Uhlovodík, po kterém je ve světě hlad

Někdo si snadno zapamatuje slovní spojení kapalný uhlovodík, jiný má paměť na zkratky, takže DCPD mu nebude činit žádný problém, a v litvínovské chemičce Orlen Unipetrol samozřejmě produkt jménem dicyklopentadien zná každý od uklízečky až po generálního ředitele. Protože právě tuto látku tam na podzim začali vyrábět, je o ni velký zájem v zahraničí a Orlen Unipetrol s ní má velké plány.

Bude se vyrábět v objemu až 26 tisíc tun ročně, čímž se litvínovská chemička zařadí mezi čtyři největší evropské producenty. DCPD je využitelný v automobilovém průmyslu, stavebnictví, elektrotechnice, lékařství i farmacii. Slouží jako základ k další výrobě polymerních materiálů, pryskyřic či chemických specialit, které se uplatňují například ve výrobě vrtulí větrných elektráren, automobilových a lodních komponentů a skeletů, kolorovaných asfaltů, lepidel, barviv, optických vláken, speciálních čoček, lékařských komponentů, obalových materiá­lů či sanitárních výrobků do kuchyní a koupelen.

DCPD je jednou z látek, která vzniká při petro­chemické výrobě. Ale jak se k ní dostat? Právě k tomu vznikla nová výrobní jednotka. „Cílem projektu bylo nalézt způsob izolace uhlovodíků, které vznikají jako vedlejší produkty ve výrobních jednotkách petro­chemie, mají vyšší přidanou hodnotu a jsou zároveň dobře uplatnitelné na trhu. DCPD je právě jedním z takových příkladů,“ vysvětluje Tomáš Herink, člen představenstva skupiny Orlen Unipetrol zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj.

K výrobní jednotce za 831 milionů korun však vedla dlouhá cesta. První myšlenka se zrodila už v roce 2000. Výstavba byla schválená v roce 2007, ale finanční krize vše zastavila. Projekt se pak znovu otevřel až v roce 2018 a o dva roky později se schválila výstavba. Loni na podzim se začalo stavět a v létě 2022 proběhlo první „najetí“ jednotky. Zájem o DCPD je přitom tak velký, že v chemičce evidovali objednávky ještě dříve, než od výrobní linky odjela první cisterna s kapalným uhlovodíkem.

„Do roku 2030 očekáváme navýšení poptávky o dalších dvacet procent, na amerických trzích o čtyřicet procent a na asijských trzích dokonce o šedesát procent,“ říká Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny Orlen Unipetrol.

Bez akademiků by to nešlo

Dicyklopentadien v Litvínově vyrábějí technologií, kterou výzkumníci Orlen Unipetrolu vymysleli ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (VŠCHT). Dochází k jeho izolaci z takzvaného lehkého pyrolýzního benzinu. Technologický proces vyvinuli v rámci dlouhodobého projektu využití vedlejších produktů ethylenové jednotky. O jednotku DCPD se nejvíce zasloužil výše zmíněný Tomáš Herink, který je rovněž mimořádným profesorem na VŠCHT. Na vývoji technologie se za VŠCHT Praha podílel profesor Josef Pašek, uznávaný odborník v oblasti průmyslové chemie.

Pro zajištění výroby se otevřelo dvacet nových pracovních míst. Vznikl i tréninkový simulátor, který umožňuje komplexní a detailní výcvik řízení a ovládá­ní celé technologie. „Jednotka Dicyklo­pentadien je koncipována tak, aby se do ní vtělily veškeré moderní prvky digitalizace,“ říká Herink. Co to v praxi znamená? Má nejmodernější prvky měření a regulace, řídicí systém je napojen na bezdrátovou síť, takže paneloví operátoři mohou řídit provoz přímo dálkově přes speciální tablety a podobně. Tahle výroba má budoucnost.