Třicet korun za euro
Pokud to ČNB s ochlazováním ekonomiky myslí vážně, měla by rozvolněný kurz výrazně přitáhnout.
Ve veřejném prostoru v poslední době zaznívá obava, že zintenzivnění kurzových intervencí by posílením domácí měny sice snížilo inflační tlaky, ale zároveň ohrozilo exportně orientované firmy. Měnová autorita, Česká národní banka, proto preferuje prudké navyšování úrokových sazeb.
Taková situace se fakticky odráží v pouze omezeném posílení kurzu domácí měny. Pro exportně orientované firmy kurz paradoxně oslabuje, tedy měnové podmínky v jeho podobě se dokonce rozvolňují. Tyto společnosti totiž při plánování svých prodejů berou v úvahu budoucí měnový kurz, za který se na trhu zároveň zajišťují.
Jde obvykle o období od jednoho roku do tří let. Pokud bychom jako etalon zvolili takzvaný 2Y forward neboli kurz měny s vypořádáním za dva roky, pak jeho aktuální hodnota nedosahuje 24,70 (kurz spotový, aktuální), nýbrž 27,20 koruny za euro.
Forwardový kurz se proto nachází dokonce na úrovních z období kurzového závazku, kdy ČNB usilovala slabší měnou o vyšší inflaci. Její představitelé nedávno mimo jiné zmínili, že pokud by nenavyšovali sazby, byl by kurz 30 korun za euro.
Dvě procenta HDP
Kurz s vypořádáním za sedm let se nicméně díky výraznému nárůstu české základní sazby vůči euru na této úrovni již dnes obchoduje. Pokud to ČNB s ochlazováním ekonomiky myslí vážně, měla by rozvolněný kurzový kanál výrazně přitáhnout. Zdroji na takový zásah disponuje. V období kurzového závazku totiž nakoupila od hráčů na trhu devizové rezervy v rozsahu 80 miliard eur, tedy více než dvou bilionů korun.
ČNB v uplynulých dvou měsících sice jednotky miliard eur prodala, navzdory tomu zůstává její původní pozice v podstatě nezměněna. Devizové rezervy totiž zároveň dosahují řádu 150 miliard eur. Jsou to přitom peníze, které české ekonomice nic nepřinášejí, ba naopak začínají ohrožovat její fundamenty.
ČNB totiž platí za to, že drží cenu koruny v podobě výrazného úroku, který v současnosti dosahuje 5,75 procenta. Na původní pozici jde o více než deset miliard úrokových výnosů měsíčně, u kterých lze s ohledem na rozsah spekulační pozice očekávat odliv zpět do zahraničí.
Deset miliard měsíčně je 120 miliard úroku ročně, tedy odhadem dvě procenta HDP negativního příspěvku do deficitu běžného účtu platební bilance. Pokud se tato situace nezmění, může zhoršení strukturálního stavu externí bilance v budoucnu ke zmíněnému kurzu 30 korun za euro oslabit nejen forwardový, ale i aktuální kurz koruny.
