Trumpova celní válka zdaleka neskončila

Finanční trhy ztrácejí v posledních několika týdnech obavy z Trumpových obchodních válek. A začíná převládat přesvědčení, že Trumpův „den osvobození“ 2. dubna, kdy USA uvalily astronomická cla na naprostou většinu zemí na planetě, byl jen vyjednávací taktikou. Prezident a jeho poradci tehdy slíbili, že nebudou žádné výjimky, ale trhy uspořádaly vzpouru. Obavy z recese vedly k masivním poklesům akcií a růstu úroků ze státních dluhů. Trump poté nabídl devadesátidenní odklad všem kromě Číny, aby jednotlivé země vyjednaly dohody, jež vytáhnou Spojené státy a svět z propasti obchodní války.

Na počátku května USA skutečně uzavřely první dohodu s Velkou Británií a o týden později s Čínou. Hrozba recese v USA se podle expertů snížila z 60 na 30 procent a zdá se, že nyní je vše na dobré cestě. Ale je tomu skutečně tak? Dohoda s Británií vypadá jako pokrok. Londýnu sice stále zůstává Trumpovo nové desetiprocentní clo na veškerý dovoz ze všech zemí, bude však ušetřen dříve uvalených průmyslových cel na ocel (25 procent) a automobily (27,5 procenta). Sazba na automobily klesne na deset procent pro prvních 100 tisíc vozidel, která Británie ročně dodá do USA, což je kvóta zhruba odpovídající obvyklým prodejům. Americké clo na britské kovy klesne na nulu. Výměnou za to Britové sníží bariéry na dovoz amerického etanolu a jejich letecké společnosti nakoupí letadla Boeing v hodnotě deset miliard dolarů. Obě strany se rovněž dohodly na rozšíření vzájemného obchodu s výrobky z hovězího masa.

Vývoz Číny do USA výrazně poklesne

Po dohodě s Čínou nadšení ještě vzrostlo, protože v tomto případě byl obchod prakticky zablokován kvůli mimořádné výši cel 145 procent na americké straně a 125 na straně čínské. USA v Ženevě souhlasily se snížením základní úrovně cel na 30 procent, zatímco Čína uvedla, že sníží své odvody na americké výrobky ze 125 procent na deset procent. Washington a Peking se dohodly, že nové úrovně cel zůstanou v platnosti po dobu 90 dnů a bude se dál vyjednávat s cílem dosáhnout širší a trvalé obchodní dohody. A tady už se to zamotává. Čínský státní deník Global Times kritizoval tříměsíční lhůtu k dosažení konečné dohody jako příliš krátkou a slíbené odblokování vývozu vzácných zemin z Číny se nyní jeví jako nejisté, protože exportéři nadále potřebují k obchodu vládní souhlas.

Navíc reálné snížení cel na americké straně je ve skutečnosti menší, než se na první pohled zdá. Americký ekonom Robin Brooks spočítal, že efektivní celní sazba se nyní pohybuje kolem 48 procent, což je oproti osmnácti procentům na konci roku 2024 nárůst o 30 procentních bodů. Současná vlna cel se totiž nabaluje na existující cla z roku 2018. Proto průměrná efektivní sazba nyní dosahuje necelých padesáti procent.

Zda se to jednáním vylepší, je obtížné předpokládat. Trumpův cíl získat maximální příjmy z cel je tak evidentně stále aktuální. Cítí to i američtí obchodníci. Retailový gigant Walmart už ohlásil postupné zdražování celého sortimentu. Pokud to udělá Walmart, budou to pravděpodobně dělat i všichni ostatní. Američtí analytici nyní předpokládají, že se kvůli tomu zvedne inflace z dubnových 2,3 procenta na 3,3 procenta během následujících dvanácti měsíců. Larry Hu, hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Macquarie Group, ve své výzkumné zprávě odhadl, že dohodnutá cla povedou ve stejných dvanácti měsících k poklesu čínského vývozu do USA o více než třetinu.

EU ustupuje, ale to nestačí

Evropa mezitím čeká a k nějaké schůdné dohodě je daleko. Obchodní výměna mezi EU a USA je přitom největší na světě a dosahuje jeden a půl bilionu dolarů. Evropská komise před měsícem navrhla jako vstřícný krok k dohodě nulová cla na veškeré průmyslové zboží včetně automobilů. Trump to odmítl jako nedostatečné. Evropská komise pak před pár dny odpověděla americké administrativě nově upraveným seznamem ústupků, které je ochotna nabídnout, aby odvrátila transatlantickou obchodní válku. Deklarovaným cílem je posílit nákupy ve strategických odvětvích, jako je energetika, a také rozvíjet spolupráci v oblasti mobilních sítí 5G a 6G. Rovněž by se zintenzivnila strategická spolupráce v citlivých odvětvích, jako jsou ocel a hliník, polovodiče a automobily. Přijmout plošné desetiprocentní clo, podobně jako to udělala Británie, však evropští politici odmítají, označují to za nepřekročitelnou červenou linii a hrozí restriktivními cly na americké zboží v hodnotě 100 miliard eur. Tudy asi cesta nepovede.

Američanům nejde jen o cla, ale i o necelní bariéry obchodu vytvářené evropskými regulacemi a také o evropské přísné regulace technologických obrů a jejich danění. Problémem je zřejmě i skutečnost, že vyjednávání vede evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Obchod EU je ve výhradní kompetenci Evropské komise a členské státy mají oficiálně jen poradní roli. Nicméně silné státy jako Francie dokážou obchodní dohody blokovat, jako se to aktuálně děje s dohodou se zeměmi Mercosur. Prospělo by tedy, pokud by se do jednání zapojili i přední politici největších zemí. Zatím to udělala je Giorgia Meloniová. A čas ubývá. Trumpova pauza končí na počátku července. Pak může obchodní válka mezi nejbližšími spojenci opět mocně vzplanout.