
Temnoblok se dere k moci
Týdeník Euro se zaměřil na proud opozičních stran, jež tvoří národovecký a proruský blok s ambicemi vládnout Česku. Šéfka komunistů potvrdila, že jde do boje s vědomím potenciální ztráty evropské židle.
Mordor, temná strana síly, dezoláti či temnoblok. I taková označení zaznívají u škatulky, do níž někteří kritici a pozorovatelé politického dění řadí tuzemské antisystémové a populistické subjekty, které se nebývale tlačí k moci. Mají potenciál uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny a ovlivňovat v příštích letech vládnutí v České republice.
O kom je řeč: vezmeme-li v potaz aktuální průzkum agentury Median, je to volební seskupení SPD lídra Tomia Okamury (potenciál 15 procent), komunistický slepenec Stačilo! vedený předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou (potenciál 10 procent) a Motoristé sobě opírající se o europoslance Filipa Turka (potenciál 11,5 procenta).
Data neukazují, že by Andrej Babiš měl získat takové množství hlasů, které by mu umožnilo vládnout bez koaličního partnera. Samozřejmě je možné, že stávající vládní strany v kampani zaberou a zvýší svá preferenční čísla, v tomto textu ale pracujme s variantou, že podzimní klání vyhraje současný volební favorit ANO a bude potřebovat někoho k ruce.
„Z daných tří subjektů má absolutně našlápnuto SPD, a to až k hodnotám kolem deseti procent. U dvou dalších subjektů – Stačilo! a Motoristů – bude záležet na kvalitě kampaně, náhodě, konkurenci. Budou se pohybovat kolem pěti procent, možná pod pět procent,“ odhaduje v rozhovoru pro týdeník Euro politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého.
Babišův přeliv
Bude to z Babišovy strany vyžadovat vůči radikálně, populisticky a prorusky laděným subjektům ústupky, což zejména v zahraniční, bezpečnostní a ekonomické oblasti může mít pro Česko destabilizační účinky. Jde například o ekonomické sliby či návrhy na uspořádání referenda o vystoupení z EU a NATO. Tuto poslední položku zatím lídři ANO odmítají. Opoziční strany nabírají sílu jakožto alternativa ke stávající prozápadní vládní garnituře Petra Fialy (ODS). Podle expertů však opozice těží i z chyb Fialova kabinetu.

„Takzvaný temnoblok, na který se mě ptáte, sice má možnost ovlivnit další vládní vývoj, stejně tak ale i stávající vládní koalice. Nárůst alternativy je způsobený i jejím dílem. Opomíjení sociální dimenze demokracie přispělo k nárůstu síly opozice,“ uvedl politolog Šaradín. Z dat předvolebních šetření vyplývá, že opoziční hlasy se mezi jednotlivými stranami a hnutími – ANO, SPD, Stačilo! a Motoristé sobě – přelévají. To znamená, že ANO může vůči opoziční konkurenci ztrácet jak v segmentu zatím nerozhodných voličů, tak i u těch, kteří dosud Babiše – byť s výhradami – volili. A naopak potenciál ANO při dobré kampani a třeba i potenciálních sporech (způsobených rozličnými volebními koalicemi) uvnitř SPD, Stačilo! či Motoristů může posílit. Voličské jádro ANO se nachází lehce pod 30 procenty.
„Přeliv těchto subjektů vzhledem k ANO je poměrně velký a Andrej Babiš částečně sází i na ty antisystémové voliče, kteří jsou velmi nespokojení a kteří by do značné míry rádi opustili Evropskou unii a změnili kurz zahraniční politiky. Bude záležet na Babišovi, jakým způsobem to dokáže balancovat,“ míní Šaradín.
Upozorňuje zároveň, že Babiš ve své bublině utrpěl šrámy v době covidové pandemie. Nedůvěryhodný je pro lidi, kteří protestovali proti vakcínám, kteří jsou proti Ukrajině a podobně. „Pokud se SPD ukáže v plné síle, tak si myslím, že Babiše to oslabí,“ podotknul politolog z Univerzity Palackého.
Konečná jde do toho
Dvě z opozičních uskupení se vážou na lídry, kteří momentálně vykonávají politické řemeslo v Evropském parlamentu. Což může být pro dané kandidáty problém, protože jak říká zákon o evropských volbách, mandát poslance EP zaniká vznikem neslučitelnosti funkcí – například s postem poslance či člena vlády. Europoslanci si tedy nyní musí vybrat, zda půjdou do sněmovních voleb s vědomím, že v případě zvolení do sněmovny přijdou o lépe placený a politicky klidnější mandát.
Začněme „rudou dámou“. Předsedkyně KSČM a lídryně projektu Stačilo! Kateři- na Konečná týdeníku Euro potvrdila, že je připravená vzdát se pozice v europarlamentu. „Ano, jinak bych nemohla kandidovat,“ sdělila šéfka komunistů. Její volební aliance, za kterou má kandidovat třeba někdejší europoslankyně a bývalá ředitelka zpravodajství ČT Jana Bobošíková, volá po výstavbě družstevních a obecních bytů, protestuje proti nákupu amerických stíhaček F-35 či navrhuje ukončit obrannou spolupráci s USA. Především pak chce uspořádat referendum k vystoupení z EU či NATO.

Podle květnového volebního modelu agentury STEM by rudí ve volbách do Poslanecké sněmovny získali 6,7 procenta hlasů. „Mezi naše priority patří hloubkový audit státní správy a vládnutí Petra Fialy, zlevnění předražených potravin, bydlení i energií a také referendum, které umožní občanům vyjadřovat se k zásadním otázkám,“ řekla Konečná týdeníku Euro.
Budou to podmínky, za nichž v případných námluvách s ANO komunisté nesleví? „Hnutí Stačilo! bude spolupracovat s každým subjektem, který bude reflektovat naše priority nabízené občanům. My totiž volební program vnímáme nejen jako vábničku pro občany před volbami, nýbrž jako závazek, který bude platit i po volbách,“ dodala europoslankyně.
Motoristům dochází palivo
Dalším europoslancem v čele projektu se sněmovními ambicemi je čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek. Ten svou kandidaturu do Poslanecké sněmovny potvrdil v pátek. Turek byl hvězdou loňských evropských voleb, v posledních týdnech ale kvůli různým kauzám typu zběsilé jízdy klopýtá. Naposledy sklidil kritiku i posměch kvůli automobilovým závodům, kterých se v minulosti účastnil. Motoristy Turkovy aférky brzdí: podle zmiňovaného volebního modelu STEM by nyní strana získala pouze 2,8 procenta hlasů.
„Pokud budu vycházet z průzkumů STEM, Motoristé opravdu oslabují a myslím si, že trend je naprosto zjevný. Muselo by přijít něco, co směr změní. Jenže máme za sebou již květen, takže je velmi obtížné si představit, co by teď Motoristy katapultovalo někam k osmi procentům, a měli jistotu, že se do sněmovny dostanou,“ řekl Euru politolog Šaradín.
Podle něho Motoristé nemají šanci uspět bez Turka, ale i s ním to budou mít složité. „Filip Turek by musel změnit komunikaci. Pokud by kandidoval, jsou šance Motoristů uspět 50 na 50. Pokud by tam Turek nebyl, tak je to možná : ,“ míní olomoucký expert. Na rozdíl od Stačilo! a SPD jsou Motoristé smířlivější směrem k EU a NATO, což z nich činí schůdnějšího potenciálního koaličního partnera pro hnutí ANO.
Europoslanec Turek říká, že je k EU kritický, ale chce být pragmatický. „Nemůžeme ohrozit naši pozici především na společném evropském trhu, jsem kritický k mnoha chybám, které předvedlo NATO v minulosti, přesto jsem nyní zastáncem jeho původní podoby, a především v této situaci podporuji obnovení silných transatlantických vztahů,“ napsal týdeníku Euro.
Věří, že pokles preferencí se podaří zlomit. „Průzkumy a trendy pro Motoristy nejsou nyní tak příznivé, jako to bylo poslední měsíce, ale Motoristé teprve začali kampaň, do voleb je mnoho času a nepředstavili většinu osobností. Navíc naši podporovatelé často agenturám unikají. Před volbami do europarlamentu nám STEM ukazoval 4,7 procenta a realita byla 10,26,“ dodal. Na dotaz, kdy se rozhodne o kandidatuře do Poslanecké sněmovny, nereagoval. Právě výsledek Motoristů může centrálu ANO znervózňovat, protože vedle koaličního potenciálu by „motoristická“ procenta mohla hnutí chybět podobně jako před čtyřmi lety.
Okamura už musí
Předseda SPD Tomio Okamura v posledním roce několikrát vybral prudkou politickou začátku. V loňských evropských volbách vytáhl rasisticky laděnou kampaň, na jejímž základě těsně přelezl pětiprocentní hranici. Před několika týdny se mu povedlo sjednotit národovecko-populistickou frontu, když pod koaliční křídla SPD dostal menší konkurenční subjekty Trikoloru, Svobodné a PRO.
Podle agentury STEM by nyní tato aliance získala 12,6 procenta hlasů, podle agentury Median potenciál Okamurovy party sahá zhruba k 15 procentům. SPD nyní objíždí republiku se svým jarmarkem a levnými potravinami, Okamura se snaží ve svůj prospěch interpretovat trestní stíhání, jemuž čelí kvůli plakátům namířených proti migrantům. SPD se staví proti EU, volá po referendu o vystoupení z NATO a podobně jako komunisté vystupují jeho politici výrazně prorusky.
Mezi Babišem a Okamurou to lidsky nikdy neklapalo, a má-li se šéf ANO s někým za SPD bavit, pak spíše s předsedou poslaneckého klubu a místopředsedou SPD Radimem Fialou. Jenže pokud pro SPD dopadnou volby ziskem nad deset procent, Babišovi nejspíš nezbude než s SPD vyjednávat. Nebude to mít snadné, protože Okamura je ve vysoké politice od roku 2012 a svým voličům už potřebuje ukázat, že zařídí některý ze svých programových slibů – nebo to bude minimálně aspoň předstírat. Na dotazy redakce Okamura ani Fiala nereagovali. Politolog Šaradín si přímou vládní koalici ANO a SPD představit neumí. Když už, tak spíše podporu SPD pro menšinovou vládu ANO: „Tam jsou skutečně zásadní programové rozpory, kdy hnutí ANO nechce ani referendum o Evropské unii, ani o vystoupení z NATO. To je přitom pro SPD vlajková loď. Je tam i velký osobnostní problém mezi Babišem a Okamurou.“
Zmínil i nižší disciplínu poslanců SPD než zákonodárců za ANO. „Těch osobností, které by SPD a další antisystémové strany mohly dodat do vlády, je pouze několik, ale i ta odborná stránka je velmi zpochybnitelná. My de facto nevíme, co od nich můžeme očekávat,“ doplnil. Co však vadí těm nahoře, nemusí vadit voličům. V doprovodné zprávě agentury Median k dubnovému volebnímu modelu figurují i data k možným volebním koalicím. „Volební koalice ANO a SPD by nevadila 62 procentům voličů ANO a 70 procentům voličů SPD,“ stojí ve zprávě Medianu.
Zasáhne prezident?
Jako vždy se nakonec do hry dostane prezident republiky. Petr Pavel v podcastu Bruselský diktát přiznal, že by měl problém jmenovat ministry, kteří zpochybňují členství Česka v EU či NATO. Opozičním politikům to příliš nevoní. „Nepovažuji tyto postoje za hodné prezidenta a nepovažuji je za demokratické; lidé mají právo si zvolit jakékoli politické síly a prezidentova povinnost je to respektovat,“ řekl Euru Filip Turek.
„Ústava jasně říká, že lid je zdrojem veškeré státní moci. Nikoli prezident a jeho libovůle. Slib ministra dosud (naštěstí) neobsahuje žádné vyjádření věrnosti EU a NATO na věčné časy a nikdy jinak. Nehledě na fakt, že tento požadavek vyslovuje prezident, který se aktivně cvičil a připravoval na boj proti NATO. Velmi úsměvné,“ zkritizovala prezidentovy představy šéfka komunistů Konečná.


