Turisté v Praze zaplatí podporu turismu

Po několika letech chce hlavní město v novém roce navýšit poplatek z pobytu. Z dosavadních 21 korun má výše poplatku stoupnout na 50 korun za den, což je podle zákona maximum. „Turismus je třeba kultivovat, to budeme financovat z peněz turistů, což nám přijde spravedlivé i vůči Pražanům,“ popisuje důvody náměstek primátora Pavel Vyhnánek. Město se navíc dohodlo na spolupráci o propagaci města s Asociací hotelů a restaurací ČR.

Poplatek platí každý, kdo ve městě stráví noc, a to jak čeští, tak zahraniční turisté. Existují například výjimky pro děti do 18 let nebo pro sezonní pracovníky. Prahu, kterou letos magazín Time Out vyhlásil nejhezčím městem na světě a která tvoří zhruba 60 procent objemu cestovního ruchu v Česku, však navštěvují hlavně cizinci.

Výhodou poplatků je, že je platí přímo návštěvníci metropole. Ubytovací zařízení mají povinnost je vybírat a následně odvádět městu. Hotely je odvádějí přímo Praze, provozovatelé jiného typu ubytování pak příslušným městským částem. Pro městský rozpočet to znamená jediný přímý příjem, který z cestovního ruchu má.

To je hlavní důvod, proč se poplatek zvyšuje. Pokud vše poběží podle plánu a cestovní ruch se co nejdříve vrátí na svou úroveň před vypuknutím pandemie, město vybere o 200 milionů víc. Podle Václava Stárka, prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR, nejsou na místě obavy, že by navýšení mělo turisty odradit a odvětví ohrozit. Navýšení už schválili pražští radní, ve čtvrtek 16. prosince ho pravděpodobně schválí i zastupitelé, a to i za podpory části opozice.

„Zahraniční hosté většinou ani neznají dosavadní výši poplatku,“ komentuje Karel Mejtský, který je provozním ředitelem pražských Aureli Hotels. Dodává však, že nová výše poplatku se může dotknout české klientely. Město ovšem dává za příklad i menší města jako Český Krumlov nebo Františkovy Lázně, která se rozhodla poplatek navýšit na maximum. Ve srovnání s evropskými metropolemi bude Praha i s novým poplatkem patřit mezi ty levnější.

Neviditelný zádrhel

K ubytovacím zařízením, jež mají povinnost poplatek vybírat, nepatří pouze hotely, ale i penziony a sdílené ubytování typu Airbnb. Ty vybrané peníze odvádějí městským částem. Na základě pražské vyhlášky pak městské části odvádějí část z vybraných poplatků městu.

Problém nastává u výběru částky od provozovatelů Airbnb a podobných platforem. Město netuší, kolik přesně takových ubytovacích jednotek existuje. To potvrzuje i náměstek Vyhnánek: „Praha nemá žádná data, jelikož zákony nedávají městu žádný nástroj, jak data z Airbnb získat, což má negativní dopad na výběr samotného poplatku.“

Metropole tak přichází o potenciální peníze do rozpočtu. Ti, co krátkodobé pronájmy poskytují a poplatky neodvádějí, navíc porušují zákon. Kromě toho mají podle zákona o místních poplatcích ještě povinnost vést evidenci o počtu dní pobytu ubytovaných a jejich jménech. Tu musí uchovávat šest let od posledního záznamu.

„Mnohdy dochází k tomu, že ubytovací služba je zastírána nájemní smlouvou a pohybujeme se v šedé zóně, kdy není prakticky plněno nic z toho, co musejí dodržovat ubytovací zařízení,“ uvádí Stárek.

Negativní vliv krátkodobého placeného ubytování v soukromí, jehož největším poskytovatelem je právě Airbnb, si město uvědomuje.

Pandemie sice způsobila pokles nabízených jednotek, když je někteří majitelé začali dlouhodobě pronajímat, po obnově turismu na původní úroveň se však očekává návrat k předpandemické situaci. Podle informací nezávislých serverů monitorujících počet nabídek Airbnb v Evropě se v současnosti v Praze nachází přes šest tisíc pronajímaných jednotek; v roce 2019 to bylo více než deset tisíc.

Konkurenční výhoda pronajímatelů pak spočívá nejen v neodvádění poplatků, ale i v dalších povinnostech. „Vzhledem k tomu, že služba Airbnb je v podstatě samoobslužná, neexistuje plná kontrola bezpečnostních a hygienických kritérií. To mohou často zneužít hosté, kteří by ‚klasické‘ ubytovací zařízení v rámci současných vládních nařízení nemohli navštívit,“ dává příklad Mejtek z Aureli Hotels.

Posun ve vymáhání toho, aby ubytování Airbnb naplňovala bezpečnostní a hygienické požadavky, nastal letos v létě. Podle pražského stavebního úřadu musejí být byty, jež jsou poskytovány ke krátkodobým pronájmům, zkolaudované jako ubytovny. Tím úřad města stvrdil stanovisko stavebního úřadu Prahy 1, který tak rozhodl v řešení sporu mezi obyvateli a poskytovateli krátkodobých pronájmů v domě v centru města. Jedná se o první rozhodnutí v tomto smyslu a v srpnu pražské úřady z uvedených důvodů udělily pokutu 20 tisíc korun.

„Abychom hostitelům v Česku pomohli seznámit se s hostitelskými povinnostmi, které se jich mohou týkat, spustili jsme nedávno Centrum odpovědného hostitelství, jehož součástí je i podrobný průvodce daňovými předpisy,“ říká Vladimír Beroun, manažer veřejné politiky v Airbnb. Ve zmíněném centru Airbnb dává též instrukce k bezpečnostním požadavkům pronájmů.

Dalším precedentem je rozhodnutí Městského soudu v Praze z letošního srpna. Vyjádřil se, že nesouvislá podnikatelská činnost, jíž jsou krátkodobé pronájmy, je podnikatelskou činností v ubytovacích službách. Příjmy z těchto pronájmů se tedy musí danit jako příjmy z podnikání.

Řekni, kde ty byty jsou

Tato rozhodnutí ovšem jen částečně řeší ušlé výnosy z výběru poplatků. Hlavní potíž stále spočívá v tom, že Praha neví, kolik Airbnb bytů ve městě opravdu je. Pražská radní Hana Kordová Marvanová v září uvedla, že živnostenské odbory začnou usilovat o viditelné označení domů, kde krátkodobé pronájmy fungují. To má pomoci byty identifikovat.

Prostřednictvím Kordové Marvanové hlavní město v listopadu předložilo návrh na novelu živnostenského zákona nové Poslanecké sněmovně. Novela má poskytnout obcím pravomoc v případě potřeby určovat podmínky poskytování krátkodobých ubytovacích služeb v bytech na svém území. Stejným návrhem novely od července 2020 disponovala už minulá sněmovna. Ta ovšem návrh neprojednala.

Samotné Airbnb v roce 2019 zahájilo spolupráci s Českým statistickým úřadem. S ním sdílí roční agregovaná data o komunitě Airbnb v Česku, ta jsou však anonymní. Nejsou tudíž dostatečně transparentní. Na evropské úrovni v současnosti probíhá iniciativa, jež si dává za cíl zajistit rovné podmínky pro všechny poskytovatele ubytovacích služeb. Evropská komise plánuje začít s projednáváním iniciativy v prvním čtvrtletí 2022. Krátkodobé pronájmy by tak měly fungovat pod stejným právním rámcem.

Cílem magistrátu je přitom jasné vymezení zdroje peněz na propagaci Prahy. Ty chce investovat především do kampaní, které kultivují cestovní ruch. Obraz města v zahraničí má na starost městská marketingová organizace Prague City Tourism. „Marketingové zahraniční kampaně nyní více cílí a budou cílit na bonitnější klientelu a představují metropoli jako kulturní město,“ přibližuje její mluvčí Klára Malá. Polovina příjmů získaných z poplatků má podle ní financovat zmíněnou kultivaci a propagaci hromadných ubytovacích služeb.