celý soud a jeho zaměstnance. Hrozí, že banky přestanou provádět platby, pojišťovny vypovědí smlouvy a americké technologické firmy ukončí poskytování služeb. Instituce, která stíhá podezřelé z genocidy a válečných zločinů v případech, kdy národní justice nemůže nebo nechce jednat, by tak mohla ztratit prostředky pro běžný provoz.

Washington soud obviňuje z překračování pravomocí. MTS vydal zatykače mimo jiné na ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Americký ministr zahraničí Marco Rubio postoj vlády vyjádřil jednoznačně: „Buď MTS přestane vyhrožovat, nebo s MTS skoncujeme.“ Evropská komise proto připravuje opatření, která by dopady amerických sankcí omezila. Jeden z jejích představitelů uvedl, že na stole jsou všechny možnosti, včetně aktivace evropského předpisu, který má firmy chránit před mimoúzemními účinky amerických sankcí.

Hledání bank a pojišťoven bez vazeb na USA

Spojené státy již v roce 2025 uvalily sankce na jedenáct soudců a žalobců MTS. Dotčení od té doby nemohou používat platební karty ani americké služby typu PayPal. Nové sankce mají zasáhnout celý soud a zhruba 900 jeho zaměstnanců. Francouzská pojišťovací skupina Axa, u níž měli pracovníci soudu zdravotní pojištění, už spolupráci ukončila. Případ ukazuje, že pro fungování soudu nejsou rozhodující jen samotné soudní procesy, ale také přístup k finančním a dalším komerčním službám.

Trump stanovil 180denní přechodné období, než většina opatření začne platit. Evropská komise proto společně s nizozemskou vládou sestavila pracovní skupinu, která hledá banky, pojišťovny a poskytovatele IT bez obchodních aktivit v USA. Právě takové podniky by mohly se soudem spolupracovat, aniž by riskovaly významné ztráty na americkém trhu. Podle unijních diplomatů jde o závod s časem: dosavadní americká výjimka umožňující poskytování služeb skončí v dubnu 2027. Do té doby musí být připravena náhrada za podniky, které obchodní vztahy se soudem přeruší.

Komise minulý pátek vyzvala evropské společnosti, aby soudu služby nadále poskytovaly. Pokud se do konce přechodného období nepodaří najít schůdné řešení, může Brusel použít takzvané blokovací nařízení. Podle úředníků Komise se tato možnost stává stále pravděpodobnější. Nešlo by pouze o technické opatření na pomoc soudu, ale o přímý právní konflikt se Spojenými státy.

Blokovací nařízení může vyvolat americkou odvetu

Blokovací nařízení zakazuje evropským firmám řídit se vybranými zahraničními sankcemi a umožňuje jim požadovat náhradu způsobené škody. EU jej přijala v roce 1996 v reakci na americké sankce proti Kubě. Evropské společnosti díky němu mohou pokračovat například v dovozu kubánského rumu nebo v letech na ostrov. V roce 2018 Brusel nařízení znovu aktivoval kvůli americkým sankcím proti Íránu. Nyní by stejný nástroj posloužil k ochraně mezinárodního soudu sídlícího na území členského státu EU.

Washington však podle evropských diplomatů a úředníků pohrozil sankcemi proti celé Evropské unii, pokud blokovací nařízení na ochranu MTS aktivuje. Představitel amerického ministerstva zahraničí potvrdil, že Spojené státy diskusi v Bruselu pozorně sledují. Pokračovat v tomto směru by podle něj bylo „závažnou chybou“. Země podporující soud by podle Washingtonu měly brát americké námitky vážně a hledat způsob, jak je zohlednit, místo aby podkopávaly snahy Spojených států chránit své vojáky.

Americká vláda se obává možného stíhání příslušníků svých ozbrojených sil. Citlivost otázky zvyšují útoky, které Trumpova administrativa už déle než rok podniká v Karibiku proti lodím a lidem podezřelým z pašování drog. Při útocích zatím zemřelo více než 220 lidí. Nedávná zpráva OSN uvádí, že útoky mimo americké výsostné území mohou představovat zločiny proti lidskosti. Spojené státy přitom jurisdikci MTS nad svými občany odmítají.

Účinnost evropského protiopatření má limity. Blokovací nařízení sice firmám zakáže americké sankce dodržovat, neochrání je však před následky přímo ve Spojených státech. Pro podniky s rozsáhlým americkým byznysem může být přístup na tamní trh důležitější než obchodní vztah se soudem. Proto Brusel přednostně hledá dodavatele, kteří v USA nepůsobí. „Pokud to uděláme, musí to fungovat,“ shrnul jeden z unijních úředníků riziko aktivace nařízení.

Evropský parlament k jeho použití vyzývá už delší dobu. Členské státy postup Komise v zásadě podporují, chtějí však nejprve vyčerpat diplomatická jednání. Blokovací nařízení by podle jejich představ mělo přijít na řadu teprve tehdy, pokud tyto pokusy do dubnového vypršení americké výjimky selžou.

Spor o pravomoci soudu a budoucnost plateb

Spojené státy současně usilují o změnu pravidel samotného MTS. Europoslanec Dirk Gotink z Evropské lidové strany, který jednání sleduje za Evropský parlament, tvrdí, že Washington intenzivně prosazuje omezení vyšetřovacích pravomocí soudu ještě do konce letošního roku. Podle navrhovaného principu by soud nesměl stíhat osoby ze zemí, které nejsou jeho členy. Týkalo by se to nejen Spojených států, ale také Ruska a Izraele. Gotink v tom vidí snahu rozšířit ochranu před trestním stíháním i na americké spojence. Trumpovi přitom vytýká, že chce podle něj ochranu, kterou si ve Spojených státech zajistil pro sebe a svou rodinu, přenést také na vybrané zahraniční partnery.

Trump v září na Valném shromáždění OSN vyzval státy podporující MTS, aby od soudu okamžitě odstoupily. Prohlásil, že nedovolí, aby američtí vojáci či kdokoli jiný byli vyšetřováni „protiamerickým soudem“, který podle něj vůči USA nemá pravomoc. Gotink pochybuje, že diplomatický tlak evropských zemí postoj administrativy změní. Podle něj si Evropa nesmí dělat iluze, že Washington od svého přístupu ustoupí.

Bezprostředně největším problémem přitom zůstávají bankovní služby. Finanční domy závislé na dolarových transakcích mohou MTS i jeho zaměstnancům vypovědět účty. Soud by pak nemohl vyplácet mzdy ani hradit faktury dodavatelům. Gotink proto navrhuje část platebního provozu přesunout k centrálním bankám, aby rozhodnutí o riziku sankcí neleželo pouze na soukromých institucích. Podle zdrojů v Komisi už Brusel s nizozemskou vládou posuzuje zřízení účtů pro soud zajištěných u centrální banky.

Unijní úředníci v této souvislosti upozorňují, že Evropě chybí bezpečné finanční zázemí nezávislé na americkém systému. Rozdílné strategické zájmy EU a USA podle nich znamenají, že podobné sankce nemusí být poslední. Do budoucna by měl část problému řešit digitální euro, jež by umožňovalo platby bez závislosti na dolaru a amerických institucích. Evropská centrální banka počítá i s jeho využitím pro sankcionované osoby a instituce. Zavedení se ale očekává až v roce 2028. Europoslanec Damian Boeselager upozorňuje, že kdyby soudci MTS mohli digitální euro používat už dnes, dopad sankcí by byl výrazně slabší. Nejdříve tedy musí Komise a členské státy rozhodnout, jak soudu zajistit platby do dubna a zda při tom přistoupí k blokovacímu nařízení.