Tučné covidové minus
Pokles příjmů zaznamenali loni v největší evropské ekonomice jak běžní zaměstnanci, tak špičkoví manažeři.
Data Spolkového statistického úřadu mluví jasně. Němečtí pracovníci se loni museli nejen spokojit s nižším výdělkem, ale ještě si za své mzdy mohli méně koupit, protože v zemi navíc navzdory poklesu ekonomiky rostly ceny. Nominální německé mzdy totiž loni meziročně poprvé od začátku jejich měření v roce 2007 poklesly, a to v průměru o 0,7 procenta. Po započítání inflace ve výši téměř půl procenta došlo loni ke snížení reálných platů německých zaměstnanců o více než 1,1 procenta.
Tento pokles se významně lišil podle kvalifikace. Zatímco nejméně kvalifikovaní pracovníci odepsali 2,5 procenta svých mezd, vyučení pracovníci jen 1,2 procenta a špičkoví specialisté 0,2 procenta. Zajímavá je tato statistika i z pohledu pohlaví: zatímco němečtí muži loni ztratili 1,4 procenta platu, ženy si naopak o 0,3 procenta přilepšily.
„Zchudlí“ ředitelé
Tyto ztráty však nejsou nic oproti propadům příjmů šéfů největších německých firem. Podle studie poradenské společnosti hkp/// group se loni průměrné platy generálních ředitelů společností zařazených do indexu frankfurtské burzy DAX snížily o 28 procent na 5,3 milionu eur (v roce 2019 to bylo 7,4 milionu eur).
Důvod tohoto vývoje je zřejmý. Zisky největších německých veřejně obchodovaných firem se v uplynulém fiskálním roce propadly v průměru o 45 procent. I proto museli vrcholoví manažeři akceptovat výrazné škrty svých pohyblivých odměn, jež jsou navázány na úspěchy jimi řízených společností.
Podle informací hkp/// group se roční bonusy ředitelů loni snížily v průměru o 38 procent a víceletá pohyblivá složka odměny, většinou související s vývojem cen akcií podniku, poklesla dokonce o 41 procent. Přesto se chudoby obávat nemusejí. I ten nejméně úspěšný šéf firmy z indexu DAX loni na svůj účet obdržel celkovou mzdu přesahující dva miliony eur. Naopak nejvíce vydělal generální ředitel poštovního a logistického gigantu Deutsche Post – rovných deset milionů eur.
Firmy na odstřel
Pokles příjmů německých zaměstnanců může pokračovat i letos, Německo zřejmě čeká zásadní nárůst počtu insolvencí. To potvrzuje společná studie společnosti Creditreform a Leibnitzova institutu pro ekonomický výzkum. Její autoři tvrdí, že kolem 25 tisíc firem ve Spolkové republice je uměle udržováno při životě jen díky státním podporám. K tomuto závěru došli experti po vyhodnocení údajů o bonitě přibližně půldruhého milionu německých podniků.
„Ukázalo se, že obzvlášť menší finančně slabší firmy, které by za normální situace s vysokou mírou pravděpodobnosti skončily v insolvenci bez šance na záchranu, nad vodou udržely právě státní podpory,“ řekla magazínu Spiegel jedna z autorek studie Simone Murmannová s tím, že v nejvíce postižených oborech jako gastronomie došlo loni k vyhlášení méně než poloviny insolvencí, než se očekávalo. A insolvenční vlnu předpovídají i další odborníci. Například společnost Crif Bürgel zaměřená na poskytování informací o finančním zdraví firem se dokonce domnívá, že konkurs bude muset vyhlásit až 35,5 tisíce německých podniků. V uplynulém roce totiž ve Spolkové republice spadlo do insolvence pouze 15 865 firem, meziročně o 16,5 procenta méně. Je zřejmé, že loni se díky podpůrným programům krachy podniků pouze odložily. Podle expertů Crif Bürgel jsou nejvíce ohroženy malé firmy do deseti zaměstnanců, z oborů je to zejména gastronomie, turistika, zábava, prodej oděvů a výstavnictví.
Stínové miliardy
Dopad pandemie na německou ekonomiku nelze rozhodně měřit jen poklesem reálných mezd a insolvencemi firem. Zásadní jsou i škody způsobené stínovou ekonomikou. Ty v roce 2020 podle údajů spolkové vlády dosáhly hodnoty 816,5 milionu eur, což znamená meziroční nárůst o více než osm procent. Tato částka se skládá zejména z nezaplacených příspěvků na sociální zabezpečení, daní, minimálních mezd a neoprávněně nárokovaných sociálních dávek. Skutečné škody však budou daleko vyšší. Počet kontrol u práce načerno klesl kvůli pandemii z 54 700 na necelých 45 tisíc. V některých odvětvích bylo provedeno podstatně méně šetření. Například v sektoru agenturních zaměstnanců se uskutečnilo o 56 procent méně kontrol a v odvětví spedice, dopravy a logistiky o 26 procent. Vyššímu počtu šetření brání kromě protikoronavirových opatření zejména nedostatek kontrolorů.
Těm se navíc v Německu daří odhalit jen zlomek stínové ekonomiky, jak udává společná studie Univerzity v Linci a Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu z Tübingenu. Studie odhaduje rozměr německé stínové ekonomiky za rok 2020 na 339 miliard eur, což představovalo více než deset procent oficiálního německého hrubého domácího produktu. To je oproti předloňsku nezanedbatelný nárůst, pro rok 2019 totiž studie odhadovala hodnotu stínové ekonomiky „pouze“ na 324 miliard eur. Ovšem je zde i dobrá zpráva – podíl stínové ekonomiky na německém HDP se na svém maximu v roce 2003 blížil téměř 17 procentům a od té doby setrvale klesal až do roku 2019.
