Stát versus advokacie

Katastrofální povodeň, která v červenci 1997 zasáhla 92 obcí, z toho více než 30 v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště, si vyžádala 50 lidských životů a způsobila škodu za téměř 63 miliard korun. V souvislosti s tím hledal stát prostor pro úspory ve výdajích, a tak – původně dočasně – snížil o deset procent advokátní tarif, od něhož se odvíjí odměna pro advokáta ex offo či pro zmocněnce nebo částka, kterou musí strana poražená v soudní při zaplatit právnímu zástupci protistrany. Z výjimky se ale stala norma, a přestože v letech 2006 a 2013 byla odměna advokátů valorizovaná, průběžně byla dále snižovaná, a to o 30 a nakonec o 20 procent.

Česká advokátní komora (ČAK) se proto dlouhodobě snaží, aby se tarif valorizoval a srovnal alespoň o inflaci. „Systém odměňování advokátů ex offo je dlouhodobě podfinancovaný a stát by měl přistoupit co nejrychleji k systémovému řešení, především k valorizaci advokátního tarifu, za jehož zvýšení ČAK intenzivně bojuje. Stejně jako v jiných oblastech financovaných z veřejných rozpočtů i při zajištění práva na bezplatnou právní pomoc stát hřeší na to, že mezi advokátkami a advokáty existuje řada kolegyň a kolegů ochotných právní služby ex offo poskytovat, přestože jejich odměna není adekvátní, a v zásadě tak suplují povinnost státu zajistit bezplatnou právní pomoc,“ shrnul v únoru předseda České advokátní komory Robert Němec.

Konec kompromisu?

Na konci letošního března se zdálo, že se situace zásadně posune. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předložil do meziresortního připomínkového řízení kompromisní návrh s tím, že „aktuální ekonomický vývoj a délku časového období od poslední valorizace odměn advokátů lze považovat za objektivní důvody pro přijetí vyhlášky tohoto právního předpisu“. Petr Čáp, tajemník ČAK, to tehdy komentoval: „Předkládaný návrh je kompromisním výsledkem takřka dva roky trvajícího jednání nejen s ministerstvem, ale i s vedením soudů všech stupňů a zástupci neziskové sféry. Zvýšení tarifní hodnoty převážné většiny položek ovšem zohledňuje pouze míru inflace od roku 2006, kdy byla přijata poslední významnější změna advokátního tarifu. V některých případech pak dochází k narovnání sazeb odměn, jejichž výše dlouhodobě neodpovídá náročnosti a hodnotě věcí, v nichž jsou poskytovány právní služby.“

Jenže měsíc poté, co ministr Blažek poslal do meziresortního připomínkového řízení návrh novely vyhlášky advokátního tarifu, se situace vrací na začátek. Jak uvedl portál Česká justice, ministerstvo financí (MF) ve svých připomínkách označilo navrhované navýšení advokátního tarifu za „značně nepřiměřené“. Podle resortu nelze s ohledem na stav veřejných financí uvolnit požadovaných zhruba 630 milionů korun. „Pokud by se měl tarif navyšovat, musely by se dodatečné výdaje pokrýt ze stávajícího rozpočtu ministerstva spravedlnosti,“ uvedl resort. Podle ČAK má sice zvýšení odměny ustanoveným zástupcům a obhájcům ex offo dopad na státní rozpočet, ale není možné, aby advokáti dlouhodobě dotovali činnost, jež jim má hradit stát.

„Úprava advokátního tarifu tak není jen narovnáním ekonomických podmínek v advokacii, ale i zárukou dostupnosti právních služeb,“ reagovala ČAK.

Jenže podle portálu Česká justice v připomínkách ministerstvo zároveň obvinilo některé advokáty z účelového postupu v souvislosti s náhradami nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „V připomínkách konkrétně odmítá navyšovat tarify za úkony ve správním soudnictví. V případě kasačních stížností je podle MF nárůst nepřiměřený i s ohledem na to, že k jeho navýšení již došlo v roce 2013. Rozporuje také filozofii stanovení tarifní hodnoty u správních žalob proti rozhodnutí vydané správcem daně, která se má navyšovat na trojnásobek,“ uvedl oborový portál. Nejvyšší správní soud, který zastřešuje v Česku správní soudnictví, přitom k návrhu připomínky neměl.

Komora s názorem MF nesouhlasí. „Pokud ministerstvo brojí proti navýšení tarifní hodnoty ve správním soudnictví, zejména v daňových sporech, pak je zapotřebí zdůraznit, že stát platí náklady řízení protistraně jen tam, kde soud konstatuje, že napadené správní rozhodnutí bylo nezákonné,“ uvedla ČAK v prohlášení s tím, že současná tarifní hodnota, tedy 50 tisíc korun, je zcela mimo reálnou hodnotu předmětu řízení.

„Přitom Česká advokátní komora ustoupila z původního návrhu, aby vždy byla základem výpočtu odměny advokáta hodnota předmětu řízení, tedy například výše doměřené daně, a souhlasila s tím, že se tarifní hodnota bude limitovat částkou jeden milion korun,“ dodalo samosprávné profesní sdružení.

Spor o advokátní zisky

Problémem není jen pohled resortu financí. Proti návrhu se podle České justice postavilo i ministerstvo vnitra (MV), podle kterého je třeba provést podrobnou analýzu dopadů návrhu. „Naznačilo totiž, že navrhované navýšení může zvýšit advokátům zisky, nikoliv jen pokrýt inflaci,“ uvedl web. Takový závěr je dle řady advokátů za hranou. Třeba podle člena představenstva ČAK Lukáše Trojana jsou podobné připomínky po 20 letech stagnace zcela nemístné.

Názor MV na sociální síti X komentovala také advokátka Lucie Filipová, která často pomáhá obzvlášť zranitelným osobám: „My, advo­káti, jsme taky jenom lidi. Máme velké náklady na naši podnikatelskou činnost, máme úvěry, musíme něco jíst a nějak fungovat. To, že za svoji práci dostaneme zaplaceno, by mělo být naprosto v pořádku. Nemělo by nám být ze strany státu omlacováno o hlavu, že přeci máme dost.“

Připomínka MV nadzvedla ze židle také ČAK. „Je urážející, pokud nyní oficiální úřední místa v rámci připomínek k předložené – kompromisní – verzi advo­kátního tarifu kritizují, že by advokátům mohla novela navýšit jejich zisk,“ uvedla ČAK. A dodala: „Advokáti ze svého zisku žijí a hradí si stejné životní náklady jako ostatní příslušníci justičních profesí. Jejich zisk, který vznikne odečtením nákladů na provoz advokátní kanceláře od tržeb, podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedla ČAK s tím, že novela advokátního tarifu se proto logicky nemůže vztahovat jen na pokrytí inflačního nárůstu nákladů na provoz advokátní kanceláře (včetně mezd zaměstnanců), ale i na odpovídající navýšení zisku, protože tento zisk (po všech odvodech) advokáti použijí na úhradu soukromých nákladů, které se také skokově navýšily kvůli inflaci. Připomínky úředních míst, která kritizují nárůst zisku advo­kátů, působí proto podle ČAK v této souvislosti i jako neodborné.

Nemůžeme suplovat stát

Nejde ale jen o zastupování zranitelných osob. Podle kritiků zásadně stoupne náhrada nákladů řízení, tedy odměna za zastupování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu, které musejí běžně platit ti, kteří u soudu prohrají. „Navrhovaný nárůst odměn advokátů je zcela nepřiměřeně vysoký. Změna povede k obrovským nárůstům na nákladech na právní zastoupení,“ stěžoval si pro portál iDnes například Jakub Machytka z Unie zaměstnavatelských svazů.

To ale rozporuje ČAK s tím, že pokud má být náhrada nákladů spravedlivá, musí se alespoň blížit standardním nákladům, které účastník sporu zpravidla na zastoupení advokátem vynaloží.

„To má význam především tam, kde advokát zastupuje například spotřebitele a dohodne se s ním, že právě přiznaná náhrada nákladů řízení bude jeho odměnou za zastoupení,“ uvedla ČAK s tím, že čím více bude mimosmluvní odměna vzdálena od reálné odměny advokáta, tím méně advokátů bude ochotných spotřebiteli nabízet takto stanovenou odměnu a výsledkem bude faktické odepření spravedlnosti méně majetným, protože by vedle přiznané náhrady nákladů řízení museli svého advokáta „doplácet“. Advokátka Lucie Filipová na sociál­ní síti X dodala, že navýšení advokátního tarifu je dobré i pro občany. „Až se budete jednou soudit a budete chtít, aby vám aspoň část vašich nákladů na advokáta refundovala vaše neúspěšná proti­strana, nebo když se vám stane něco zlého a ocitnete se v pozici zvlášť zranitelné oběti,“ napsala.

To, jak se s připomínkami vypořádá, bude na resortu spravedlnosti, který novelu připravil. Zástupci ČAK doufají, že se normu přece jen podaří prosadit a od 1. července tak k navýšení dojde. Řada advokátů, kteří se dlouhodobě věnovali práci ex offo, ale naději na zlepšení stavu nevidí. Proto se rozhodli, že již stát dál suplovat nemohou. „Já už se k tomu nevrátím, ať si 20 let prodělává někdo jiný,“ shrnula například Lucie Hrdá, bojovnice proti domácímu a sexualizovanému násilí.