
Trump našel nový důvod pro cla. Evropu obvinil z nucené práce
Donald Trump oznámil další kolo cel, tentokrát s odkazem na „nucenou práci“. Sazby ve výši deseti až 12,5 procenta mají dopadnout na dvanáct zemí včetně Evropské unie, která se stala opakovaným terčem amerických obchodních opatření.
Volba důvodu je pozoruhodná. Washington tím Evropě fakticky vytýká, že nedělá dost proti pracovním podmínkám připomínajícím otroctví. Trump přitom pojem staví vedle historických forem vykořisťování známých z nacistického Německa, sovětského gulagu či počátků Spojených států. Závažnost obvinění kontrastuje s obrazem Evropy, který prezident a jeho okolí obvykle vykreslují jako hospodářsky ochablý kontinent s rozsáhlou sociální ochranou.
Právní překážka změnila argument
Podstatnější než samotné zdůvodnění je mechanismus, který prezident používá. Nejvyšší soudci označili velkou část Trumpových cel za nezákonnou, protože rozhodování o takto rozsáhlých opatřeních náleží Kongresu. Bílý dům proto potřeboval jiný právní titul. Odkaz na nucenou práci mu poskytl nový základ, aniž by se změnil politický cíl.
Cla se tak pro Trumpa stávají univerzálním nástrojem hospodářského i politického nátlaku. Během jediného týdne oznámil padesátiprocentní sazbu proti Kanadě, až dvousetprocentní clo na dovoz generických léků a poté opatření zdůvodněné nucenou prací.
Na konci týdne následovala další hrozba vůči transatlantickému partnerovi. Evropská komise uložila Googlu miliardovou pokutu za zneužívání monopolního postavení v Evropě. Trump reagoval tvrzením, že Unie za „okrádání amerických firem“ zaplatí „vysokou cenu“. Tou má být další výrazné sankční clo.
Clo jako odpověď na každý spor
V srpnu má začít ještě další celní řízení kvůli údajným „nekalým obchodním praktikám“. Dosavadní postup ukazuje, že okruh použitelných důvodů se stále rozšiřuje. Vedle obchodní bilance už Trump cla spojuje s drogovou kriminalitou, nelegální migrací nebo regulatorními zásahy proti americkým společnostem.
Společným jmenovatelem není jednotná obchodní doktrína, ale snaha převést různé konflikty do stejného nástroje. Země s přebytkem vůči Spojeným státům prezident označuje za ty, které poškozují americké občany. Státy, jejichž politika odporuje jeho prioritám, čelí stejnému typu hrozby.
Kdo může prezidenta brzdit
Otevřenou otázkou zůstává, zda mohou celní expanzi omezit soudy nebo Kongres. Rozhodnutí nejvyšších soudců zatím nevedlo k ústupu, ale pouze k hledání nového právního odůvodnění. Zákonodárci budou rozhodovat, zda si pravomoc nad rozsáhlými cly skutečně vezmou zpět.
Nejasné je i časové omezení této politiky. Trump při sobotní večeři s novináři znovu žertoval o možném třetím funkčním období. Reakce publika byla zdrženlivá. Další vývoj tak bude záviset především na tom, zda soudy a Kongres dokážou prezidentské používání cel vymezit.


