Španělsko zlegalizuje půl milionu migrantů. Brusel řeší dopady

Španělská vláda premiéra Pedra Sáncheze zvolila v migrační politice odlišný postup než většina evropských partnerů. Chce legalizovat pobyt statisíců migrantů, kteří už v zemi žijí bez dokumentů. Zatímco například Německo posiluje návraty neúspěšných žadatelů o azyl, Madrid sází na migraci jako nástroj podpory hospodářského růstu a trhu práce.

Když v polovině dubna začal příjem žádostí o legalizaci pobytu, před konzuláty a úřady se tvořily dlouhé fronty. Kdo chce ve Španělsku legálně pracovat a zůstat, musí žádost podat do konce června. Vláda očekává kolem 500 tisíc žadatelů, podle nadace Funcas jich může být až 840 tisíc.

Třiadvacetiletý Abdel, který nechce zveřejnit celé jméno, žije ve Španělsku dva roky bez povolení. Příležitostně pracuje při sklizni nebo na stavbách. „S dokumenty bude všechno jednodušší,“ říká ve frontě před marockým konzulátem v Madridu. Bez legálního statusu si nyní netroufá odjet ani navštívit rodinu v Maroku, protože by se nemusel vrátit.

Ekonomika potřebuje pracovní sílu

Podmínkou legalizace je podaná žádost o azyl před 1. lednem 2026 nebo alespoň pět měsíců nepřetržitého pobytu ve Španělsku. Žadatelé zároveň nesmějí mít trestní záznam. Pokud podmínky splní, získají roční povolení k pobytu a práci, následně musí požádat o standardní status.

Španělsko podobnou legalizaci provedlo za posledních 40 let už osmkrát. Země patří k evropským státům s nejnižší porodností a nejvyšší délkou života. V příštích letech tak bude podle ekonomů ubývat lidí v produktivním věku, kteří financují důchodový systém. Migranti dnes tvoří zhruba pětinu obyvatel země.

Přistěhovalectví už nyní výrazně podporuje růst španělské ekonomiky. Evropská komise letos očekává růst HDP Španělska o 2,3 procenta, zatímco průměr EU má dosáhnout 1,4 procenta. Loni vzniklo ve Španělsku 41 procent všech nových pracovních míst v EU.

Podle výpočtů Funcas připadá od roku 2022 téměř polovina ekonomického růstu na migranty. „Spotřebovávají ve Španělsku zboží a služby, a tím vytvářejí další pracovní místa,“ říká expert na pracovní trh Marcel Jansen z Autonomní univerzity v Madridu. Mnozí migranti podle něj dnes pracují v šedé ekonomice.

Podnikatelské svazy vládní postup podporují. Nedostatek pracovníků pociťuje zejména turistický sektor, zemědělství, stavebnictví nebo péče o seniory.

Obavy v Bruselu i ve Francii

Právě zde ale začíná politický spor. Ve Francii sílí obavy, že migranti legalizovaní ve Španělsku budou hledat práci za hranicemi. V rámci evropského trhu totiž platí volný pohyb pracovní síly.

Evropská komise Madrid kritizovala za to, že plán předem neprojednal s Bruselem. Migrační komisař Magnus Brunner zároveň upozornil, že národní povolení k pobytu neopravňuje k volnému pohybu po EU, ale pouze k životu a práci v zemi, která jej vydala.

To v praxi znamená, že migrant legalizovaný ve Španělsku může být při pobytu v jiné členské zemi považován za osobu bez oprávnění k pobytu a vrácen zpět do Španělska. Stejný výklad obsahuje i samotný španělský dekret.

Jansen označuje španělský přístup za pragmatický a potenciálně inspirativní pro další evropské země. „Mnoho států EU čelí podobnému demografickému vývoji, ale bojí se otevřenější migrační politiky kvůli posilování krajní pravice,“ říká.

Právě krajně pravicová strana Vox a její předseda Santiago Abascal patří k nejostřejším kritikům legalizace. Abascal tvrdí, že opatření povzbudí další migraci z Afriky do Španělska. Sánchezova vláda přesto na kurzu trvá a posiluje tím svůj progresivní profil doma i v zahraničí.

Rostoucí tlak na bydlení

Vedle ekonomických argumentů ale sílí i praktické obavy. Španělsko v posledních letech nerozšiřovalo bytový fond ani veřejné služby stejným tempem, jakým rostl počet migrantů.

Nejviditelnější je problém bydlení, zejména ve velkých městech s největší koncentrací pracovních míst. Španělská centrální banka odhaduje, že zemi chybí asi 700 tisíc bytů. Migrace není jedinou příčinou nedostatku, podle kritiků ale situaci dále zhoršuje.

Napětí se začíná promítat i do veřejného mínění. Podle průzkumu deníku El País podporuje legalizaci pouze 38 procent dotázaných. Přibližně polovina očekává další tlak na bydlení a zdravotnictví.

Vox tyto obavy využívá v regionální politice. Ve dvou autonomních regionech prosadil v koaličních jednáních s konzervativní lidovou stranou PP princip „národní priority“ při přístupu ke státní pomoci. Obě strany si však jeho výklad vykládají odlišně. Vox požaduje přednost pro Španěly, zatímco PP mluví o zvýhodnění lidí s dlouhodobými vazbami na region bez ohledu na původ.

Podle Jansena má legalizace smysl především proto, že migranti už ve Španělsku žijí. Dlouhodobě ale země podle něj potřebuje plánovanější migrační politiku a cílený nábor pracovníků přímo v zemích původu. O tom, zda současný model vydrží i pod rostoucím tlakem na bydlení a veřejné služby, se bude rozhodovat v příštích letech nejen ve Španělsku, ale i v evropské debatě o migraci a trhu práce.