
Strašák jménem stagflace
Po čtyřech letech zažívá Evropa déjà vu: inflace pod vlivem ropného šoku kvůli válečné krizi v Íránu opět roste a centrální banky jsou tlačené ke zvyšování úroků. Jenže to mají udělat v době stagnace evropské ekonomiky.
Na první pohled je všechno jednoduché. Roste-li inflace, centrální banky nemají jiný recept než zvýšit úrokové sazby, tedy zdražit peníze. Jenže většina světových centrálních bank má kromě inflace sledovat i celkový ekonomický výkon. Americký Fed dokonce kromě růstu sleduje také zaměstnanost, tedy přímé pozitivní dopady rostoucího národního hospodářství na občany. A ty nejsou ani v Americe momentálně moc dobré, přestože inflace pod vlivem ropné krize na Blízkém východě, způsobené válkou proti Íránu, stoupá vzhůru. Protiinflační přiškrcení ekonomiky ve chvíli stagnace by mělo protirůstový efekt. Co tedy s tím?
„Pád do stagflace je opravdu velmi pravděpodobný scénář,“ souhlasí s tímto popisem situace ekonom David Marek ze společnosti Deloitte, bývalý ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla. „Inflace roste po celém světě, v USA už dosahuje téměř čtyř procent, v Evropě brzy překročí tři procenta, nejspíše i v Česku. Rok od roku se přitom odkládají očekávání, že konečně odstartuje hospodářský růst. Už několik let po sobě všichni doufají, že zejména Německo začne výrazně růst, ale pak se prognózy neustále snižují.“


